Šourek, Otakar
Charakteristika: Státní úředník, muzikolog, hudební publicista, sbormistr a klavírista
Datum narození/zahájení aktivity:1.10.1883
Datum úmrtí/ukončení aktivity:15.2.1956
Text
Šourek, Otakar, státní úředník, muzikolog, hudební publicista, sbormistr a klavírista, narozen 1. 10. 1883, Praha, zemřel 15. 2. 1956, tamtéž.
Pocházel z hudební rodiny, jeho otec byl amatérským zpěvákem pražského Hlaholu. Jeho zeťem byl hudební skladatel a muzikolog Jarmil Burghauser. Po absolutoriu reálky v rodišti studoval na Českém vysokém učení technickém v Praze (1901–06), kde získal titul stavebního inženýra.
Zaměstnán byl po celý život profesemi úřednickými, nejprve byl městským úředníkem u regulačního úřadu (od 1907), od roku 1931 pracoval u obecní technické služby. Penzionován byl v roce 1939.
Vedle zaměstnání působil jako instrumentalista Akademického orchestru, sbormistr Technického pěveckého sboru (1902–04) a pěveckého sdružení Smetana (1904–06).
Byl hudebním publicistou, své články o Dvořákovi a jiných českých skladatelích publikoval v časopisech a novinách Smetana, Samostatnost, Národní obzor, Rozvoj, Lidové noviny, Auftakt (zde používal šifru Š.), Hudební revue apod.
Své celoživotní dílo věnoval Antonínu Dvořákovi, reflexi jeho díla (dodnes ceněná 4svazková monografie Život a dílo Antonína Dvořáka), vydávání pramenů a notových edic (stál u zrodu kritické edice Dvořákovy), zasloužil se o šíření Dvořákovy popularity u nás i za hranicemi.
Dílo
Dílo literární
Samostatně vydané publikace, kapitoly v knihách
Život a dílo Antonína Dvořáka. Část první 1841–1877 (Praha, Hudební matice Umělecké besedy 1916; Praha, Hudební matice Umělecké besedy 1922; Praha, Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění 31954).
Život a dílo Antonína Dvořáka. Část druhá 1878–1890 (Praha, Hudební matice Umělecké besedy 1917; Praha, Hudební matice Umělecké besedy 1922, 1928; Praha, Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění 31955).
Antonín Dvořák (Praha, Spolek výtvarných umělců Mánes 1929; edice Zlatoroh, sv. 54–55; Praha, Hudební matice Umělecké besedy 21941; Praha, Hudební matice Umělecké besedy 31947; německy doplněno společně s Paulem Stefanem).
Život a dílo Antonína Dvořáka. Část třetí 1891–1896 (Praha, Hudební matice Umělecké besedy 1930; Praha, Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění 21956).
Život a dílo Antonína Dvořáka. Část čtvrtá 1897–1904 (Praha, Hudební matice Umělecké besedy 11933; Praha, Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění 21957).
Pollert umělec i člověk (in: O Emilu Pollertovi, [Praha], Svaz Československého dělnictva [1936], s. 7–13).
Episoda z osudů Jakobína (Praha, Vilém Pospíšil 1939).
Antonín Dvořák a Hans Richter. Obraz uměleckého přátelství (Praha, Melantrich 11942).
Dvořákovy skladby komorní. Charakteristika a rozbory (Praha, Hudební matice Umělecké besedy 11943; Praha, Hudební matice Umělecké besedy 21949; německy jako Antonín Dvořák. Werkanalysen, Kammermusik, Praha, Artia 1955; přeložil Pavel Eisner; anglicky Praha, Artia 1956).
Dvořákovy skladby orchestrální. Svazek I. (Praha, Hudební matice Umělecké besedy 11944).
Komorní skladby Bedřicha Smetany (Praha 1945).
Dvořákovy skladby orchestrální. Svazek II. (Praha, Hudební matice Umělecké besedy 11946; německy 1954; anglicky 1956).
Rudolf Karel (Praha, Orbis 11946).
Z Dvořákovy cesty za slávou (Praha, 1949).
A. D. a jeho Rusalka (Praha 1951; 1952, Knihovna diváků a posluchačů sv. 2).
Antonín Dvořák (Praha, Orbis 1952; franc., angl., něm Artia 1953; dále čínsky a maďarsky).
Antonín Dvořák a jeho Jakobín (Praha 1953, Knihovna diváků a posluchačů, sv. 9).
Čert a Káča, veselá pohádka Antonína Dvořáka (Praha, Orbis 1954).
Josef Suk. Propagační brožura (Praha, Orbis 1954; totéž anglicky,
Články, recenze, zprávy (výběr)
Auffindung einer unbekannten Oper Anton Dvořáks (Der Auftakt 8, 1928, sešit 7, s. 160).
Sukovy melodramatické pohádky. K prvnímu koncertnímu provedení legendy Pod jabloní (Hudební revue 5, 1912, s. 446–450).
Hesla ve slovnících a encyklopediích
OSN.
Ottův divadelní slovník. A–Frýda (Praha, J. Otto 1919).
Grove5 (heslo Antonín Dvořák).
New Grove1.
ČSHS.
Tematické soupisy skladeb, přehledy, bibliografie (výběr)
Dvořák’s Werke. Ein vollstädiges.. (Berlin, Simrock 1917).
Soupis díla A. D. (Praha, Gramofonové závody 1951).
Antonín Dvořák. Souborné vydání díla (Praha, Kniha, Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění 21955).
Editor not a pramenů, autor předmluvy, doslovu, kritické zprávy (výběr)
Tři ouvertury, op. 91/93 (Hudební matice 1921).
Dvořákovy symfonie (Hudební matice 1922, 21943, 31948).
Na tři desítky dalších hudebnin.
Edice korespondence a dalších pramenů (výběr)
Dvořák ve vzpomínkách a dopisech (Praha, 1939; Topičova edice; jazykové mutace do ruštiny).
Antonín Dvořák přátelům doma (Praha a Brno, Melantrich a Pazdírek, 1941).
LiteraturaI. Lexika
Grove5 (heslo Graciana Černušáka).
ČSHS (heslo Bohumíra Štědroně).
Král, Václav (ed.) a kolektiv: Malý encyklopedický slovník A–Ž (Praha, Academia 11972, s. 1207).
New Grove1.
MEH.
HSPK.
New Grove2 (heslo Johna Tyrrella).
II. Recenze (výběr)
Hoffmeister, Karel (Hudební revue 10, 1917, s. 85).
(Věstník pěvecký a hudební 37, 1933, s. 152).
Kaupert, W.: Eine Dvořák-Biographie (Musica 7, 1954, s. 308–314).
Práce Otakara Šourka v překladech (Hudební rozhledy 8, 1955, č. 1, s. 40).
Wirth, H.: Otakar Šourek: Antonín Dvořák, Werkanalysen I, II (Musikforschung, 9/1956, s. 371–373).
III. Články, rozhovory, nekrology (výběr)
Löwenbach, Jan: Dvořákův životopisec (Tempo, 1933–34, č. 13, s. 35–40).
(Rytmus 9, 1943/44, s. 2).
Věstník Svazu českých výkonných hudebních umělců I-1945, seš. 12, s. 9).
Hořejš, Antonín: (Hudební rozhledy 6, 1953, s. 654).
Bachtík, Josef: Za Otakarem Šourkem (Hudební rozhledy 9, 1956, s. 150).
ArchivalieČást pozůstalosti uložena v Národním muzeu – Českém muzeu hudby.
Jan Pirner
Datum poslední změny: 23.2.2012