Český hudební slovník osob a institucí

Kubát, Norbert 1)

Kubát, Norbert, regenschori, sbormistr, učitel a skladatel, narozen 12. 3. 1863, Uhlířské Janovice, zemřel 4. 12. 1935, Plzeň.
 
Hře na housle se učil v rodné obci u místního houslisty Zadražila a při studiu v Praze v ní pokračoval u Josefa Markuse. Hru na klavír studoval v Praze v Hegerově škole. Ve věku 16 let byl přijat na varhanickou školu, kterou v roce 1882 absolvoval. Poté nastoupil vojenskou službu, kde se stal prvním houslistou a zároveň zástupcem kapelníka vojenské hudby. První zaměstnání, které přijal v roce 1885, byla funkce ředitele kůru a učitele hudby v Kolíně. Zároveň tu působil jako sbormistr pěveckých spolků Dobroslav a Dobromila. V roce 1894 odešel do Plzně rovněž na místo ředitele kůru v tamním chrámu sv. Bartoloměje a zapojil se do práce pěveckého spolku Hlahol. V roce 1896 byl v rámci Hlaholu založen komorní sbor nejlepších zpěváků jako tzv. Pařížský odbor, který se měl připravit na světovou pěveckou sborovou soutěž v Paříži (1900). Prvním sbormistrem byl sice Jindřich Strnad, ale po jeho odchodu ho nahradil Norbert Kubát. Zároveň byl v roce 1898 zvolen sbormistrem Hlaholu, kde již v prvním roce svého působení nastudoval např. Mors et vitae Charlese Gounoda. V roce 1900 na pařížské i bruselské soutěži Odbor pod jeho vedením zvítězil a získal zlaté medaile. Po návratu ze soutěže se však do Hlaholu vrátil pouze jeho sbormistr, protože členové Pařížského odboru založili nový pěvecký spolek Smetana. Kubát se v Hlaholu zaměřil na provozování velkých kantátových děl. Ke spoluúčinkování byl zván divadelní orchestr, nebo také místní vojenská hudba. Přes různé obtíže se Kubátovi podařilo v průběhu let nastudovat např. Dvořákovu Svatou Ludmilu a Svatební košili, Haydnovo Stvoření světa, Stabat mater Josefa Bohuslava Foerstera, Bouři Vítězslava Nováka či 9. symfonii Ludwiga van Beethovena.
Velké finanční náklady na orchestrální doprovod vedly Kubáta k myšlence vytvoření amatérského orchestru, který by s Hlaholem spolupracoval. Ale práce orchestru (od roku 1907) trvala jen krátce. Kubát s ním nastudoval pouze Jarní romanci Zdeňka Fibicha a Švandu dudáka Karla Bendla. Další vybraná díla byla nad síly amatérů a orchestr se proto rozešel. Sborové pořady Hlaholu spočívaly převážně na českém repertoáru; Kubát je obohacoval vystoupeními sólistů nebo komorních sdružení. Některé pořady věnoval spolek jednotlivým komponistům: např. večer Bohumila Vendlera, Josefa Nešvery, Vítězslava Nováka, Františka Picky a Bedřicha Smetany, dva byly věnovány dílu Antonína Dvořáka atd. Kubát se na koncertech podílel nejen jako sbormistr, ale také jako houslista i člen komorních sdružení (klavírní trio). S Hlaholem reprezentoval českou hudbu na zájezdu do Vídně (1902) a na hudebním festivalu v Praze (1909), kde dokonce řídil vystoupení spojených pěveckých sborů Jednoty pěveckých spolků českoslovanských. Jím řízený ženský sbor vzbudil pozornost při vystoupení na koncertě českých žurnalistů v Praze (1907). V prosinci 1914 řídil Hlahol naposledy, zůstal pouze jeho čestným členem.
Často vystupoval jako houslista se skladbami virtuózního charakteru. Rovněž učil hru na housle. Závažné bylo jeho působení na První české reálce (1897–1919). Studentský pěvecký sbor vedený Kubátem zpíval ve školní kapli a spoluúčinkoval při obřadech v chrámu sv. Bartoloměje. Při školních akademiích se podílel na repertoáru se sólisty-instrumentalisty.
V roce 1920 založil Kubát nový pěvecký spolek Čech, jehož první koncert se konal 3. 5. 1922. V roce 1925 zvítězil na soutěži uspořádané v Plzni u příležitosti 25. výročí trvání spolku Smetana. Ve sboru Čech se přitom střídala období velice úspěšná s obdobími stagnace až uměleckého poklesu.
Na jaře roku 1935 tu Kubát na funkci sbormistra rezignoval. Výrazně se prosazoval na kůru kostela sv. Bartoloměje, kde do repertoáru neváhal zařazovat i novinková duchovní díla především česká. Na kůru občas spolupracoval s divadelními či vojenskými orchestry, komorními sdruženími i s orchestrem, který sám v roce 1907 založil. Podle potřeby a možností posiloval chrámový sbor členy Hlaholu. Mimo bohoslužby dával v kostele koncerty duchovní hudby. Ve své době patřil mezi přední české skladatele chrámové hudby a na kůru kostela sv. Bartoloměje byl tehdy nejhranějším autorem. K jeho odkazu patří 10 mešních skladeb (Missa in honorem sancti Norberti, Missa solemnis, Missa Jubilaei a Missa in D vyšly tiskem stejně jako jeho Requiem). Napsal také Stabat mater. Kubátovy duchovní skladby se hrály i na ostatních plzeňských kůrech.
Pozůstalost byla v majetku syna Norberta.