Charakteristika: skladatel, dirigent a hudební pedagog
Datum narození/zahájení aktivity:8.11.1900
Datum úmrtí/ukončení aktivity:14.3.1986
Text
Vukdragović, Mihailo, skladatel, dirigent a hudební pedagog, narozen 8. 11. 1900, Okučani (Chorvatsko), zemřel 14. 3. 1986, Bělehrad (Srbsko).
V roce 1919 vystudoval gymnázium v srbském městě Sremski Karlovci a odjel do Bělehradu, kde se stal žákem Miloje Milojeviće. Své hudební vzdělání dokončil na Pražské konzervatoři v roce 1927. Hodiny komponování navštěvoval u Vítězslava Nováka a Karla Boleslava Jiráka a hodiny dirigování u Václava Talicha. Po návratu do Bělehradu se stal profesorem teoretických předmětů a ředitelem hudební školy Stanković. Mezi lety 1927–37 dirigoval sbor a orchestr hudebního spolku Stanković. Mezitím působil i jako dirigent záhřebské opery (1934–35). V letech 1937–40 byl dramaturgem Symfonického orchestru bělehradského rozhlasu a po druhé světové válce se stal jeho hudebním ředitelem a dirigentem. Působil na Hudební akademii v Bělehradě nejdříve jako externí vyučující, roku 1947 se stal jejím rektorem. Tuto funkci vykonával do roku 1951. Mezi léty 1950–62 zastával funkci generálního sekretáře Svazu skladatelů Jugoslávie. V roce 1965 dostal Vukovu cenu za celoživotní uměleckou práci. Po celou dobu svého působení aktivně přispíval do různých časopisů (Zvuk, Borba, Politika Ekspresa). Vukdragovićův skladatelský styl vznikl v Praze, v době největšího rozvoje soudobé hudby. V jeho hudebních dílech jsou patrné vlivy francouzského impresionismu, českého neoromantismu s jistými expresionistickými vlivy a srbského folkloru. Vokální lyrika je ve většině skladeb velmi výrazná. Instrumentální doprovod je komorního charakteru a je používán převážně jako podklad pro hlasový part.
Dílo
Dílo hudební:
Instrumentální skladby
Smyčcový kvartet F dur, 1925.
Mala svita za klavir, 1930.
Simfonijska meditacija za orkestar, 1938.
Put u pobedu, 1944 – symfonická báseň.
Smyčcový kvartet a moll, 1944.
Kantáty
Vezilja slobode, 1947.
Svetli grobovi, 1954.
Srbija, 1961.
Slavonija, 1967.
Sbory
Radost večeri, 1930.
Molitva šuma, 1930.
Tri narodne melodije sa Kosova, 1958.
Vrba, 1961.
Tri ženska hora, 1971.
Kanastiri, 1971.
Sólové písně
Uveo cvet, 1923.
Žene i iluzije, 1931.
Uspavanka, 1933.
Varnica, 1938.
LiteraturaI. Lexika
HSPK.
MGG2.
Muzička enciklopedija 3 (Zagreb, 1977).
New Grove2.
II. Ostatní
Pejović, Roksanda a spol.: Istorija srpske muzike (Beograd, 2007).
www.riznicasrpska.net/muzika/index.php?topic=81.0
Silvana Karafiátová
Datum poslední změny: 17.1.2017