Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Burianová, Helena

Tisk

(Kummerová)

Charakteristika: Pěvkyně-altistka

Datum narození/zahájení aktivity:13.8.1909
Datum úmrtí/ukončení aktivity:18.3.1992
Text
Literatura

Burianová, Helena (roz. Kummerová), pěvkyně-altistka, narozena 13. 8. 1909, Brno, zemřela 18. 3. 1992, tamtéž.

 

Studovala původně na obchodní škole, ale dala přednost pěvecké kariéře. Zpěvu se učila u Anny Kranzové (1931–36) a Theodora Černíka (1942–45). Nastoupila do sboru brněnské opery (září 1924), kde zpívala plných sedmnáct let. V tomto období se uplatňovala zvláště v lehčím oboru. Založila společně se dvěma dalšími kolegyněmi pěvecké Allo-trio, pro něž upravovalo skladby několik kapelníků (zvl. Rudolf Kvasnica), a které úspěšně zpívalo takřka ve všech operetách uváděných v Brně (na gramofonové desky byla nahrána řada úprav – Čajkovskij, Liszt, Bendl, Nedbal a další). Za okupace zpí­vala s triem po českém venkově. K sólovým rolím se dostala v roce 1941, největší rozmach své pěvecké kariéry však zažila až po osvobození, kdy zpívala takřka všechny altové úlohy a řadu mezzosopránových. Ve svých operních rolích upoutávala diváky znělým sonorním hlasem, přirozeným přednesem a vytříbenou technikou. Její předností byl hluboký herecký prožit­ek a schopnost výborně vystihnout podstatné rysy postavy, proto vynikala zvláště v charakterních rolích. Mnohokrát zaskakovala ve stěžejních rolích v repertoáru brněnské opery. Ze světového repertoáru byla úspěšná zejména jako hostinská v Musorgského Borisi Godunovi (1951), Azucena ve Verdiho Trubadúrovi (1948), Larina i Filipjevna v Čajkovského Evženu Oněginovi (1949), Ježibaba ve Dvořákově Rusalce (1947), Káča ve Dvořákově Čertovi a Káče (1947), Klásková v Lucerně Vítězslava Nováka (1960). Také ztvárnila postavy v původních novinkách českých a sovětských skladatelů: Nekardová v Hejtmanovi Šarovcovi Karla Horkého (1953), Darja ve Verchovině Zdeňka Blažka (1956), Zalčička v Krútňavě Eugena Suchoně (1957), Dueňa v Zásnubách v klášteře Sergeje Prokofjeva (1956), Chivrja v Prokofjevově Semjonu Kotkovi (1951). Uplatnila se i na koncertních pódiích, kde zpívala kantátová sóla (například v Beethovenově Deváté symfonii, v Dvořákově Requiem), účinkovala v rozhlase a v televizi (například jako Kabanicha v Janáčkově Káti Kaba­nové za řízení Břetislava Bakaly). Byla manželkou tenoristy Burji Buriana, rovněž sólisty brněnské opery.


Literatura

ČSHS.

Postavy brněnského jeviště I.: 1884–1984 (Brno 1984).

 

Klára Kolofíková

Text

Datum poslední změny: 13.1.2010