Český hudební slovník osob a institucí

Vacková, Jiřina

Vacková, Jiřina, muzikoložka, klavíristka, narozena 25. 1. 1912, Libštejn (u Vamberka).

Vystudovala reálné gymnázium v Hradci Králové a v Bratislavě. V letech 1930–32 studovala hudební vědu a dějiny umění na univerzitě Komen­ského v Bratislavě, k jejím učitelům patřil Dobroslav Orel. Studium dokončila na brněnské univerzitě u Vladimíra Helferta a E. Dostála (1932–35), v roce 1938 získala titul PhDr. (disertační práce Formotvorné principy v symfonických básních Fr. Liszta). V letech 1927–34 vystudovala klavír na Hudební akademii v Bratislavě, ve studiu pokračovala u Viléma Kurze, Vojtěcha Bořivoje Aima, Jaroslavy Tomáškové a Aloise Háby. V letech 1938–39 byla zaměstnána v pražské univerzitní knihovně, poté nastoupila na konzervatoři jako pracovnice v archivu (1939–40) a později jako uči­telka obligátního klavíru (1940–47). Působila jako lektorka hudební výchovy na pedagogické fakultě UK, roku 1955 se stala odbornou asistentkou. V roce 1961 nastoupila jako odborná pracovnice Muzea Antonína Dvořáka.

K jejím odborným zájmům patřila klavírní a varhanní tvorba, napsala jednu z prvních českých prací o Johannu Sebastianu Bachovi. V rukopise zůstaly její práce Dva čeští umělci (Ella Správková, Boža Umirov) a Vogtovo Conclave thesauri magnae artis musicae. Její pedagogické působení se odrazilo ve vytvoření několika didaktických textů a článcích v časopisu Hudební výchova. Věnovala se také českým skladatelkám, napsala monografii o Julii Reisserové (1888–1938). Spolupracovala na přípravě Československého hudebního slovníku osob a institucí (šifra J. V.), připravovala přednášky pro pražské Divadlo hudby.