Český hudební slovník osob a institucí

Kníže, František Max

Kníže, František Max (Knjze), kytarista, fagotista a skla­datel, narozen 7. 9. 1784, Drahelčice, zemřel 23. 7. 1840, Praha.

Hudební vzdělání získal u Jana Václava Tomáška v Praze. Vynikl jako kytarista, ale hrál také na violu a fagot, a začínal jako pěvec ve Stavovském divadle. Oženil se s přední herečkou tohoto divadla Theresou Brunetti rozenou Frey, vdově po tanečníku Giacomovi Brunettim. Řadu let hrál na violu, fagot a kytaru v orchestru Stavovského divadla (zaznamenán v letech 1816, 1821 a 1838). Od roku 1833 působil také jako regenschori v několika pražských chrámech – u sv. Ignáce, později v hradní kapli u sv. Havla, kde setrval až do smrti. Ucházel se o místo metropolitního kapelníka u sv. Víta po Janu Augustinovi Vitáskovi, ale neúspěšně. Je průkopníkem české kytarové hry, vynikl jako kytarový virtuos a pro tento nástroj napsal první českou školu hry na kytaru Voll­ständige Guittarschule (2 díly, Praha 1820) a složil množství skladeb, cvičení a úprav operní hudby z repertoáru Stavovského divadla. Pro toto divadlo také složil hudbu k několika pantomimám, jejich notový materiál se nedochoval. 1. 12. 1826 měla premiéru jeho jednoaktová „baletní smíšenina s Policinellem“ Der überlistete Alte na libreto pražského tanečníka a choreografa Fridricha Feigerta (česky byla hrána 3. 12. jako Přelstěný stařec). Kníže žil v centru českého umění své doby a spolupracoval s předními osobnostmi. Jako interpret se podílel na řadě významných pražských hudebních premiér, dobovou popularitu si získal i svými písněmi na český text Václava Hanky. Jeho vánoční mše byla ve své době hrána častěji než dnes populárnější mše Jana Jakuba Ryby.