Pletka, Václav
Charakteristika: Historik, folklorista a archivní pracovník
Datum narození/zahájení aktivity:22.2.1919
Datum úmrtí/ukončení aktivity:23.5.1997
Text
• Dílo • Literatura •
Pletka, Václav, historik, folklorista a archivní pracovník, narozen 22. 2. 1919, Brno, zemřel 23. 5. 1997, Praha.
V rodišti maturoval 1938 na reálném gymnáziu, přerušená studia slavistiky a romanistiky (za okupace praktikoval v Zemském archivu, pak nasazen jako dělník a úředník) dokončil na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně (1938–39 a 1945–47, obory čeština, francouzština, PhDr. na základě disertace Lidové vánoční hry). Během studia cestoval, časopisecky publikoval, knižně vydal své verše. Učil na brněnské konzervatoři, celoživotně byl zaměstnán jako archivní pracovník (mimo jiné jako vedoucí 2. oddělení Státního archivu v Brně, pak od 1959 v Praze jako zástupce náčelníka Vojenského historického ústavu, v době tzv. normalizace mimo jiné vedoucí oddělení zakázaných knih v Univerzitní knihovně). V závěru své pracovní kariéry působil jako docent na Fakultě žurnalistiky Univerzity Karlovy v Praze. Titul CSc. získal na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze 1965 prací Strojové zpracovávání informací v archívní a historické práci, habilitoval se 1966 v oboru kulturních dějin prací Strojové zpracování informací v historických vědách na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.
Rozvíjel aktivity jako archivář, folklorista, editor, publicista, překladatel, básník, sběratel lidových písní a hudebních rukopisů, specialista na městský folklor, dělnické a zlidovělé písně, audiovizuální dokumentaci folklorního materiálu. Na poli hudební folkloristiky vykonal (mimo jiné za spolupráce své ženy, knihovnice Blanky Pletkové) rozsáhlé práce dokumentační: sbíral materiály, převáděl rkp. záznamy písní, zpěvníky, edice šlágrové produkce apod. na diapozitivy, mikrofilmy, audiokazety atp. Jeho rozsáhlou sbírku písniček na pomezí lidovosti, městského folkloru, šlágrů apod., čítající odhadem více než 100.000 jednotek a obsahující rukopisné a tištěné zpěvníky a písňové sbírky, českou i cizojazyčnou odbornou literaturu, fotokopie, mikrofilmy a magnetofonové pásky s prameny, lístkový katalog písní a další pomocné katalogy, zpracovává v Etnologickém ústavu AV ČR Jiří Traxler. Renomé (i mezinárodní) získal hlavně dlouhodobou spoluprací s Vladimírem Karbusickým (za publikaci Dělnické písně I, II obdrželi cenu Ústředního národního výboru hlavního města Prahy za rok 1959). V oblasti výzkumu zlidovělé písně navazoval Pletka na dílo Bedřicha Václavka a Roberta Smetany, publikoval v tomto oboru množství různých materiálů. Spolupracoval též s hudebními soubory orientujícími se repertoárově na zlidovělou apod. píseň.
Dílo
Knižní publikace
Průvodce po Státním archívu v Brně (s kolektivem, Brno 1955);
Bibliografie zpěvníků českých dělnických písní (s Vladimírem Karbusickým, Brno 1957);
Dělnické písně I, II (s Vladimírem Karbusickým, Praha 1958);
Písně lidu pražského (s Vladimírem Karbusickým, Praha 1960, rozšířené vydání Praha 1966);
Kabaretní písničky (s Vladimírem Karbusickým, Praha 1961);
S červenou zástavou vpřed (edice mezinárodně rozšířených dělnických písní, s Vladimírem Karbusickým, Bratislava 1961);
Dělnické balady (s Vladimírem Karbusickým, Praha 1962);
Tam u Králového Hradce. Veselé i smutné písničky o té válce v roce 1866 (Hradec Králové 1966);
Soupis českých a slovenských dělnických písní (s Vladimírem Karbusickým, Praha–Brno 1966);
Písničky Josefa Švejka (Praha 1968).
Studie, stati, články (výběr)
Nejstarší zpěvník českých dělnických písní (Časopis Moravského muzea 1954);
Dělnické písně na nápěv Kde domov můj (Sborník archivních prací 1, 1956);
Velká říjnová revoluce a naše dělnická píseň (in sborník: Velká říjnová revoluce v dějinách a kultuře ČSSR, Praha 1958);
Čtvero zhudebnění Šrámkových „Adjutantů“ (s Vladimírem Karbusickým, Hudební rozhledy 11, 1958, č. 13–14, s. 590–591);
Písničkář své doby. K nedožitým osmdesátinám Karla Hašlera (s Vladimírem Karbusickým, Hudební rozhledy 12, 1959, č. 19, s. 824);
Rukopisný zpěvník Václava Hukala z Jaroměře (s Vladimírem Karbusickým, in: Vlastivědný sborník muzea v Hradci Králové 1959, s. 325–347);
Zur Methodik der Arbeiterliedforschung (Deutsches Jahrbuch für Volkskunde 1959);
Stručný přehled tištěných tradičních hornických písní (in: Kladensko, Praha 1959, s. 436–442);
Tři žďárské lidové zpěvníky z roku 1848 (in: Vlastivědný sborník Vysočiny 3, Jihlava 1959, s. 133–153);
Rukopisné zpěvníky, důležitý pramen pro studium písňové kultury našeho lidu (Český lid 46, 1959, č. 1, s. 47–48);
Výzkum a dokumentace současného folklóru (s Vladimírem Karbusickým, Český lid 47, 1960, č. 3, s. 99–111);
Poznámky k úkolům české folkloristiky (in: Václavkova Olomouc 1960, Praha 1961, s. 93–100);
Přehledný soupis edic kupletů a šlágrů na konci
Současný stav a perspektivy strojového zpracovávání etnografických a folklórních materiálů v ČSSR (Český lid 51, 1964, č. 4, s. 193–201);
Význam Václavkových „Českých světských písní zlidovělých“ v naší folkloristice a problém dokončení jejich edice z hlediska současných potřeb (in: Václavkova Olomouc 1964, Ostrava 1965, s. 29–51);
Možnosti využití strojního zpracování vědeckých informací v muzejní práci (Muzejní a vlastivědná práce 4, 1966, č. 1, s. 25–34);
Významný pramen pro výzkum vývoje národní písňové kultury (Muzejní a vlastivědná práce 4, 1966, č. 4, s. 213–218);
Význam odkazu Bedřicha Václavka pro další rozvoj marxistické folkloristiky (Český lid 58, 1971, s. 321–341);
Původ a proměny Hankovy písně „S Bohem buď a pamatuj“ (in: O životě písně v lidové tradici, Brno 1973, s. 45–60);
Vývoj šantánu a kabaretu od 80. let do roku 1918 (in: Dějiny českého divadla 3, Praha 1977, s. 481–503);
Má naději, že bude vydána ještě před rokem 2000? (in: Václavkova Olomouc 1986, Olomouc 1987, s. 107–116). Literatura
I. Lexika
ČSHS.
Lidová kultura. Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska, Biografická část (Praha, Mladá fronta 2007, s. 174, heslo Lubomíra Tyllnera).
II. Ostatní
Hudební rozhledy 14, 1961, s. 215.
Deutsches Volksliedarchiv 13, 1968, s. 256–257.
Robek, A.: K významnému životnímu jubileu Václava Pletky (Národopisný věstník českoslovanský /československý/ 6 /48/, 1989, s. 42–43).
Traxler, Jiří: Jubilant Václav Pletka (Český lid 81, 1994, č. 3, s. 250–251; s výběrovou bibliografií).
Ivan Poledňák Text
Datum poslední změny: 3.7.2008