Český hudební slovník osob a institucí

Heřmánek, Hypolit

Heřmánek, Hypolit, hudebník, narozen 2. 8. 1846, Jindřichův Hradec, zemřel 2. 12. 1926, Valašské Klobouky.

Byl vychován v Pražském ústavu pro nevidomé děti (1858−64). V letech 1864−75 koncertoval na upraveném harmoniu po Čechách, Moravě, ale i v Německu či Nizozemí. Dostal také nabídku působit v Rusku, ale kvůli špatnému zdravotnímu stavu ji musel odmítnout. Usadil se ve Valašských Kloboukách, kde působil jako učitel hudby (od roku 1875), později jako varhaník (od roku 1902) a jako ředitel kůru (od 1915). Založil a řídil také pěvecký sbor při besedě Dobrovský. S ním pořádal koncerty, prezentoval umění svých žáků a vůbec vlivně zasahoval do tamního kulturního života. Dochovaly se rukopisy jeho komorních i orchestrálních skladeb, několik písní, skladeb pro sbor či příležitostné chrámové skladby. V jeho fantasiích a variacích je patrný vliv národních písní. Ve Valašských Kloboukách si Hypolit Heřmánek vedl deník o koncertních zájezdech. Tyto zápisky jsou dnes ztraceny.

Heřmánek, Hypolit, varhaník, sbormistr, hudební pedagog a skladatel, narozen 2. 8. 1846, Jindřichův Hradec, zemřel 2. 12. 1926, Valašské Klobouky.

Byl nevidomým hudebníkem. Byl vychován v pražském Ústavu pro slepé děti (1858–64), kde se začal učit hudbě. Po odchodu z ústavu začal koncertovat. Na svých prvních koncertech hrál na speciálně upravené harmonium, s nímž procestoval nejen Čechy a Moravu, ale slavil též úspěchy v Německu a Holandsku (1864–75). Dostal také nabídku z Ruska, ale musel ji odmítnout kvůli svému zdravotnímu stavu. V roce 1875 se usadil ve Valašských Kloboukách, kde zprvu učil na hudební škole, od roku 1902 tam působil jako varhaník a v roce 1915 se stal ředitelem kůru. Při besedě Dobrovský založil a vedl stejnojmenný pěvecký sbor, se kterým pořádal koncerty, přehlídky zpěvu svých žáků a celkově se velkou měrou podílel na organizaci místního kulturního života. V menší míře se uplatnil také skladatelsky, zejména v písňové tvorbě a drobných tanečních skladbách; v rukopise se dochovala jeho Fantasie na národní písně pro harmonium, Hasičská polka pro smyčcový orchestr, Variace na národní píseň pro dva hlasy s klavírem a dalších několik písní a sborů. Příležitostně psal i chrámové skladby.