Český hudební slovník osob a institucí

Rutka, Matěj Benedikt

Rutka, Matěj (Matouš, Matthäus) Benedikt, varhaník a skladatel, narozen asi 1745, Troskotovice, zemřel 17. 12. 1824, Rajhrad.

Podle nepřímých pramenů lze Rutkovo datum narození klást pravděpodobně do roku 1745 a jako místo určit obec Troskotovice na Znojemsku. Rutka navštěvoval rajhradskou klášterní školu. Od konce 50. let působil v rajhradském benediktinském klášteře jako zpěvák (diskantista), po roce 1762 jako altista. Podílel se, podobně jako ostatní klášterní alumni, na opisování nově opatřených skladeb, a v rámci toho především pořizoval opisy varhanních partů. Komponovat a hrát na varhany se Rutka učil u rajhradského varhaníka a skladatele Jana Furbeho (1715?–75?). V Rajhradě také přijal jako své druhé jméno Benedikt, pravděpodobně na počest řádu, v jehož službách působil.

V rajhradském klášteře zůstal i po ukončení školního vzdělání. Po Furbeho odchodu z funkce klášterního varhaníka roku 1767 nastoupil Rutka na toto místo ve věku 22 let a zastával ho dalších 20 let. Podle dochované Rutkovy žádosti se již čtyři roky po nástupu do funkce (1772) pokusil získat místo klášterního úředníka (hospodářská agenda). Místo získal až v roce 1787 a zastával v rajhradském klášteře funkci stolníka, účetního úřadu vinného a pivního sklepa a obročního. Je pravděpodobné, že zároveň s novým zaměstnáním se vzdal svého varhanického místa. V roce 1794 byl jmenován vrchním úředníkem kláštera a od roku 1813 působil jako účetní až do své smrti (zápal plic) 17. prosince 1824. Dle zápisu z roku 1824 Rutka zemřel v devětasedmdesáti letech.

Rutka je autorem třinácti chrámových skladeb. Převážná většina pochází ze 70. let 18. století z rajhradského kláštera a jejich pořizovatelem byl Maurus Haberhauer. Ve sbírce brněnských augustiniánů se nachází čtyři Rutkovy kompozice pořízené počátkem 80. let 18. století Pavlem Markem (1748–1806).

Spíše než skladbě se podle dochovaných pramenů Rutka věnoval aktivnímu hraní na varhany a klavír, komorní hře, dále pořizování, a tedy s největší pravděpodobností i provádění virtuózních skladeb pro klávesové nástroje, a participaci na klášterním hudebním provozu.V rámci rajhradské hudební sbírky totiž po sobě zanechal významnou část raných opisů dobové koncertantní literatury pro klávesové nástroje (např. Josef Haydn, Johann Georg Lang, Leopold Hoffman, Jan Křtitel Vaňhal, Georg Christoph Wagenseil a zvláště Josef Antonín Štěpán). Pro rajhradský klášter opatřoval také dobové novinky světské instrumentální hudby (symfonie, divertimenta, smyčcové kvartety) významných autorů (např. vybrané symfonie z op. 3 a op. 6 Johanna Christiana Bacha a rané symfonie a komorní skladby Josepha Haydna pořídil asi pět nebo šest let, tedy velmi krátce, po jejich vzniku). Jako skladatel se Rutka řadí svým nevelkým dílem do stylu rozvinutého klasicismu. Provádění a opisování dobových kvalitních skladeb pro klávesové nástroje mělo do značné míry vliv též na Rutkovy kompozice, a sice na velmi dobře stylizované a propracované varhanní sólo v části Benedictus jeho jediné Mše. Je zřejmé, že Rutkova varhanická a interpretační činnost se projevila zálibou především v koncertních skladbách pro klávesové nástroje, jejichž produkci zřejmě sledoval a které obstarával brzy po jejich vzniku. To byl důvod, proč se jeho zásluhou dostaly do hudební sbírky rajhradského kláštera opisy významných děl předních evropských skladatelů světské instrumentální hudby, z nichž se mnohé dochovaly a tvoří významnou a cennou část této sbírky a zároveň podávají obraz také o pěstování světské instrumentální hudby v klášterním prostředí českých zemí druhé poloviny 18. století.