Charakteristika: Hudební pedagog
Datum narození/zahájení aktivity:24.11.1892
Datum úmrtí/ukončení aktivity:9.10.1974
Text
Pešat, Jan, hudební pedagog, narozen 24. 11. 1892, Ostrava, zemřel 9. 10. 1974, Opava.
Absolvoval v letech 1909–1913 učitelský ústav ve Slezské (tehdy vlastně Polské) Ostravě. Hudebním předmětům jej vyučovali Rudolf Wünsch a Edvard Rund, žák Leoše Janáčka na brněnské varhanické škole. Po maturitě byl učitelem na ostravských všeobecněvzdělávacích školách. Současně – od 16. 9. 1914 – vyučoval i na Hudební škole pěveckého spolku Záboj ve Slezské Ostravě. V letech 1919–25 studoval houslovou hru u Jindřicha Felda a dirigování u Jaroslava Krupky. Počátkem roku 1923 se stal dirigentem Hudebního kroužku ve Vítkovicích, pozdějšího Orchestrálního sdružení, v jehož čele stál plných padesát let. Od 18. 8. 1926 byl ředitelem Hudební školy Svazu kovodělníků ve Vítkovicích, která v dalších desetiletích – jako Hudební škola Leoše Janáčka – patřila jeho zásluhou k nejlépe prosperujícím hudebněpedagogickým institucím v regionu. V období 1925–38 se Pešat intenzivně věnoval i hudebněpublicistické činnosti. Do sociálnědemokratického deníku Duch času psal recenze ostravských koncertů a operních představení, pozornost věnoval i hudebněvýchovné problematice. Ve druhé polovině třicátých let byl sbormistrem Dělnické pěvecké župy Janáčkovy v Ostravě. Počátkem roku 1944 založil Komorní orchestr Hudební školy Leoše Janáčka, s nímž do roku 1964 uváděl především hudbu českých klasicistních a současných skladatelů.
Období 1945–48 využil k rozsáhlé hudebně-organizátorské činnosti, v letech 1945–51 pracoval i jako krajský školní inspektor pro hudební školy. Až do roku 1959 byl ředitelem vítkovické hudební školy. Za učitelskou a dirigentskou činnost se mu dostávalo četných ocenění udělovaných regionálními úřady i ministerstvem školství.
Především Pešatova hudebněpedagogická činnost měla nadregionální, celostátní význam. Za více jak tři desítky let ředitelské práce vytvořil z Hudební školy Leoše Janáčka ve Vítkovicích vzorovou školu, jednu z největších svého druhu, výborně organizované pracoviště s kreativním, učiteli akceptovaným programem. Široký dosah měla i jeho padesátiletá dirigentská činnost. Orchestrální sdružení ovlivňovalo hudební vkus obecenstva v Ostravě i v širokém regionu především do roku 1954, do vzniku profesionálního Ostravského symfonického orchestru.
Literatura
I. Lexika
ČSHS.
Biografický slovník Slezska a severní Moravy, sešit 2, (Opava – Ostrava 1994, s. 92).
II. Ostatní
Stolařík, Ivo: Jan Pešat. (Červený květ 2, 1957, č. 12, s. 318).
Sedláček, Milan: Dějiny Orchestrálního sdružení Závodního klubu Vítkovických železáren Klementa Gottwalda (Opava 1961).
Lettovský, František: Za dirigentem Janem Pešatem. (Ostravský kulturní zpravodaj 17, 1974, č. 12, s. 10–11).
Gregor, Vladimír: Půl století ostravské hudební kritiky (Časopis Slezského muzea 1980, B-29, s. 97–111).
Hradil, František Míťa: Hudebníci a pěvci v kraji Leoše Janáčka (Ostrava 1981).
-im- (=Měrka, Ivan): Nedožité devadesátiny Jana Pešata (24. 11. 1892–9. 10. 1974) (Ostravský kulturní měsíčník 7, 1982, č. 11, s. 57–58).
Hudební kultura na Ostravsku po roce 1945 (Ostrava 1984).
Kocur, Jiří: Jan Pešat a ostravské hudební školství. (Vývoj hudebních institucí po roce 1945, Ostrava 1995, s. 72–80).
Mazurek, Jan: Jan Pešat (1892–1974). Příspěvek k dějinám ostravské hudební výchovy 20. století (Ostrava 2002).
Jan Mazurek