Český hudební slovník osob a institucí

Hrouda, Jaroslav

Hrouda, Jaroslav, vojenský kapelník a skladatel, narozen 4. 8. 1902, Hradešín, datum a místo úmrtí neznámé.

Hudebně se vzdělával nejprve v rodné obci. Následně se ve Škvorci učil na housle a baskřídlovku a docházel do vojenské hudební školy v Hradci Králové. Od roku 1916 byl elévem u hudby polního pluku 97 v Radkersburgu ve Štýrsku (Rakousko) pod vedením kapitána Františka Zity. Působil dále u vojenské hudby ve Štýrském Hradci a ve Lvově. V Polsku zůstal i po převratu, kde odešel do zálohy. V té době studoval gymnázium a konzervatoř ve Lvově a roku 1930 úspěšně ukončil odborné hudební vzdělání v Poznani a Varšavě (pedagogika, klavírní řízení a housle). Učili jej Gregorz Fitelberg, Stanisław Niewiadomski, Kazimirerz Sikorski a Jan Adam Maklakiewicz. V roce 1930 získal polské občanství. Po absolvování důstojnické školy dával hodiny hudební výchovy na učitelském ústavu v Czestochowé. Zde se stal kapitánem vojenské hudby. Později byl profesorem na gymnáziu a pedagogických školách v Sielcích u Varšavy, kde byl jmenován vojenským kapelníkem. Hlavním inspektorem polských vojenských hudeb se stal roku 1944, plukovníkem polské armády pak v roce 1957. Na varšavské konzervatoři učil v letech 1948–52 instrumentaci. Poté působil na učilišti pro vojenské kapelníky. Byl agilním šiřitelem české klasické hudby. Často zajížděl do Československa, kde navazoval česko-polskou spolupráci v oboru vojenské hudby. Jeho dílo čítá zejména skladby pro vojenské hudby, velkou část tvoří vojenské pochody, také směsi lidových písní a více než 250 úprav pro dechový orchestr. Některé skladby vydalo Vydawnictwo Ministerstwa Obrony Narodowej ve Varšavě.