Sehnal, Jiří
Charakteristika: Hudební historik a organolog
Datum narození/zahájení aktivity:15.2.1931
Text
• Dílo • Literatura •
Sehnal, Jiří, hudební historik a organolog, narozen 15. 2. 1931 v Radslavicích (u Přerova).
V letech 1942–50 navštěvoval reálné gymnázium v Přerově, současně klavír a hudební teorii u hudebního pedagoga a skladatele Karla Maříka. Po maturitě studoval hudební vědu a estetiku na Filosofické fakultě Palackého univerzity v Olomouci (u Roberta Smetany, Josefa Schreibera a Bohumila Markalouse), promovaný historik na základě disertační práce Starý český kontrapunkt instrumentální (1955). Od 1. 8. 1955 nastoupil do oddělení katalogizace Univerzitní knihovny v Olomouci, současně spravoval tehdejší pobočku této knihovny v Kroměříži a začas se věnovat soupisu a průzkumu tamních památek. Na pedagogickém oddělení hudební školy v Olomouci vyučoval harmonii (1955–1956). V letech 1958–64 pracoval jako knihovník Výzkumného ústavu zelinářského ČSAZV v Olomouci. V roce 1964 nastoupil do oddělení dějin hudby Moravského (zemského) muzea v Brně, kde do roku 1978 odborným asistentem, v letech 1978 až 1994 vedoucím oddělení. Titul PhDr. získal v roce 1967, CSc. 1970. Jako externí pedagog působil od roku 1990 na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, v roce 1992 se zde habilitoval v oboru muzikologie, v roce 1997 jmenován profesorem Masarykovy univerzity. Od roku 1995 až do současnosti externě vyučuje na Katedře muzikologie Filozofické fakulty Palackého univerzity v Olomouci.
Sehnalův vědecký zájem se zaměřuje zejména na dějiny hudby 17. a 18. století se zvláštním zřetelem k Moravě a ke kapelám olomouckých biskupů, na dějiny varhan (zejména na Moravě) a na katolickou chrámovou hudbu v 17. až 19. století.
Během svého života aktivně působí v celé řadě vědeckých a společenských organizací, zejména, mimo jiné: člen Gesellschaft der Orgelfreunde (1965), člen Gesellschaft für Musikforschung (1966–91), člen výboru Mezinárodního hudebního festivalu Brno (1967–82), expert Památkového úřadu v Brně pro historické varhany (1967), člen redakční rady Opus musicum (1969–70), vedoucí sekce přátel varhan při Muzejní a vlastivědné společnosti v Brně (1972), řádný člen Gesellschaft zur Herausgabe von Denkmälern der Tonkunst in Österreich, Wien (1973), člen redakční rady Národní knihovny ČR pro souborný hudební katalog (1978), garant dokumentace varhan v českých zemích při Společnosti pro starou hudbu (1978–90), člen Zentralinstitut für Mozartforschung, Salzburg (1978), člen vědecké rady Johann-Michael-Haydn-Gesellschaft, Salzburg (1983), člen Joseph-Haydn-Institut, Köln (1989), člen Internationale Gesellschaft zur Erforschung und Förderung der Blasmusik, Graz (1990), organolog brněnské diecéze (1991), místopředseda jednoty Musica Sacra, Brno (1991), člen vědecké rady ÚHV AV ČR (1997–98), člen subkomise Grantové agentury České republiky (1998–2001), člen komise pro obhajoby doktorských disertačních prací Slovenské akademie věd Bratislava (1998).
Dílo
I. Dílo literární
Samostatně vydané knižní práce
Hudební literatura zámecké knihovny v Kroměříži (Gottwaldov 1960. 203 s.);
Průvodce po archívních fondech Ústavu dějin hudby Moravského musea v Brně. (Zpracovali Theodora Straková, Jiří Sehnal, Svatava Přibáňová, Brno 1971. 256 s.);
Pobělohorská doba (1620–1740) (Hudba v českých dějinách, Praha 1983, s. 143–209. Druhé doplněné vydání Praha 1989, s. 147–215);
Janáček V.: Životopis Jiříka Janáčka (1778–1848) (Brno 1985. 65 s.);
Směrnice pro dokumentaci varhan v českých zemích. Zpracoval Jiří Sehnal a J. Belis. (
Hudba v olomoucké katedrále v 17. a 18. století (
Pavel Vejvanovský a biskupská kapela v Kroměříži (Kroměříž 1993. 112 s.);
Caroli de Liechtenstein-Castelcorno episcopi Olomucensis operum artis musicae collectio Cremsirii reservata. Composuerunt Jiří Sehnal a Jitřenka Pešková. (Pragae 1998, 979 s. Artis musicae antiquioris catalogorum series Vol V/1–2);
Dějiny hudby na Moravě. Zpracoval Jiří Sehnal a Jiří Vysloužil. (
Barokní varhanářství na Moravě. Díl 1. Varhanáři (
Barokní varhanářství na Moravě. Díl 2. Varhany (Brno 2004, v tisku).
Studie:
a) Chrámová hudba obecně
Hudebníci 17. století v matrikách kostela sv.
Das älteste Musikalieninventar Mährens (BM 7,1965, s. 139–148);
Jména hudebníků 17. století v matrice olomoucké university (Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci 1966, č. 127, s. 5–12);
Mše Josepha Haydna na Moravě v 18. a 19. století (Joseph Haydn a hudba jeho doby.
Obsazení v chrámové hudbě v 17. a 18. století na Moravě (Hudební věda 8, 1971, s. 236–247);
Janovkas Clavis und die Musik in Prag um das Jahr 1700 (Sborník prací filosofické fakulty Brněnské university 20, 1971, H6, s. 25–42);
Partitura v 17. století na Moravě (Sborník JAMU 6, 1972, s. 81–92);
Thomas Anton Albertini, kapelník olomoucké katedrály 1691–1736 (Historická Olomouc a její současné problémy 5, 1985, s. 369–376);
Quellen zu Mozarts Kirchenwerken in Mähren (Mozart-Jahrbuch 1986, s. 29–31);
Die Einstellung der sogenannten tschechische Kyrillisten des 19. Jahrhunderts zur Musik des Barock (Kongreßbericht Stuttgart 1985. Kassel 1987, s. 177–182);
Das mährische Musikleben in der Zeit Antonio Caldaras (Antonino Caldara – Essays on his life and times. Aldershot 1987, s. 247–276);
Die Trompete vom Barock bis zur Klassik (Evropski glasbeni klasicizem in njegov odmev na Slovenskem. Ljubljana 1988, s. 53–62);
Neznámý současník J. S. Bacha na Moravě (Händel a Bach. Brno 1992, . 127–131);
Musiker aus Schlesien an der Kathedrale zu Olmütz (Die Musik der Deutschen im Osten und ihre Wechselwirkung mit den Nachbarn. Bonn 1994, s. 393–397);
Figurální hudba ve farních kostelích na Moravě v 17. a 18. století (Hudební věda 33, 1996, s. 159–177);
Johann Joseph Fux und die kirchenmusikalische Praxis seiner Zeit in Mähren (J. J. Fux und seine Zeit, Laaber 1996, S. 218–229);
On the use of the baroque trumpet in sacred music in Moravia. (Kosmas 12, 1997, Nr. 2, p. 81–98);
Stručný přehled dějin katolické chrámové hudby (Cikrle, Karel – Sehnal, Jiří: Příručka pro varhaníky, Rosice 1999, S. 149–195);
Der katholische Kirchengesang im Rekatholisierungsprozeß Mährens (Gegenreformation und Barock in Mitteleuropa, in der Slowakei. Bratislava 2000,s. 181–194);
Chrámová hudba na Moravě od cyrilské reformy do současnosti (Opus musicum 32, 2001, č. 4, s. 4–18);
Michna a jeho současníci (Hudební věda 38, 2001, s. 64–71);
Das kirchenmusikalische Repertoire in Mähren vom Anfang des 19. Jahrhunderts bis zum Cyrillismus (Anton Bruckner. Tradition und Fortschritt inder Kirchenmusik des 19. Jahrhundets. Sinzig 2001, s. 115–124. Kirchenmusikalische Studien, Bd. 7);
Kirchenmusik im Erzbistum Olmütz unter Kardinal Erzherzog Rudolph (v tisku).
b) Hymnologie
Nápěvy světských písní kramářských v 17. a 18. století (Václavkova Olomouc 1963, Praha 1963, s. 275–286. AUPO Fac. philos.- Supplementum 6);
Die Entwicklungstendenzen und Stilschichten im tschechischen barocken Kirchenlied (Musica antiqua 3. Bydgoszcz 1972, s. 126–160);
Písně Adama Michny z Otradovic (1600-1676) (Hudební věda 12,1975, s. 3–45);
Das Gesangbuch des Pavel Bohunek aus Rychnov nad Kněžnou (Sborník prací filosofické fakulty Brněnské univerzity 21,1972,s. 13–29);
Zpěvník Bartoloměje Christelia z roku 1678 a hudba na Moravě v 2. polovině 17. století (Hudební věda 16, 1979, s. 146–154);
Lidový duchovní zpěv v českých zemích v době klasicismu (Hudební věda 22, 1985, s. 248–258);
Český zpěv při mši (Hudební věda 29, 1992,s. 3–15). Totéž německy: Der tschechischsprachige Messgesang (Kirchenmusikalisches Erbe und Liturgie. Tutzing 1995, s. 139–153. Eichstätter Abhandlungen zur Musikwissenschaft, Bd.10);
Der katholische Kirchengesang im Rekatholizierungsprozeß Mährens (Gegenreformation und Barock in Mitteleuropa, in der Slowakei. Bratislava 2000, s. 181–194);
Die katholischen Begräbnisgesänge 1650–1750 in Mähren (v tisku);
Begleitung des katholischen Kirchenliedes in Böhmen und Mähren (v tisku).
c) Hudba duchovních řádů
Hudba v jesuitském semináři v Uherském Hradišti v roce 1730. (Hudební věda 4, 1967, s. 139–147);
Die Bläserharmonie des Augustinerklosters in Altbrünn (Sborník prací filosofické fakulty Brněnské univerzity 22, 1973, H8, s. 125–143). Anglický výtah: The harmonie (wind band) of the augustian monastery at Staré Brno (Old Brno). (Journal of Band Research 12, 1977, No 2, s. 12–28);
Hudba v klášteře a městě Žďáru nad Sázavou od 13. do počátku 19. století (Dějiny Žďáru nad Sázavou 3, Brno 1974, s. 277–308);
Das Musikrepertoire der Altbrünner Fundation unter Cyril Napp (1816–1818) (Sborník prací filosofické fakulty Brněnské university 29, 1980, H 29, s. 63–78);
Hudba u brněnských augustiniánů v 18. století (Hudební věda 20, 1983, s. 227–241);
Hudební inventář strážnických piaristů z r. 1675 (Časopis Moravského musea 69, 1984, s. 117–128);
Hudba v premonstrátském klášteře Hadisko u Olomouce v letech 1693–1739 (Časopis Moravského musea 76, 1991, s. 185–225). Totéž německy: Musik im Prämonstratenserkloster Hradisko (Hradisch) bei Olmütz in den Jahren 1693–1739 (Kirchenmusikalisches Jahrbuch 77, 1993, s. 51–95);
Vztah Františka Xavera Richtra k Holešovu (Hudební věda 28, 1991, s. 242–243; 29,1992, s. 79);
Die Musik an der Jesuiten-Akademie in Olmütz (Mähren) im frühen 18. Jahrhundert (Musik des Ostens 14, 1993, s. 65–83). Zkráceno česky: Hudba u jezuitů české provincie v 17. a 18. století (Morava a Brno na sklonku třicetileté války, Brno 1995, s. 159–177);
Hudba u františkánů české provincie v 17. a 18. století (Časopis Moravského musea 78,1993, s. 217–238);
Hudba u piaristů v Příboře (Piaristé v Příboře. Nový Jičín 1995, s. 177–193);
Die musikalischen Aspekte der Besuche erhabener Persönlichkeiten im Prämonstratenserkloster Hradisko bei Olmütz (Musik der geistlichen Orden in Mitteleuropa zwischen Tridentinum und Josephinismus, Bratislava 1997, s. 257–268);
Zur Musik bei den Zisterziensern in Böhmen und Mähren im 17. und 18. Jahrhundert (Die Klöster als Pflegestätten von Musik und Kunst, Michaelstein 1999, S. 117–126).
d) Biskupské kapely v Kroměříži
K otázce českých skladatelů v kroměřížské kapele biskupa Karla Liechtensteina-Castelcorna (Umění a svět 1, Gottwaldov 1956, s. 30–45);
Pohled do instrumentáře kroměřížské kapely 17. a 18. století (Umění a svět 2–3.
Společenský profil Pavla Vejvanovského podle kroměřížských matrik (Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci 1964, s.120, s. 5–12);
Ze života hudebníků kroměřížské biskupské kapely v 17. století (Hudobnovedné štúdie 7, 1966, s. 122–134);
Kapela olomouckého biskupa Leoplda Egka (1756–1760) a její repertoár (Časopis Moravského musea 50,1965, s. 203–230). Totéž s tematickým katalogem německy: Das Musikinventar des Olmützer Bischofs Leopold Egk aus dem, Jahre 1760 als Quelle vorklassischer Instrumentalmusik (Acta musicologica 29, 1972, s. 285–317);
Die Musikkapelle des Olmützer Bischofs Karl Liechtenstein-Castelcorn in Kremsier (Kirchenmusikalisches Jahrbuch 51, 1967, s. 79–123);
Hudba na dvoře olomouckých biskupů od 13. do poloviny 17. století (ČVSMO 60, 1970, s. 73–86). Totéž italsky: La musica alla corte dei vescovi di Olomouc dal sec. XIII alla meta del sec. XVII. (Quadrivium 111. Bologna 1970, s. 251–268);
Die Kompositionen Heinrich Bibers in Kremsier (Kroměříž) (Sborník prací filosofické fakulty Brněnské univerzity 19, 1970, H5, s. 21–39);
Die Musikkapelle des Olmützer Bischofs Maximilian Hamilton (1761–1776) (Die Musikforschung 24, 1971, s. 411–417);
Hudební kapela Antona Theodora Colloreda-Waldsee (1777–1811) v Kroměříži a v Olomouci (Hudební věda 13, 1976, s. 291–349). Totéž zkráceně německy: Die Musikkapelle des Olmützer Erzbischofs Anton Theodor Colloredo-Waldsee 1777–1811 (The Haydn Yearbook 10, 1978, s. 132–150);
Giacomo Carissimis Kompositionen in den böhmischen Ländern (Muzikološki zbornik 13, 1977, s. 23–35);
Philipp Jakob Rittler – ein vergessener Kapellmeister der Olmützer Kathedrale. (Muzikološki zbornik 17/1, 1981, s. 132–146);
Jakob Stainers Beziehung zur Kremsierer Musikkapelle (Jakob Stainer und seine Zeit. Innsbruck 1984, s. 23–28);
Hudební inventář Kroměříže z roku 1659 (Sborník prací filosofické fakulty Brněnské univerzity 32/33, 1984, H19–20, s. 71–76);
Biskupské hudební kapely v Kroměříži (Morava v české hudbě. Brno 1985, s. 21–25);
Byl Pavel Vejvanovský polním trubačem? (Bratislavský hudobný barok. Bratislava 1985, s. 59–63);
Kroměřížský kryptogramista 17. století (Hudební věda 26,1989, s. 28–31);
Die Musik in Mähren gegen Ende des 16. Jahrhunderts und Jacobus Gallus (Gallus Carniolus in Evropska Renesansa 1. Ljubljana 1991, s. 33–43);
Heinrich Bibers Beziehungen zu Kremsier (De editione musices – Festschrift Gerhard Croll. Laaber 1992, s. 315–327);
Salzburger Musikhandschriften aus dem 17. Jahrhundert in Kroměříž (Kremsier, ČSFR)(Festschrift Hubert Unverricht zum 70. Geburtstag. Tutzing 1992, s. 255–273: Eichstätter Abhandlungen zur Musikwissenschaft, Bd. 9);
Die Musiksammlungen des Erzbischöflichen Musikarchivs in Kremsier (Kroměříž) (Musikgeschichte zwischen Ost- und Westeuropa. Sankt Augustin 1996; s. 441–446. Deutsche Musik im Osten, Bd. 10);
Musikinventare der Olmützer Erzbischöfe aus dem 19. Jahrhundert (Prof. Jiří Fukač – Festschrift, Hradec Králové 1998, s. 131–140);
Musikalische Kontakte der bischöflichen Musikkapelle in Kremsier in der 2. Hälfte des 17. Jahrhunderts (Acta Universitatris Palackianae Olomucensis 17, 1998, s. 59–64);
Zkušenosti s datováním hudebních rukopisů 17. století pomocí průsvitek (Kritické edice hudebních památek 2, 1998, s. 44–49);
Pavel Vejvanovský´s Beziehungen zu Schlesien (Musikkultur in Schlesien zur Zeit von Telemann und Dittersdorf. Sinzig 2001, s. 237–248. Edition IME, Reihe 1, Schriften Bd. 5);
Jan K. Dolar und Mähren (Dolarjev zbornik. Ljubljana 2002, s. 87–94).
e) Varhany na Moravě
Černohorský či Froberger (Hudební rozhledy 5,1952, s. 39);
Varhany u sv. Mořice v Kroměříži v 17. století (Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci 1962, č. 101, s. 8–15);
K historii varhan z mariánského kostelíka v Kolštějně (Severní Morava 10, 1964, s. 36–41);
Zur Geschichte der Orgel im Kloster Velehrad im 18: Jahrhundert (Kirchenmusikalisches Jahrbuch 50; 1966; s. 123–129). Totéž rozšířeno česky: Práce brněnského varhanáře Antonína Richtra na Velehradě v letech 1745–1747 (Vlastivědný věstník moravský 20, 1968, s. 249–259);
Dějiny varhan v kostele P.Marie Sněžné v Olomouci (Časopis Moravského musea 51, 1966, s. 269–290);
Vývoj figurální hudby na chrámovém kůru ve Velkých Losinách (Časopis Moravského musea 53–4, 2, 1968–9, s. 29–52);
Historie varhan ve Valašských Kloboukách (Vlastivědný věstník moravský 23, 1971, s. 279–290);
Zapomenutý kroměřížský varhanář Jakub Kasparides (Hudební věda 10, 1973, s. 135–144);
Život a dílo novojičínského varhanáře Jana Neussera (1807–1878) (Časopis Moravského musea 58, 1973, s. 163–216);
Z minulosti mohelnických varhan (Severní Morava 30, 1975, s. 62–66);
Dějiny varhan olomoucké katedrály (Časopis Moravského musea 62, 1977, s. 95–124). Totéž německy: Die Orgeln der Olmützer Kathedrale (AO 15, 1981, s. 37–75);
Rod vahanářů Staudingrů z Andělské Hory (Severní Morava 36, 1978, s. 39–49);
Varhanáři na Moravě 1500–1800 (Časopis Moravského musea 64, 1979, s. 107–148; 65, 1980, s. 93–139; 71,1986, s. 221–236);
Vývoj varhanářství na Moravě do roku 1900 (Hudební věda 17, 1980, s. 3–35). Totéž německy: Die Entwicklung der mährischen Orgelbaukunst bis zum Jahr 1900 (Musik des Ostens 9, 1983, s. 29–65);
Das Orgelspiel in Mähren im 17. Jahrhundert (Die Süddeutsch-österreichische Orgelmusik im 17. und 18. Jahrhundert. Innsbruck 1980, s. 41–71). Totéž rozšířeno česky: Varhaníci a varhanní hra na Moravě v 17. a 18. století. (Hudební věda 19, 1982, s. 21–48);
Dějiny varhan kostela sv. Jakuba v Brně (Časopis Moravského musea 67,1982, s. 99–122);
Stavba varhan ve Sitavách 1794–1797 (Časopis Moravského musea 72, 1987, s. 215–234);
Památkově chráněné varhany v olomoucké arcidiecézi v roce 1917 (Rodná země. Brno 1988, s. 426–442);
Historische Beziehungen auf dem Gebiet des Orgelbaus zwischen Österreich un Mähren (Organa Austriaca 4, 1988, s. 41–76);
Varhany literátského kůru v Polné (Vlastivědný sborník Vysočiny 7,1990, s. 205–215);
Zwei Meisterwerke österreichischer Orgelbauer in Feldsberg (Valtice, CSFR) (Österreichisches Orgelforum 1992, s. 303–310);
Varhanář Jan David Sieber (Vlastivědný věstník moravský 45, 1993, s. 255–266). Rozšířená verze německy: Der Orgelbauer Johann David Sieber (Festschrift Alfred Reichling. V tisku);
K varhanářské tvorbě Josepha Sebastiana Staudingera (Beiträge zur Musikgeschichte Schlesiens. Bonn 1994, s. 383–393. Deutsche Musik im Osten, Bd. 5);
Das Klangideal der Orgel und die Musikpraxis in Böhmen im 17. und 18. Jahrhundert (Die Orgel als sakrales Instrument 3. Mainz 1995, s. 171–181);
K dějinám varhan a hudby v Mikulově (Sborník prací filosofické fakulty Brněnské univerzity 1995, H30, s. 20–33);
Z minulosti varhan a hudby na Vranově (Poutní místo Vranov, Vranov u Brna 1996, s. 38–41);
Několik slov o regálu na Moravě (Opus musicum 30, 1998, s. 19–26);
Varhany cisterciáckého kláštera ve Žďáru nas Sázavou (Sedm a půl století. Žďár nad Sázavou 2002, s. 107–113);
Spezifika der historischen Orgeln in Böhmen und Mähren und ihre Folgerungen für die Musikpraxis (Varhany a jejich funkce v Čechách a na Moravě. Olomouc 2003, s. 107–115);
Stavba varhan v Krnově 1815–1823 (Sborník prací historických 19. Olomouc 2003, s. 187–201. Acta Universitatris Palackianae Olomucensis, Fac. Phil. Historica 31–2002);
Varhany v konventním kostele cisterciaček v Předklášteří (spolu s F. Polanským, Muzeum Brněnska. Sborník 2003, s. 92–101);
Der Orgelbauer Jan David Sieber (v tisku).
f) Světská hudba obecně
Třídní rozdíly v tancích 17. století (Zprávy Kajského vlastivědného ústavu v Gottwaldově 1959, č. 2–3, s. 41–48);
Lidová hudba očima hudebního teoretika 17. století (Radostná země 11, 1961, č. 1, s. 15–17);
Hudba k české pantomimě Zamilovamý ponocný (
Latinská píseň o Evženu Savojském ze začátku 18. století. (Hudební věda 6, 1969, s. 434–438);
Hudební skladby z kodexu olomoucké kapitulní knihovny CO 362 a český vícehlas v 2. polovině 15. století (Časopis Moravského musea 56, 1971, s. 165–191);
Počátky opery na Moravě. (O divadle na Moravě. Praha 1974, s. 55–77. AUPO, Fac. phil. Suppl. 21);
Hudba v magistrátních účtech Brna do konce třicetileté války (Historická Olomouc a její současné problémy 4, 1983, s. 335–343);
Harmonie na Moravě 1750–1840 (Časopis Moravského musea 68, 1983, s. 117–148). Totéž německy: Die Harmoniemusik in Mähren von 1750 bis 1840 (Kongreßbericht Oberschützen/Burgenland 1988, Toblach/Südtirol 1990. Tutzing 1992, s. 237–283. Alta musica, Bd. 14);
Počátky lesního rohu na Moravě (Minulost a přítomnost lesního rohu. Brno 1984, s. 22–28). Totéž německy: Anfänge des Waldhorns in Mähren (Das Waldhorn in der Geschichte und Gegenwart der tschechischen Musik. Praha 1983, s. 33–38);
Hannakische Musik in der Zeit Georg Philipp Telemanns (Die Bedeutung G. Ph. Telemanns für die Entwicklung der europäischen Musikkultur im 18. Jahrhundert l . Magdeburg 1983, s. 81–88);
Hudební zájmy královského rychtáře v Uherském Hradišti v roce 1632 (Hudební věda 24, 1987, s. 63–72);
Trubači a hra na přirozenou trompetu na Moravě v 17. a 18. století.(Časopis Moravského musea 73, 1988, s. 175–207; 74, 1989, s. 255–268);
Hudba pro trompetu v 17. a 18. století na Moravě (Časopis Moravského musea 75, 1990, s. 173–203);
Židovské taneční kapely na Moravě (Hudební věda 34, 1997, s. 292–302);
Musik in Böhmen in der Zeit des jungen Heinrich Biber (Heinrich Franz Biber – Kirchen- und Instrumentalmusik, Salzburg 1997, s. 11–25).
g) Kapely světské šlechty
Hudební život v Manětíně v první polovině 18. století (Opus musicum 1, 1969, s. 147–154);
Z kulturněhistorické minulosti zámku Nová Horka u Studénky (Vlastivědný věstník moravský 37, 1985, s. 171–178);
Gluck im Repertoire des Schloßtheaters des Grafen Haugwitz in Náměšť nad Oslavou (Kongreßbericht Gluck in Wien. Kassel 1989, s. 171–177);
Die adeligen Musikkapellen im 17. und 18. Jahrhundert in Mähren (Studies in Music History presented to H. C. Robbins Landon on his 70th birthday,
Vztah české barokní šlechty k hudbě a hudebníkům (Život na dvorech barokní šlechty (1600–1750), České Budějovice 1996, s. 535–547. Opera historica 5, 1996);
Divadlo hraběte Haugvice v Náměšti nad Oslavou a jeho počátky (Opus musicum 32, 2000, s. 23–29);
Die musikalischen Liebhabereien des Grafen Jan Jáchym von Žerotín (Musicologica Olomucensia 5,2000, s. 135–142);
Deníky Jana Jáchyma ze Žerotína (Časopis Matice moravské 119, 2000, s. 367–389);
Hudebníci Jindřicha Viléma Haugwitze (Haugwitzové a hudba. Náměšť nad Oslavou 2003, s. 53–72).
h) Regionální hudební vlastivěda
Kantorská hudba na Slovácku v 17. a 18. století (Slovácko 1962–1963. Uherské Hradiště 1964, s. 124–137);
Hudba na Břeclavsku v minulosti (Břeclavsko, Brno 1969, s. 283–289);
Z minulosti hudby ve Veselí nad Moravou (Veselsko, Brno 1999, s. 273–285);
Z minulosti hudby ve Valticích (Město Valtice. Břeclav 2001, s. 337–354);
Hudba v minulosti (Moravskotřebovsko-Svitavsko. Brno 2002, s. 419–445);
Hudba na Vsetínsku v minulosti (Okres Vsetín. Valašské Meziříčí 2002, s. 577–584).
i) Různé
Nové příspěvky k dějinám hudby na Moravě v 17. a 18. století (Časopis Moravského musea 60, 1975, s. 159–180);
Der Musikalienkatalog eines Olmützer Buchhändlers aus dem Jahr 1757 (Fontes artis musicae 25, 1978, s. 243–249). Totéž česky: Katalog hudebnin olomouckého knihkupce z r. 1757. (Okresní archiv v Olomouci 1979. Olomouc 1980, s. 80–85);
Die Änderungen im Sozialstatus der Musiker in Mähren im 17. Jahrhundert (Mitteleuropäische Kontexte der Barockmusik, Bratislava 1997, s. 41–45). Totéž slovinsky: Spremembe v socialnem položaju glasbenikov na Moravskem v 17. stoletju (Glasbeni barok na Slovenskem in Evropska glasba, Ljubljana 1997, s. 151–155);
Die erste in Prag gedruckte Kammermusik (Österreichische Musik – Musik in Österreich. T. Antonicek zum 60. Geburtstag, Tutzing 1998, s. 165–169);
Vybraná hesla pro The New Grove Dictionary of Music and Musicians (54 hesel), Musik in Geschichte und Gegenwart (2 hesla), Slovník české hudební kultury (2), Český divadelní slovník (20), Lexikon zur deutschen Musikkultur Böhmen, Mähren und Schlesien, Österreichisches Musiklexikon;
Janovka, T.B.: Clavis ad thesaurum magnae artis musicae. Odborná spolupráce na komentářích k českém překladu. (V tisku).
II. Dílo hudební
Edice staré hudby
Michna z Ottradovic, A. V.: Missa sancti Wenceslai (Praha 1966. 19,120 stran. MAB II/1);
Benda, J. A.: Sinfonie X-XII. (Praha 1966. 8, 55 s. MAB 68);
Plánický, J. A.: Opella ecclesiastica (Praha 1968. 17, 82 s. MAB II/3);
Biber, H.I.F.: Instrumentalwerke handschriftlicher Überlieferung 1. (Graz 1976. 9, 125 s.. DTÖ, Bd. 127);
Kroměřížské intrády (Praha 1986. 63. Věžní hudba 7);
Michna z Otradovic, A.: Česká mariánská muzika. Vydal Jiří Sehnal a Libor Štukavec. (Praha 1989. 118 s. AMC Vol.1);
Michna z Otradovic, A.: Sacra et litaniae, Missa I: (Úvod a redakce Praha 1990. AMC Vol. 2);
Muffat, G.: Sonata Violino Solo Prag 1677. (Bad Reichenhall 1992. Nestr. DMS, Faksimile-Ausg. Band 4);
Heinrich Ignaz Franz Biber: Instrumentalwerke handschriftlicher Überlieferung, 2. (Graz 1997, IX, 116 s. DTÖ 151);
Michna z Otradovic, Adam: Sacra et litaniae - pars 2. - Missa II. (Úvod a redakce. Praha 1998. AMC Vol. 3);
Rittler, Philipp Jakob.: Requiem Claudiae Imperatricis (K vydání připravil Jiří Sehnal, Jan Vičar a studenti. Olomouc 1998);
Michna z Otradovic,A.: Sacra et litaniae – pars 3.– Missa III. (Úvod a redakce. Praha 1999. AMC Vol. 4);
Michna z Otradovic, Adam: Svatoroční muzika (Úvod. Praha 2001. AMC Vol. 5);
Biber, H. I. F.: Ausgewählte Werke 2. Vorgelegt von Jiří Sehnal. (Salzburg 2001. XVI, 76 s. DMS Bd. 10);
Michna, z Otradovic, Adam: Officium Vespertinum – Psalmi 1. (Úvod a redakce. Praha 2003. AMC Vol. 6);
Michna, z Otradovic, Adam: Officium Vespertinum – Psalmi 2. (Úvod a redakce. Praha 2003. AMC Vol. 7). Literatura
ČSHS.
MEH.
HSPK.
NewGrove2.
Petr Macek Datum poslední změny: 10.2.2004