Charakteristika: hudební pedagog
Datum narození/zahájení aktivity:11.10.1897
Datum úmrtí/ukončení aktivity:6.4.1968
Text
Berka, Emil, hudební pedagog, narozen 11. 10. 1897, Příbram, zemřel 6. 4. 1968, Chrudim.
Berkův otec byl maloobchodník a milovník hudby, který se stýkal s Antonínem Dvořákem, matka s oblibou zpívala lidové písně. Od devíti let se soukromě učil na housle, poté i na harmonium a klavír. Po studiu na gymnáziu v Příbrami pokračoval na pedagogiu v Příbrami a škole Vysokých studií pedagogických v Praze. Vyšší hudební vzdělání získal na učitelském ústavu v Příbrami a především pak u Bohumila Fidlera, přítele Antonína Dvořáka tamtéž. V roce 1928 absolvoval státní speciální zkoušky ze hry na housle a klavír.
Svou pedagogickou činnost započal na obecných a měšťanských školách v Příbrami (1916–1928), pokračoval v Chrudimi jako cvičný učitel učitelského ústavu (do roku 1948), po roce 1948 působil na pedagogické škole v Chrudimi, po jejímž zrušení vyučoval na jedenáctileté střední škole tamtéž. Od ministra školství Zdeňka Nejedlého obdržel čestný titul profesor školní praxe (1946). Obdržel též čestné uznání ministerstva školství za pedagogické čtení z oboru hudební výchovy (1957).
V Chrudimi byl Berka činný v Okresní lidové knihovně (vedoucí hudebního oddělení a diskotéky), osvětovém domě (předseda poradního sboru pro zpěv), založil a vedl Klub přátel reprodukované hudby (od roku 1959 společně s Otto Schützem), kde pořádal poslechové besedy doplněné promítáním diapozitivů, filmů, výstavami atd.
V Českém Brodě vedl jako sbormistr pěvecký kroužek Sokola a pěvecké sbory gymnázia a pedagogické školy. Pracoval v Soutěžích tvořivosti mládeže a v kabinetu hudební výchovy v Pardubicích. Na Vysoké škole pedagogické v Praze konal nesčetné přednášky a kurzy z metodiky hudební výchovy, byl členem poradního sboru ministerstva školství pro hudební výchovu, v redakční radě časopisu Hudební výchova, v komisi pro učebné osnovy a je autorem či spoluautorem učebnic hudební výchovy. V časopisu Estetická výchova (Hudební výchova) uveřejnil množství studií zaměřených na hudební výchovu na malotřídních školách či mimoškolní hudební výchovu. Je též autorem řady úprav lidových písní pro dětský sbor.
Dílo
Dílo hudební (výběr):
Úpravy lidových písní
Čí je to dívča (moravská pastorela František Sušil, úprava dvojhlas a klavír ad libitum) Hudební výchova 4, 1956, č. 5, příloha V/4.
Čí jsou to tu chlapci (česká, úprava pro tři dětské hlasy) Estetická výchova 7, 1964/65, č. 6, Příloha pro učitele hudební výchovy, s. 5.
Dej, bože, Barboře (česká z Hradecka, úprava pro dva hlasy) Hudební výchova 4, 1956, č. 1, příloha I/3.
Děvčátko malý (česká, úprava pro tři dětské hlasy) Estetická výchova 7, 1964/65, č. 8, Příloha pro učitele hudební výchovy, s. 5.
Hop, hop, žínko moje (česká, úprava pro trojhlasý sbor) Estetická výchova 5, 1962/63, č. 5, Příloha pro učitele hudební výchovy, s. 3.
Hory, hory zelené (slovenská, úprava dětský trojhlas) Hudební výchova 5, 1957, č. 2–3, příloha II–III/4.
Hvězdičky hvězdičky (česká, úprava pro tři dětské hlasy) Estetická výchova, 7, 1964/1965, č. 7, Příloha pro učitele hudební výchovy, s. 8.
Chceš-li, holka, vědět (česká z Prácheňska, úprava pro dva hlasy) Hudební výchova 4, 1956, č. 1, příloha I/2.
Kdybych já měl, co můj táta (česká, úprava pro tři dětské hlasy) Estetická výchova 7, 1964/65, č. 5, Příloha pro učitele hudební výchovy, s. 5.
Kdybych já věděla (moravská, úprava pro tři dětské hlasy) Estetická výchova 4, 1961/62, č. 7, Příloha pro učitele hudební výchovy, s. 7.
Kudy, kudy, k vám (česká, úprava pro tři dětské hlasy) Estetická výchova 4, 1961/62, č. 7, Příloha pro učitele hudební výchovy, s. 10.
Naše Káča (z Podlíšťan u Chrudimě, úprava pro zpěv a klavír) Estetická výchova 3, 1960/61, č. 8, s. 204.
Na samý kladynet (jihočeská posvícenská, úprava pro tři hlasy) Estetická výchova 10, 1967/68, č. 4, Příloha Hudební výchova, s. 7.
Na tom našem houvárečku (česká z Domažlicka, úprava pro dva hlasy) Hudební výchova 4, 1956, č. 1, příloha I/2.
Novoroční koleda (polská, úprava pro trojhlasý dětský sbor) Estetická výchova 4, 1961/62, č. 3, Příloha pro učitele hudební výchovy, s. 7.
Sedláče, pěkné koně máš (česká, úprava pro tři hlasy) Estetická výchova 10, 1967/1968, č. 7, Příloha Hudební výchova, s. 9–10.
Spadla mi šablička (moravská, úprava pro dva hlasy a klavír ad libitum) Hudební výchova 4, 1956, č. 2, příloha II/4.
Stříbrný měsíčku (z Chrudimska, úprava dva hlasy a housle) Hudební výchova 5, 1957, č. 8, příloha VIII/4.
U studánky stála (z Chrudimska, úprava zpěv a housle/harmonika) Hudební výchova 6, 1958, č. 3, příloha III/1.
V chrudimském kraji (ze sbírky Josefa Zemánka „Lidové písně z Chrudimska“, úprava pro dva dětské hlasy Vladimír Bříza, klavírní doprovod ad libitum Emil Berka) Estetická výchova 4, 1961/1962, č. 9. Příloha pro učitele hudební výchovy, s. 11.
Vokální a sborové dílo
Cíl mladých (k 20. výročí osvobození republiky, zpěv a klavír, slova Karel Hroch) Estetická výchova 7, 1964/65, č. 4, Příloha pro učitele hudební výchovy, s. 6–7.
Gaudeamus igitur (latinská všestudentská píseň, úprava dvouhlasý sbor a klavír) Hudební výchova 6, 1958, č. 2, příloha II/2.
Pionýr a kytara (pro dva hlasy a klavír/kytaru, slova žáci Lidové školy umění v Chrudimi) Estetická výchova 7, 1964/1965, č. 6, Příloha pro učitele hudební výchovy, s. 6–7.
Po prázdninách (zpěv a klavír ad libitum) Hudební výchova 4, 1956, č. 3, příloha III/1.
Dílo literární:
Knihy
Školní prakse. Příručka pro kandidáty učitelství a mladé učitelstvo (Praha 1932, 21937) – s Václavem Kejřem.
Ukázky vyučovacích jednotek hudební výchovy v 1.–5. postupném ročníku národní školy. Metodický text pro národní školy (Praha 1952).
Hudební výchova. Učebnice pro 4. postupný ročník všeobecně vzdělávacích škol (Praha 1956) – s Janem Petrem a Františkem Blahou.
Hudební výchova ve 2. ročníku základní devítileté školy. Metodická příručka pro učitele (Praha 1964).
Písně pro mimotřídní hudební výchovu. Materiál k složce hudební výchovy Návrhu programů výchovné práce ve školních družinách (České Budějovice 1967).
Studie a stati
Ukázka receptivní hudební výchovy ve 4. postupném ročníku národní školy (In: Methodické stati o hudební výchově, Praha 1953, s. 120–121).
Výchova k chápání obsahu hudby (Hudební výchova 2, 1954, č. 2, s. 24–25).
Hudební výchova na málotřídní škole (Hudební výchova 2, 1954, č. 4, s. 75–78).
Gramofon nestačí. Příspěvek k výchově receptivní hudebnosti (Hudební výchova 3, 1955, č. 5, s. 29–30).
Méně hudby – více hudebnosti (Hudební výchova 3, 1955, č. 3, 42–43).
K praxi hudební výchovy na málotřídních školách (Hudební výchova 3, 1955, č. 3, 52–54).
Hodiny hudební výchovy na školách s menším počtem tříd (Hudební výchova 3, 1955, č. 5, 92–93).
Nebojte se hudební výchovy. Slovo k mladým, začínajícím učitelům (Hudební výchova 4, 1956, č. 3, s. 47–49).
Poslech hudby (In: Poslech hudby na národní škole, Olomouc 1957, s. 4–5).
Průprava k chápání obsahu hudby na elementárním stupni (In: Poslech hudby na národní škole, Olomouc 1957, s. 17–37).
Ještě k nepovinné hudební výchově (Hudební výchova 5, 1957, č. 2–3, s. 36–39);
Hodina nepovinné hudební výchovy v osmé třídě. Ukázka z praxe (Hudební výchova 5, 1957, č. 4, s. 69).
Otázka jazzu u dnešní mládeže (Hudební výchova 5, 1957, č. 7, s. 116–119).
Optofonický způsob notového záznamu při nácviku písní (Hudební výchova 6, 1958, č. 6, s. 91–95).
Motiv práce v naší lidové písni (Estetická výchova 1, 1959, č. 3, s. 90–92).
Hudební výchova v mimotřídní práci (Vychovávateľ 10, 1966, č. 10/11, s. 378–381).
Hudba a zpěv v družině (Estetická výchova 10, 1967/1968, č. 4, Příloha Hudební výchova, s. 3).
Hudba a zpěv ve školních klubech (Estetická výchova 10, 1967/68, č. 5, Příloha Hudební výchova, s. 11).
Články, různé
Propagace hudby na Chrudimsku (Hudební výchova 2, 1954, č. 1, s. d).
Výchovné koncerty v Chrudimi (Hudební výchova 3, 1955, č. 4, s. c).
Hudební školení učitelstva na Chrudimsku (Hudební výchova 5, 1957, č. 2–3, s. 56).
Nadějně z Chrudimi (Estetická výchova 10, 1967/68, č. 5, Příloha Hudební výchova, s. 12).
LiteraturaI. Lexika
ČSHS.
Biografický slovník českých zemí. Díl 4: Bene–Bez (Praha 2006, s. 443).
Slovník českých sbormistrů (Praha 1982, s. 33).
Velký slovník osobností vědy a kultury příbramského regionu (Příbram 2001, s. 25).
Osobnosti Chrudimska. 500 osobností chrudimského okresu (Chrudim 2002, s. 20).
II. Ostatní
Hudební výchova 5, 1957, s. 124 (k 60. narozeninám).
Z činnosti hudebních pedagogů (Estetická výchova 3, 1960/61, č. 4, s. 76).
Zprávy z domova (Hudební rozhledy 21, 1968, č. 9, s. 274).
Spurný, Zdeněk: Vzpomínáme na E. B. (Budovatel 7. 4. 1983).
Martin Pašek
Datum poslední změny: 14.2.2019