Charakteristika: Právník, soudce, hudební spisovatel, instrumentalista, dirigent a zpěvák
Datum narození/zahájení aktivity:14.1.1883
Datum úmrtí/ukončení aktivity:18.1.1957
Text
Sychra, Cyril, právník, soudce, hudební spisovatel, instrumentalista, dirigent a zpěvák, narozen 14. 1. 1883, Stará Boleslav, zemřel 18. 1. 1957, Stará Boleslav.
Pocházel z hudební rodiny, byl synem skladatele, pedagoga a sbormistra Josefa Cyrila Sychry, bratrem varhaníka Methoda Lumíra Sychry. Jeho bratrancem byl houslový virtuos Jaroslav Kocian.
Po studiu gymnázia v Mladé Boleslavi (1894–1902) získal vysokoškolské vzdělání na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze; mimoto navštěvoval přednášky Otakara Hostinského. Titul JUDr. získal v roce 1907.
Po ukončení školy se věnoval soudcovské praxi, prošel několika soudy v Benátkách nad Jizerou, Náchodě, Sobotce a po konci války i v Košicích. Po návratu ze Slovenska působil jako přednosta okresního soudu v Brandýse nad Labem. Do penze odešel v roce 1926, aby se do roku 1940 plně věnoval pouze rodinnému hospodářství.
Od dětství byl aktivním hudebníkem, pomáhal otci na kůru v Mladé Boleslavi jako zpěvák, instrumentalista a dirigent. V roce 1898 vstoupil se svým bratrem do mužského sboru Kolo Jaroslava Kociana, s nímž také hrál v kvartetu na violu. Ve studentském orchestru hrál mimo jiné s Boleslavem Vomáčkou a Josefem Bartošem.
Hudebně-popularizační činnosti se věnoval soustavně od roku 1911 – zejména na stránkách katolického časopisu Cyril, Hudební výchovy, Hudební revue apod. publikoval četné portréty skladatelů a rozbory jejich děl. Orientoval se především na duchovní hudbu. Z významnějších věnoval větší pozornost Karlu Steckerovi, Josefu Bohuslavu Foersterovi, Františku Hruškovi a Antonínu Dvořákovi.
Dílo
Dílo literární
Práce tiskem nevydané
Josef Cyril Sychra (rkp.);
Josefa Bohuslava Foerstera hudba duchovní a církevní (rkp.);
Dějiny českého motetta od roku 1875 (rkp.).
Samostatně vydané publikace, redaktor
František Hruška (Praha, nákladem Obecné Jednoty Cyrillské 1913; edice Cyrill [sv. 6]);
Zločin a trest. Pokus o popularizáciu vedy (Košice, Štátna knihtlačiarna 1922);
Josefa Nešvery hudba církevní (Praha, Obecná jednota Cyrilská 1923; edice Cyrill [sv. 15]);
Karel Stecker (Praha, Hudební matice Umělecké besedy 11948; edice Profily českých hudebníků, sv. 8);
Jaroslav Kocian. Sborník statí a vzpomínek (Praha, Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění 11953; redaktor).
Studie, stati, analýzy, články, recenze (výběr)
Steckerova „Missa solemnis“ (Cyril 37, březen 1911, č. 3, s. [33]–35; Cyril 37, duben 1911, č. 4, s. 56–59; Cyril 37, říjen 1911, č. 8, s. 120–124);
Steckerova sonáta pro varhany a jeho motetta (Cyril 38, březen 1912, č. 3, s. 36–38);
Nešverovo opus 102 (Cyril 38, prosinec 1912, č. 10, s. 149–151);
František Hruška (Cyril 39, leden 1913, č. 1, s. 10–12 a další pokračování);
Lisztova „Missa choralis“ (Cyril 41, 15. 3. 1915, č. 3, s. [37]–41);
Karel Stecker † (Cyril 44, duben 1918, č. 4, s. [49]–51);
Josefa Nešvery hudba církevní (Cyril 49, leden 1923, č. 1, s. 6–7; Cyril 49, březen–duben 1923, č. 2–3, s. 18–22; Cyril 49, květen–červen 1923, č. 4–5, s. 39–44; Cyril 49, červenec–srpen 1923, č. 6–7, s. 58–60; Cyril 49, říjen–prosinec 1923, č. 8–10, s. 73–79);
Frant. Picka (o hudbě církevní) (Cyril 53, květen–červenec 1927, č. 5–6, s. 48–50; Cyril 53, listopad–prosinec 1927, č. 9–10, s. 78–80);
František Picka v mých vzpomínkách (Cyril 64, 1938, č. 7–8, s. 66–68);
Duchovní hudba v radiu (Cyril 65, 1939, č. 1–2, s. 16–18);
Karel Stecker v hudbě církevní (Cyril 65, 1939, č. 3–4, s. 26–29; Cyril 65, 1939, č. 5–7, s. 50–61; Cyril 66, 1940, č. 1–2, s. 18–21; Cyril 66, 1940, č. 3–4, s. 40–45; Cyril 66, 1940, č. 5–6, s. 57–59; Cyril 66, 1940, č. 9–10, s. 105–110; Cyril 68, leden–květen 1942, č. 1–4, s. 38–41; Cyril 68, září–prosinec 1942, č. 7–10, s. 107–113);
P. Pavel Křížkovský. K letošnímu jubileu jeho narození i smrti (Cyril 66, 1941, č. 3–4, s. 30–33);
K sedmdesátým narozeninám J. Wintra. (Narozen 15. února 1870) (Cyril 66, 1941, č. 3–4, s. 35–36);
František Zdeněk Skuherský (Cyril 66, 1941, č. 7–8, s. 92–93);
Dvořákova hudba duchovní a církevní (Cyril 67, září–prosinec 1941, č. 7–10, s. 69–83);
K letošní reprodukci Dvořákových duchovních a církevních děl (Cyril 67, září–prosinec 1941, č. 7–10, s. 90–95);
Pourtalèsův »Franz Liszt« (Román jeho života a díla.) (Cyril 67, září–prosinec 1941, č. 7–10, s. 97–101);
A. Dvořák a J. B. Foerster (Cyril 67, září–prosinec 1941, č. 7–10, s. 105);
Wolfgang Amadeus Mozart. (Jeho hudba duchovní a církevní.) (Cyril 68, leden–květen 1942, č. 1–4, s. 6–9);
Beethovenova »Missa solemnis« (Cyril 68, leden–květen 1942, č. 1–4, s. 23–30);
Prof. PhDr. Dobroslav Orel (Pokus o výstih díla a činnosti.) (Cyril 68, červen–srpen 1942, č. 5–6, s. 49–61; Cyril 68, září–prosinec 1942, č. 7–10, s. 69–98);
Josef Nešvera (Poznámka k stým narozeninám.) (Cyril 68, září–prosinec 1942, č. 7–10, s. 101–104);
Richard Wagner o hudbě církevní. (Poznámka do jubilejního roku.) (Cyril 69, 1943, č. 1–2, s. 1–3);
F. Z. Skuherský. (Jeho hudba církevní) * 31. července 1830, † 19. srpna 1892 (Cyril 69, 1943, č. 1–2, s. 9–16);
Eduard Tregler * 5. října 1868, † 6. srpna 1932 (Cyril 69, 1943, č. 3–4, s. 26–31);
Josef Foerster. (* 22. února 1833, † 4. ledna 1907) (Cyril 69, 1943, č. 5–8, s. 49–58);
Můj otec. Duchovní a církevní hudba Sychrova (Cyril 69, 1943, č. 5–8, s. 66–73);
Návštěvou u Bohumila Vendlera (Cyril 69, 1943, č. 5–8, s. 85–88);
U prof. Karla Hoffmeistera. (Umělcovo dílo církevní.) (Cyril 69, 1943, č. 9–10, s. 97–98);
Z řeči na slavnostní valné hromadě »Cecilské hudební jednoty« v Ústí nad Orlicí. (22. listopadu 1943. Ve vzpomínce na 140leté trvání spolku.) (Cyril 69, 1943, č. 9–10, s. 105–106);
Bachova Missa h-moll (Cyril 70, 1944, č. 1–4, s. 2–3);
Odpoledne s ředitelem Josefem Wintrem. (6. ledna 1944.) (Cyril 70, 1944, č. 1–4, s. 13–18);
Prof. Bedřich A. Wiedermann. (Skizza k podobizně.) (Cyril 70, 1944, č. 1–4, s. 26–31);
Adolf Kramenič. (Neznámý skladatel.) (Cyril 70, 1944, č. 5–6, s. 49–53);
Karel Moor v hudbě církevní a duchovní. (K sedmdesátce skladatelově.) (Cyril 70, 1944, č. 7–10, s. 76–78);
Hector Berlioz. (Narozen 11. prosince 1803.) (Cyril 70, 1944, č. 7–10, s. 94–95);
Smysl propagačního odboru OJC (Cyril 71, 1946, č. 1–2, s. 12–13);
Cyrilometodějská tradice. (Předneseno v ustavující schůzi Propagačního odboru OJC.) (Cyril 71, 1946, č. 5–6, s. 49–50);
Vilém Blažek. (Mládí, které vede.) (Cyril 71, 1946, č. 5–6, s. 63–67);
Jan Ev. Zelinka mladší (Cyril 71, 1946, č. 7–8, s. 77–82);
Karel Vedral. (Jeho hudba církevní.) (Cyril 71, 1946, č. 9–10, s. 103–107);
O. A. Tichý. (Portrét skladatele.) (Cyril 72, 1947, č. 1–2, s. 1–6);
Umělecké dílo a jak je chápati. (Pokus o užití estetických zásad prof. Dra Mukařovského se zřetelem k duchovní a církevní hudbě (Cyril 72, 1947, č. 3–4, s. 26–29);
Ferdinand Vach, církevní skladatel. (Skizza ke stati „Moravanství v naší církevní hudbě“.) (Cyril 72, 1947, č. 5–6, s. 49–52);
O naší církevní hudbě (Cyril 72, 1947, č. 7–10, s. 77–84);
Záboj Bláha-Mikeš. Skladatel hudby duchovní. (Narozen 22. XI. 1887.) (Cyril 72, 1947, č. 7–10, s. 110);
„Stabat Mater“ českých skladatelů do roku 1877 (Cyril 73, 1948, č. 1–2, s. 2–6);
O novější hudbě ze Švýcar (Cyril 73, 1948, č. 3–6, s. 33–38);
Moravanství v novější české církevní hudbě. (Do Janáčkova jubilejního sborníku.) (Cyril 73, 1948, č. 7–10, s. 90–97).
LiteraturaI. Lexika
ČSHS (heslo Graciana Černušáka).
II. Články, nekrology (výběr)
Š. [= Šamanová, M.]: Cyrill Sychra. (K šedesátce.) (Cyril 69, 1943, č. 1–2, s. 16–21).
(Hudební rozhledy 10, 1957, s. 128).
Jan Pirner
Datum poslední změny: 25.2.2012