Holub, Karel

Holub, Karel, houslista a hudební pedagog, narozen 30. 5. 1893, Rokycany, zemřel 1974, přesné datum a místo neznámé.

Hudební základy získal v rodných Rokycanech u ředitele kůru Ladislava Hovorky. V roce 1909 nastoupil na studia na pražské konzervatoři a roku 1915 studia ukončil jako vůbec první absolvent Jindřicha Felda. V témže roce byl povolán k vojenské službě a po převratu působil jako velitel československých dobrovolníků na Těšínsku a Ostravsku. Poté krátce pracoval jako učitel houslí v městské hudební škole v Táboře, kde mimo jiné roku 1919 uspořádal sjezd jihočeských hudebníků.
Téhož roku odjel na dlouhá léta do Bělehradu, kde se osobně zasloužil o založení tamní filharmonie. Stal se jejím koncertním mistrem a tuto funkci zastával po celá léta strávená v Jugoslávii i v orchestru bělehradské opery. V roce 1923 začal působit také jako profesor na bělehradské konzervatoři. Na tomto ústavu zavedl a šířil Ševčíkovu metodu a vychoval zde mnoho žáků. Zasloužil se o založení několika komorních souborů a společně s Janem Vittmanem a Vilémem Janotlem vytvořil komorní uskupení České trio. Vystupoval také jako sólista, kdy jej na klavír doprovázela jeho žena Vlasta Holubová, studentka Josefa Jiránka. Jeho repertoár, sólový i komorní, tvořily skladby Ludwiga van Beethovena, Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka, Jeana Sibelia, Josefa Suka, Vítězslava Nováka či Viléma Petrželky. Jeho přičiněním byla poprvé v Jugoslávii provedena Smetanova Má vlast, uspořádán festival české hudby a poprvé uvedena operní díla Dvořákova, Smetanova či Janáčkova. V neposlední řadě je také zakladatelem a čestným členem hudební organizace Savez muzičara.
V roce 1937 opustil Bělehrad a vrátil se zpátky do rodné vlasti. V sezóně 1937/38 se stal koncertním mistrem ostravského rozhlasového orchestru. Mezi lety 1938 a 1945 se usadil v Brně, kde působil jako koncertní mistr rozhlasového orchestru a v letech 1942–45 také jako profesor houslí na konzervatoři. V roce 1945 přesídlil do Prahy, kde se stal členem Symfonického orchestru Československého rozhlasu. Roku 1959 ukončil aktivní hudební kariéru a odešel do důchodu. Za svou hudební činnost získal vyznamenání Za vnikající práci.

Aleš Vyjídáček