Český hudební slovník osob a institucí

Fidler, Bohumil

Fidler, Bohumil (též Fiedler), dirigent, skladatel a hudební pedagog, narozen 27. 5. 1860, Příbram, zemřel 2. 6. 1944, tamtéž.

Narodil se v rodině učitele a později ředitele měšťanské školy Ferdinanda Václava Fidlera (1832–1908). Základy houslové hry získal u místního regenschoriho Jiřího Skočdopole. Aby mohl účinkovat ve smyčcovém kvartetu s otcem a dvěma kamarády, naučil se hrát na violoncello. Po absolvování nižšího gymnázia studoval na učitelském ústavu v Příbrami (1876–80), kde se zdokonalil ve zpěvu a naučil se hrát na klavír. Účinkoval v příležitostně sestavovaných školních souborech. Po maturitě vyučoval krátce na obecné dívčí škole a poté do roku 1889 na učitelském ústavu, kde s dalšími třemi učiteli utvořil pěvecké kvarteto. Od roku 1880 byl sbormistrem mužského zpěváckého spolku Lumír, se kterým po doplnění ženskými hlasy a malým orchestrem provedl operu Viléma Blodka V  studni. Po spojení sboru Lumír se ženským sborem Dobromila toto těleso, nazvané Lumír-Dobromila řídil Fidler do roku 1899. Kromě sborového repertoáru s ním uvedl opery Karla Bendla Starý ženich, Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta, několik operet, kantáty Josefa Haydna Stvoření světa, Josefa Kličky Příchod Čechů na Říp aj. Při hudebních produkcích, řízených Fidlerem často účinkovala jeho sestra, pěvkyně Božena Fidlerová. Do 90. let v doprovodných orchestrech vypomáhali obvykle hráči na dechové nástroje z příbramské hornické kapely, která s úpadkem těžby stříbra zanikla a chybějící dřevěné dechové nástroje poté bývaly nahrazovány harmoniem, což se dálo i v počátečním období Příbramské filharmonie. Od roku 1889 byl Fidler ředitelem kůru v  kostele sv. Jakuba v Příbrami, kde vychoval v „Cyrilské škole“ pěvecký sbor se sólisty a doprovodný nástrojový soubor, s nimiž uvedl mj. mše Giovanniho Pierluigiho Palestriny, Antonína Dvořáka a též svoje mše a drobnější skladby. Při chrámových i světských hudebních produkcích začaly postupně účinkovat Fidlerovy dcery – pěvkyně Jindřiška, (provdaná Lukasová) a klavíristka, varhanice a houslistka Marie (provdaná Petráňová).

V letech 1891–1938 Fidler učil zpěv na příbramském gymnáziu, pro jehož školní produkce složil hudbu ke dvěma činoherním představením a v roce 1930 provedl s gymnazisty operu Jaroslava Křičky Ogaři. Nadále se také věnoval instrumentální komorní hře, v této době jako violista ve smyčcovém kvartetu, jehož členkou byla též jeho dcera Marie.

Při Klubu státních úředníků vytvořil malý „francouzský“ orchestr, který se stal základem Příbramské filharmonie, kterou řídil od založení v roce 1908 do roku 1913. Již roku 1909 s ní a místními pěvci provedl Stabat mater Antonína Dvořáka a na dalších více než 20 koncertech uváděl díla Smetanova, Griegova a dalších skladatelů, často za spoluúčinkování významných českých sólistů.

Fidler složil 6 mší, z nichž Missa solemnis in D byla provedena postupně ve třech pražských chrámech a roku 1936 v Bratislavě. Dále napsal drobnější chrámové skladby, upravoval vánoční koledy, napsal smíšené sbory, houslové skladby, 20 smutečních pochodů pro dechovou hudbu, skladby tanečního rázu aj.

Fidler dal základy hudebního vzdělání pěvkyni Marii Kubátové a Běle Rozumové, klavíristce Hedvice Barkusové, klavíristce a varhanici Růženě Žaludové, skladateli, houslistovi a dirigentovi Hanuši Svobodovi, dirigentu a skladateli Bohuslavu Tvrdému, skladateli Emilovi Němečkovi, varhaníkovi Janu Rainerovi ad. Roku 1935 vydal paměti Můj život a vzpomínky, v nichž vylíčil též své styky Antonínem Dvořákem, s nímž ho pojilo přátelství. Dvořákovy dopisy zde uveřejněné byly převzaty do edice Dvořákovy korespondence. Druhá řada Dvořákových Slovanských tanců pro klavír na čtyři ruce zazněla vůbec poprvé v podání autora a Bohumila Fidlera při oslavě jmenin Dvořákovy manželky.