Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Aschenbrenner, Eduard

Tisk


Charakteristika: Operní a operetní pěvec-basista, operní režisér a ředitel divadla

Datum narození/zahájení aktivity:14.3.1857
Datum úmrtí/ukončení aktivity:2.11.1921
Text
Literatura

Aschenbrenner, Eduard, operní a operetní pěvec-basista, operní režisér a ředitel divadla, narozen 14. 3. 1857, Jičín, zemřel 2. 11. 1921, Praha.
 
Studoval na pěvecké škole Jana Ludevíta Lukese (1875­­­–78). Po absolvování se zapojil do pražského i mimopražského hudebního života jako interpret písní rakouských a německých romantických skladatelů (Franz Schubert, Felix Mendelsohn-Bartholdy) a písní Františka Skuherského. Poprvé účinkoval jako host  v Prozatimním divadle 21. března 1879 v Mozartově Kouzelné flétně. Po tomto úspěchu byl angažován. Soudobou kritikou a publikem byl ceněn pro svůj pravý bas, který nebyl ani moc hluboký, nicméně v každé poloze vyrovnaný a ušlechtile znějící. V Prozatímním divadle se mu však prosadit nepodařilo a po výpovědi roku 1880 odešel do Švýcarska a Itálie. V Čechách se objevil až o šest let později. Rok koncertoval (např. v Plzni), čímž obnovil své kontakty ve vlasti. V letech 1887–88 byl v angažmá německého divadla v Opavě. V létě 1889 uspořádal turné po českých městech a od podzimu roku 1889 vystupoval v Národním divadle v Praze. Protože role v dílech italských a francouzských skladatelů, ve kterých zde účinkoval, patřily mezi nepatrné, epizodní a navzdory zkušenostem z Itálie nebyl obsazován do významnějších rolí, opustil roku 1892 profesionální divadlo a nastoupil na místo zpěváka a herce u cestující divadelní společnosti. V souboru vedeném Janem Pištěkem musel během roku 1893 nastudovat poměrně rozsáhlý repertoár českých rolí a z epizodisty Národního divadla se tak stal vůdčí reprezentant basového oboru. Vyvrcholením celého angažmá byl zájezd brněnské opery do Splitu (duben – květen 1896). Odtud se Aschenbrenner se souborem nevrátil a podepsal smlouvu v divadle v Záhřebu, v jehož službách vydržel až do roku 1902. Ze Záhřebu se vrátil nejprve do divadla v Plzni (1902–05) a poté i jako režisér zpět do Brna (1905–07). Ve svých padesáti letech odešel z angažmá a po Františku Lacinovi převzal místo ředitele v Divadle sdružených měst východočeských. Vinou nedostatečných zkušeností s vedením divadla, přivedl v sezóně 1907/08 soubor k rozkladu. V letech 1911–13 pobýval v chorvatském Osjeku se svými dvěma dcerami. Ve zdejším divadle, kde Aschenbrenner občas hostoval, byla mladší Blažena primadonou. S ní se potom vrátil do Prahy. Zemřel pravděpodobně v Praze roku 1921.
Literatura
I. Lexika
Ottův divadelní slovník (Praha 1914–1919).
ČSHS.
 

II. Ostatní
Bartoš, Josef: Prozatímní divadlo a jeho opera (Praze 1938).
Srba, Bořivoj: Postavy brněnského jeviště I. (Brno 1984).
Nejedlý, Zdeněk: Dějiny opery národního divadla. Díl první. (Praha 1949).
 
Ondřej Vaněk
Datum poslední změny: 11.2.2008