Charakteristika: Muzikolog, hudební režisér, organizátor a překladatel
Datum narození/zahájení aktivity:8.6.1916
Datum úmrtí/ukončení aktivity:26.2.1997
Text
Herzog, Eduard, muzikolog, hudební režisér, organizátor a překladatel, narozen 8. 6. 1916, Vídeň, zemřel 26. 2. 1997, Praha.
Eduard Herzog se narodil se ve Vídni, mládí prožil na Slovensku. Po studiu na gymnáziu v Novém městě nad Váhom (1926–34) pokračoval ve studiích na Hudební a dramatické akademii v Bratislavě (1934–36). V roce 1936 přišel do Prahy, kde studoval na konzervatoři dirigování u Pavla Dědečka a skladbu u Jaroslava Řídkého. Zároveň studoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Herzog byl blízkým přítelem Gideona Kleina a okruhu umělců, z nichž mnozí nepřežili holocaust. Sám byl v roce 1941 odsunut na Slovensko, kde unikl rasovému pronásledování a jako jediný z rodiny se zachránil útěkem do hor, kde prožil zimu 1944–45. Po válce se vrátil do Prahy, dokončil studia a působil postupně jako hudební režisér v Československém rozhlasu (1948–52) a odborný asistent na Karlově univerzitě. Od roku 1957 byl redaktorem knižnice Hudební rozpravy. Během poslední vlny komunistických čistek koncem padesátých let byl zbaven místa a byl nucen dojíždět za prací na hudební školu mimo Prahu. V rámci rehabilitací v šedesátých letech mu bylo nabídnuto místo hudebního režiséra v Supraphonu, kde široce rozvinul své hudební, jazykové a organizátorské schopnosti. Působil zde do roku 1977, později jako šéfrežisér a šéfredaktor. Jeho jméno najdeme na stovkách vynikajících supraphonských nahrávek. Kromě hudební režie také mnohé nahrávky vybavil fundovaným programovým slovem. Mezinárodně uznávaný byl také jako muzikolog. Jeho studie Úplný rejstřík dvanáctitónových všeintervalových řad z roku 1964 byla v době před rozšířením výpočetní techniky zásadním počinem, který by autorovi zaručil světové prvenství v tomto oboru, nebýt zpoždění při vydání daného mnohaletými výrobními lhůtami tiskovin v socialistické éře. V šedesátých letech byl členem Pražské skupiny Nové hudby, neoficiálního sdružení skladatelů, interpretů a muzikologů, které bylo spojeno s interpretačním souborem Musica viva pragensis. V 90. letech pak navázalo na jeho činnost skladatelské sdružení Ateliér 90 s předsedajícím Markem Kopelentem, jehož byl Herzog rovněž členem. Od druhé poloviny šedesátých let se Herzog velkou měrou zasloužil o propagaci elektroakustické hudby v Čechách. Do začátku sedmdesátých let organizoval s Miloslav Kabeláčem a Vladimírem Léblem skladatelské kurzy a podílel se na přípravách pražských návštěv Karlheinze Stockhausena, Pierra Schaeffera, Gottfrieda Michaela Koeniga a dalších. V šedesátých letech pracoval jako člen kybernetické komise SČS, prosazoval vybudování Studia pro experimentální hudbu Československého rozhlasu v Plzni, prvního profesionálního elektroakustického studia v České republice, a posléze se stal rozhlasovým dramaturgem elektroakustické hudby pro české země, kde pečoval jak o výrobu, tak o vysílání. Inicioval vznik nových skladeb (např. Jaroslav Krček: Nevěstka Raab). Novinkové koncerty elektroakustické hudby domácích i zahraničních autorů osobně uváděl svými precizními analýzami. Podařilo se mu navázat zahraniční kontakty s nejvýznamnějšími tehdejšími evropskými centry elektroakustické hudby v Paříži, Utrechtu a Kolíně nad Rýnem. V plzeňském rozhlasovém studiu se v roce 1969 podílel na pořádání mezinárodní soutěže o nejlepší skladbu v oboru konkrétní a elektronické hudby pod názvem Musica Nova. Herzog byl předsedou soutěžní poroty (dále v porotě zasedal mimo jiné Miloslav Kabeláč a Vladimír Lébl). V letech 1993 a 1994 pak byl Herzog čestným předsedou novodobých ročníků kompoziční soutěže Musica Nova (jako jediný žijící člen poroty první stejnojmenné soutěže v roce 1969). Herzog byl čestným členem Společnosti pro elektroakustickou hudbu při Asociaci hudebních umělců a vědců založené v roce 1990.
Dílo
Dílo literární (výběr)
Práce tiskem nevydané
O sémantice kvartových akordů (Disertační práce, Karlova univerzita, 1947).
Samostatně vydané práce, kapitoly v knihách, editorské práce
Antonín Dvořák v obrazech (Praha, Státní pedagogické nakladatelství 1966).
Úplný rejstřík dvanáctitónových všeintervalových řad (in: Nové cesty hudby I: Sborník studií o novodobých skladebných směrech a vědeckých pohledech na hudbu (Praha, Státní hudební vydavatelství 1964, s. 109–135).
Piňos, Alois – Herzog, Eduard – Jan, Jiří: Vyvážené intervalové řady (in: Nové cesty hudby II: Sborník studií o novodobých skladebných směrech a vědeckých pohledech na hudbu, Praha–Bratislava, Supraphon 1970).
Nové cesty hudby. Sborník studií o novodobých skladebných směrech a vědeckých pohledech na hudbu (Editor Eduard Herzog. 1. díl Praha, Státní hudební vydavatelství 1964, 2. díl Praha, Supraphon 1970).
Studie, analýzy a stati ve sbornících
Harmonická výstavba Janáčkovy hudební věty ve vztahu k tónině (Blok II, Brno 1947–1948, s. 220).
Hudební expresionisté a Alois Hába ve svém postoji ke společnosti (Rytmus 11, 1947, s. 114–116).
Tři smyčcová kvarteta Aloise Háby (Hudební rozhledy 7, 1954, s. 88–93).
Intonační metoda Bohumila Čeňka (Hudební výchova 3, 1955, č. 1, s. 15).
O Rapsodických variacích Klementa Slavického (Hudební rozhledy 23, 1970, č. 6, s. 259–267).
Rozloučení s Miloslavem Kabeláčem (Hudební věda 36, 1999, č. 2–3, s. 138–139).
Skladatel ve zvukové laboratoři (Hudební věda 36, 1999, č. 2–3, s. 145–147).
Překlady
Jelinek, Hans: Anleitung zur Zvölftonkomposition (česky Uvedení do dodekafonické skladby), přeložil Eduard Herzog. Praha-Bratislava, Supraphon 1967.
Schaeffer, Pierre: Konkrétní hudba. Přeložil Eduard Herzog, Supraphon, Praha 1971
Hába, Alois: Nová nauka o harmonii : diatonické, chromatické, čtvrttónové, třetinotónové, šestinotónové a dvanáctinotónové soustavy. Přeložil Eduard Herzog. Jinočany, H & H 2000.
Hesla ve slovnících, encyklopediích
Alois Hába (heslo pro MGG, 1956).
LiteraturaI. Lexika
ČSHS.
II. Ostatní
Slavický, Milan: Eduard Herzog (Hudební rozhledy 1997, č. 5. s. 25).
Alois Piňos: Za Dr. Eduardem Herzogem (Bulletin Společnosti pro elektroakustickou hudbu 4/1997).
Doubravová, J., Piňos, A., Berger, R., Riečan, B.: Člověk je celý a vnitřně svobodný, když chce... Čtyřikrát o Eduardu Herzogovi (Opus musicum 23, 1991, č. 6, s. 200–206).
Šárka Zahrádková
TextDatum poslední změny: 1.3.2020