Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Kubička, Miroslav

Tisk


Charakteristika: Skladatel a hudební pedagog

Datum narození/zahájení aktivity:25.9.1951
Text
DíloLiteratura

Kubička, Miroslav, skladatel, hudební pedagog, narozen 25. 9. 1951, Písek.

Od roku 1961 se učil hře na klavír na písecké Lidové škole umění. Během studia na Střední všeobecně vzdělávací škole v Písku (1967–70) se soukromě vzdělával v hudební teorii a skladbě u Zdeňka Hůly. V letech 1970–75 studoval skladbu na Hudební fakultě AMU v Praze u Jiřího Pauera a dále pokračoval na téže škole v postgraduálním studiu hudební teorie u Karla Risingera (1977–79). Své skladatelské vzdělání si rozšířil účastí na letních mistrovských kurzech Franca Donatoniho v Sieně v Itálii roku 1973.
V letech 1975–77 působil jako korepetitor v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého. Od roku 1977 je zaměstnán jako učitel hudební teorie a skladby na Konzervatoři a Ladičské škole Jana Deyla v Praze (dříve Konzervatoř pro zrakově postižené). Mezi léty 1994–2001 též souběžně vyučoval hudební teorii a skladbu na Gymnáziu Jana Nerudy (s hudebním zaměřením) v Praze. Je autorem knihy Všeobecná hudební nauka – přehled látky (Plzeň 1998).
Své kompozice vytváří Miroslav Kubička na tonálním základě. Vyjma krátké periody, kdy ještě za doby studií přijal pod vlivem Pierra Bouleze do svých skladeb principy dodekafonie, vychází jeho hudební projev ze vzorů neoklasicismu (zvláštní zalíbení nalezl především v hudbě Iši Krejčího). Usiluje o skloubení moderních skladatelských technik s výdobytky tradičního hudebního myšlení. V jeho díle dominují především skladby komorního charakteru. Ohlas zaznamenaly již některé Kubičkovy rané skladby (Toccata pro klavír, Smyčcový kvartet č. 1, Sonatina pro flétnu a klavír), významným úspěchem bylo však až uvedení jeho Symfonie pro velký orchestr na Týdnu nové tvorby českých skladatelů v březnu v roce 1981, za niž získal následujícího roku výroční cenu Svazu českých skladatelů a koncertních umělců. Roku 2000 byly dokončeny na objednávku festivalu ve francouzském Avignonu Tři fresky pro smíšený a dětský (ženský) sbor, varhany a bicí na slova staré české poezie (provedeny roku 2002).
Miroslav Kubička je členem Svazu českých skladatelů a koncertních umělců a mluvčím sdružení HARMONIA.


Dílo

Dílo hudební (výběr)

Skladby orchestrální
Koncert pro klavír a orchestr č. 1 (1974–75);
Symfonietta pro komorní orchestr (1976–77);
Symfonie pro velký orchestr (1977–80);
Koncert pro klavír a orchestr č. 2 (1984–86);
Prolog pro velký orchestr (1985–87);
Concertino – Divertimento pro klarinet a komorní smyčcový orchestr (1999).

Skladby vokální
Písně o skryté kráse pro alt, flétnu, violu a harfu na slova Jana Riedlbaucha (1976);
Malovaný džbán. Říkadla pro dětský sbor na slova Miloše Tůmy s doprovodem zobcové flétny a bicích nástrojů nebo s doprovodem klavíru (1977);
Písně citové a žertovné pro soprán a komorní orchestr na texty Bohumila Mathesia a Paula Verlaina (1978);
Balada o očích topičových pro smíšený sbor s barytonovým a altovým sólem na verše Jiřího Wolkera (1978);
Okamžiky I. Cyklus písní na verše Miloše Tůmy pro vyšší hlas a klavír (1981–82);
Okamžiky II. Cyklus písní na verše Miloše Tůmy pro vyšší hlas a klavír (1985–87);
Tři fresky pro smíšený a dětský (ženský) sbor, varhany a bicí na slova staré české poezie (1997–2000).

Skladby komorní
Tři věty pro dechové kvinteto (1971);
Preludium, Ukolébavka a Toccata pro klavír (1972);
Smyčcový kvartet č. 1 (1972–73);
Sonatina pro flétnu a klavír (1974);
Kvartetino (2. smyčcový kvartet) (1980);
Variace na dětský popěvek pro klavír (1980–81);
Písně beze slov pro kytaru (1981);
Rozhovory. Kvintet pro dvoje housle, dvě violy a violoncello (1982–83);
Hry pro hoboj a klavír (1983);
Sonáta pro housle a klavír (1987–89);
Smyčcový kvartet č. 3 (ke 150. výročí narození Antonína Dvořáka) (1989–91);
Cesta. Passacaglia a toccata pro varhany (1991–93);
Sonatina pro klarinet a klavír (1994);
Concertino – Divertimento pro klarinet, dvoje housle, violu a violoncello (1996–97);
Hrátky (hravé i dravé). Rondo pro kontrabas a klavír (1997);
Kvartet in C pro flétnu, housle, violoncello a klavír (2000–01).

Literatura

I. Lexika
MEH.
ČSS.

II. Ostatní
Rothová, Hana: Nevidím jinou cestu, než cestu syntézy (Hudební Rozhledy, roč. 35, 1982, č. 9, s. 426–28).

www.musica.cz/comp/kubicka.htm

Ondřej Pivoda

Text

Datum poslední změny: 16.7.2008