Český hudební slovník osob a institucí

Strádalová, Cecilie

Strádalová, Cecilie (roz. Draštatová), pěvkyně-sopranistka, narozena 3. 11. 1923, Ostrava, zemřela 25. 10. 1994, Brno.

Narodila se v hudební rodině; otec hrál jako flétnista v orchestru olomoucké opery. Od dětství docházela na výuku zpěvu k Ludmile Červinkové a v roce 1942 začala studovat zpěv na konzervatoři pod vedením Hany Pírkové. Už v tomto roce zpívala poprvé v rozhlase. Když byla za války konzervatoř uzavřena, Strádalová byla poslána na práci do Německé říše. S pomocí otce byla ale brzy přijata jako elévka do sboru olomoucké opery, kde zpívala menší role (Esmeraldu ve Smetanově Prodané nevěstě, Komornou v Dvořákově opeře Čert a káča) a po uzavření divadel byla totálně nasazena na práci v továrně.

Po válce se už kvůli úmrtí své pedagožky na konzervatoř nevrátila. V roce 1946 hostovala v roli Gildy v Rigolettu v opeře Státního divadla v Brně, přičemž svým perfektním hereckým a pěveckým výkonem zaujala ředitele Otu Zítka natolik, že byla do opery ihned angažována. Roli Gildy zpívala i v letech 1950 a 1956. Verdiho postavy sopránového oboru se staly její doménou (např. Violetta v Traviatě, 1946). Několikrát ztvárnila role v operách Bohuslava Martinů (titulní role v Ariadně, 1972; Popelka ve Veselohře na mostě, 1960; Armanda ve hře Dvakrát Alexandr, 1964). Zpívala ale také Barče ve Smetanově Hubičce (1946, 1950, 1959), Micaelu v Bizetově Carmen (1946), Zuzanku v Mozartově Figarově svatbě (1946), Zerlinu v Donu Giovannim (1956), Královnu noci v Kouzelné flétně (1962), Slavíka a Královnu v Zítkově baletu O růži (1946), titulní roli v Janáčkově Lišce Bystroušce (1958) aj. Excelovala v roli učitelky Wordswoorthové v Brittenově opeře Albert Herring (1966) i v roli Dámy v opeře Ilji Hurníka Dáma a lupiči (1973). V brněnské opeře setrvala až do svého odchodu do důchodu v roce 1982.

Účinkovala také na výchovných koncertech pro děti a mládež. Byla vynikající zpěvačkou koncertní a kantátovou, často hostovala na Symfonických koncertech Státní filharmonie v Brně. Několikrát vystupovala ve Slovenském národním divadle a v Itálii zpívala sólo v Mozartově Mši c-moll. S brněnskou operou se zúčastnila několika zahraničních výjezdů (Francie, Lucembursko, Lipsko, Barcelona aj.). Dosáhla velké hlasové a interpretační šíře v žánrově různorodém repertoáru: barokním, předklasickém, klasickém, romantickém i moderním. Dokázala technicky dokonale zvládnout koloraturu a ztvárnit přirozeně a harmonicky své role. Typické pro ni bylo ušlechtilé frázování, plynulé vedení melodické linie a schopnost odstíněného přednesu. V roce 1961 jí vyšla profilová deska v nakladatelství Panton. V roce 1967 byla jmenována zasloužilou umělkyní.