Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Besnecker, Johann Adam

Tisk

(Jan Adam; Bernecker)

Charakteristika: Varhaník a skladatel

Datum narození/zahájení aktivity:2. pol. 17. století
Datum úmrtí/ukončení aktivity:10.9.1721
Text
Literatura

Besnecker, Johann Adam (psán též Bernecker; Besnecker, Jan Adam), varhaník a skladatel, narozen 2. pol. 17. stol., Cheb, zemřel  9. 10.1721, Praha.
 
Studoval na pražské univerzitě, získal zprvu licenciát (1694), posléze doktorát obojího práva (1696) a spolu s doktorátem též univerzitní profesuru  (třikrát zastával funkci děkana a dvakrát byl zvolen rektorem). Proslul jako autor spisů o právní nauce. Vlastnil dům U černého anděla na Staroměstském náměstí. Současně s profesurou vykonával přibližně od roku 1700 funkci varhaníka u křižovníků s červenou hvězdou v Praze a dosáhl v tomto oboru mimořádné pověsti. V jejich sbírce se zachovala skladba Rorate coeli, starý opis čtyřhlasého Introitu s partem dvou houslí a varhan se dochoval v Písku a byl pojat do Horníkovy sbírky hudebnin. Chrámové skladby, jež byly chovány v 18. století zejména u pražských křižovníků (křižovnický inventář z let 1737–38 jich uvádí třicet pět; podle Dlabače se tu hojně vyskytovaly ještě v roce 1788), byly většinou psány v tzv. palestrinovském stylu, tedy a cappella, i když se tu projevoval i slohový vliv benátský. Archaizující palestrinovskou orientaci Besneckerova díla zdůraznil již sám Dlabač. Šlo zejména o osmihlasé Domine ad adjuvandum, sedmihlasé Offertorium de Scto Xaverio, pětihlasé Gloria, o dvě offertoria a jedenadvacet introitů, o dvoje roráty, čtyři hymny, skladbu Homo natus de Requiem, žalmy a sólovou kantátu O infelix Cor. Jedno autorovo moteto se vyskytovalo kolem roku 1800 na kůru olomoucké katedrály.
Literatura
I. Lexika
Gerber, Ernst Ludwig: Historisch-Biographisches Lexicon der Tonkünstler (1. vyd., 2 svazky, Leipzig: 1790, 1792).
Dlabacz.
Robert Eitner: Biographisch-Bibliographisches Quellen-Lexikon der Musiker und Musikgelehrten der christlichen Zeitrechnung bis zur Mitte des neunzehnten Jahrhunderts (10 svazků, Leipzig 1900–1904).
PHSN.
ČSHS.
LdM.
 
II. Ostatní
Němec, Vladimír: Pražské varhany (Praha 1944, s. 135).
Němeček 1955.
Klabouch, Jiří: Osvícenské právní nauky v českých zemích (Praha 1958).
Fukač, Jiří: Křižovnický hudební inventář (diplomní práce, 2 svazky, Brno 1959)
Fukač, Jiří: Archaische Tendenzen in der Prager Barockmusik um das Jahr 1700 (in: Sborník prací filosofické fakulty brněnské university 14, 1965, řada F9, s. 93–105).
Volek, Tomislav: K poctě Jana Racka (Hudební věda 6, 1969, č. 2, s. 206–209).
Sehnal, Jiří: Hudba v olomoucké katedrále v 17. a 18. století (Brno 1988).
 
Jiří Fukač
Datum poslední změny: 17.11.2002