Charakteristika: Pěvec-tenorista
Datum narození/zahájení aktivity:14.8.1915
Datum úmrtí/ukončení aktivity:7.10.1973
Text
Černoch, Oldřich, pěvec-tenorista, narozen 14. 8. 1915, Veřovice (u Nového Jičína), zemřel 7. 10. 1983, Plzeň.
Pocházel z dělnické rodiny a sám se nejprve vyučil obchodním příručím. Zpěvu se učil jak soukromě, tak v městské hudební škole v Ostravě u pěvkyně Hartmanové. Jeho dalšími učiteli byli Karel Zavřel, Antonín Barták a Valentin Šindler. Za studií zpíval v jazzovém souboru. Své první angažmá získal ve dvaceti letech jako tanečník u ostravského divadla (1935–37). Poté odešel na dvouletou vojenskou službu a po jejím skončení nastoupil jako tanečník do divadla v Kladně (1939). Jeho pěvecká kariéra začala náhodným záskokem, který odhalil jeho hlasové schopnosti; poté byl angažován jako tenorista operetního souboru. Mezi jeho první operetní role patřil Jim ve Frimlově Rose Marie či Paris v Offenbachově Krásné Heleně. Roku 1945 přijal nabídku na pozici sólisty plzeňské operety, brzy se zde však stal sólistou operním (svou první operní roli dostal v Massenetově Wertherovi). Vypracoval se na jednoho z nejlepších buffo tenorů. Proslul zejména rolemi v operách Bedřicha Smetany (Vašek v Prodané nevěstě, Skřivánek v Tajemství, Michálek v Čertově stěně či Strážník v Hubičce), za jejichž ztvárnění získal v roce 1974 Smetanovskou medaili k Roku české hudby. Vystupoval i v dalších českých operách: jako Benda ve Dvořákově Jakobínovi nebo jako Ovčák Jíra v Čertovi a Káče téhož autora, Tichon v Janáčkově Káti Kabanové, Švejk v Kurkově Dobrém vojáku Švejkovi. Ze zahraničního repertoáru vynikl zejména jako Triquet v Čajkovského Evženu Oněginovi nebo ve sluhovské čtyřroli v Offenbachových Hoffmannových povídkách. Se svými stěžejními rolemi opakovaně hostoval v Národním divadle v Praze, celoživotně však zůstal věrný plzeňské operní scéně, kde působil kromě aktivního vystupování též jako tajemník pro organizační záležitosti (od 1955). Zde zůstal až do roku 1980, kdy odešel na odpočinek. Točil také četné pořady a nahrávky pro plzeňský rozhlas. Je držitelem vyznamenání Za vynikající práci (1955).
Literatura
I. Lexika
ČSHS.
MEČO.
Biografický slovník českých zemí (Praha 2007).
II. Ostatní
Hudební rozhledy (37, 1984, 1, s. 29).
Klára Kolofíková
Datum poslední změny: 21.1.2010