(Voskovec, Vilém; Vaksman, Vasijil; Wachsmann, Vilém)
Charakteristika: Vojenský kapelník a skladatel
Datum narození/zahájení aktivity:5.1.1864
Datum úmrtí/ukončení aktivity:28.4.1945
Text
Voskovec, Václav (též Voskovec, Vilém; Vaksman, Vasijil; Wachsmann, Vilém), vojenský kapelník a skladatel, narozen 5. 1. 1864, Svojšice (Kolín), zemřel 28. 4. 1945, Praha.
Původním jménem Vilém Wachsmann, otec herce Jiřího Voskovce. Po studiích na gymnáziu, které nedokončil, pracoval v cukrovaru ve Svojšicích a v pražské tiskárně. Studiu hudby se věnoval pouze soukromě. Roku 1883 nastoupil dobrovolně k hudbě pěšího pluku 28 v Praze, službu ukončil v roce 1889. V letech 1886–89 studoval na pražské varhanické škole, skladbu ve třídě Františka Skuherského a Karla Steckera a hru na violoncello, závěrečnou zkoušku složil až v roce 1895. Po odjezdu do Ruska (1889) přijal místo vojenského kapelníka u 108. pěšího pluku ve Vilně. Roku 1895 se mu podařilo, po přestupu na pravoslaví a získání ruského občanství (1892), nastoupit jako kapelník k renomovanému kyrysnickému pluku carevny Marie Fjodorovny v Gatčině u Petrohradu. Řídil orchestr hráčů na balalajku a dvaapadesátičlenný smyčcový orchestr, který získal velkou popularitu a podnikl řadu koncertních turné. Ze zdravotních důvodů se ale vrátil do Prahy (1904) a působil zde jako sekretář ruského konzulátu. Po vypuknutí první světové války byl jako ruský příslušník zatčen a po výměně za rakouského konzulárního úředníka, zadrženého v Rusku, poslán do Petrohradu (1915). Hned téhož roku si podal přihlášku do československé legie a do jejího vyřízení působil u různých vojenských institucí petrohradského okruhu. V roce 1917 tedy nastoupil u 6. československého střeleckého pluku. Jako jeho kapelník šířil českou klasickou hudbu (Bedřich Smetana, Antonín Dvořák), kterou sám upravoval pro dechový orchestr. Po návratu do vlasti (1920) byl přidělen do inspektorátu hudeb (pozdější referát hudeb) jako zástupce inspektora při Ministerstvu národní obrany. V letech 1921–1925 vedl hudební referát. Poté se usadil na Sázavě, kde působil jako ředitel kůru a varhaník. Přechodně nastoupil zpět do vojenské služby na Ministerstvo národní obrany, aby působil v kanceláři československých legií (1929–34). Je nositelem řady vyznamenání. Zkomponoval drobné skladby pro violoncello a klavír, smyčcové kvartety, staroslovanskou a svatováclavskou mši, směs lidových písní Kolínským přátelům či pochod Památce Karla Šebora.
Literatura
I. Lexika
ČSHS.
II. Ostatní
Kubíček, Adolf: Hanáci v revoluci (Olomouc 1928).
Československý legionář (16, 1934).
Album 6. střeleckého pluku (Olomouc 1938).
Bláha, Miroslav: Povídání o vojenských hudbách (nepublikovaný rukopis, s. 46, 152).
Slovník českých výtvarných umělců (Praha 1993).
Schoenberg, Michal: Rozhovory s Voskovcem (Praha 1995).
Borovičková, Adriena: Voskovec & Wachsmani (Praha 1996).
Pešek, Bohumil: Václav Voskovec, 1864–1945 (Zpravodaj Klubu absolventů Vojenské konzervatoře – VHŠ a Svazu vojáků v záloze, č. 83, duben 2005, s. 1–3).
Vojenský historický archiv Praha (Hauptgrundblatt17/1883 k. u. k IR 28, Rozkazy 6. československého střeleckého pluku 1917–1920, Prvopis kvalifikační listiny, Evidenční list, Kmenový list 513. D/1883/leg, Kmenový list 513. D/1883/leg., smuteční oznámení).
Bohumil Pešek – Eva Vičarová