Český hudební slovník osob a institucí

Vojtíšková, Lenka

Vojtíšková, Lenka (roz. Sasková, Magdalena; též Vojtíšková-Sasková), hudební spisovatelka, knihovnice, pedagožka, narozena 30. 10. 1893, Česká Lípa, zemřela 17. 12. 1969.

Pocházela ze známého hudebního kantorského rodu Sasků – jejím otcem byl brněnský hudební kritik a filolog profesor Robert Saska, syn jičínského regenschoriho a sbormistra Ferdinanda Sasky. Hudbě se učila v Besedě Brněnské, vystudovala učitelský ústav v Brně (1908–12). Tamtéž studovala v hudební školy Filharmonické Besedy brněnské klavír u Josefa Faměry (1908-10) a dějiny hudby u Huberta Doležila (1913). Během první světové války dosáhla aprobace z německého jazyka pro měšťanské školy, v roce 1918 úspěšně složila státní zkoušku ze hry na klavír pro tentýž typ školy. V letech 1912–20 se věnovala pedagogické činnosti, kterou v letech následujících doplnila řadu jiných aktivit. Zejména o činnost přednáškovou (např. pro spolek Minerva, pro Mozartovu obec, pro kruhy přátel hudby apod.), o hudební kritiku do moravského tisku, práci v Jednotě moravských učitelek, byla členkou pěveckého sboru Filharmonické Besedy brněnské. Ve škole ve Vranovské ulici založila první dětskou čítárnu na Moravě. V roce 1920 se provdala za archiváře Dr. Václava Vojtíška a přesídlila z Brna trvale do Prahy.V Praze se ihned zapojila do aktivit Ženské národní rady (excerpce německého ženského tisku, činnost v hudební sekci – např. se podílela na hudebním oddělení výstavy „Žena v boji, práci a tvorbě", na pořádání koncertů apod.).

Její badatelský záběr lze shrnout do čtyř okruhů. Prvním jsou studie ke kantorským rodům na Jičínsku, např. k Saskům (Alois Saska, Emil Saska, Ferdinand Saska, Jindřich Saska, Julius Saska, Robert Saska), druhým popis hudebního života Jičína a okolí, třetím vznik a počátky polky a čtvrtým problematika žen skladatelek (Juliana Bendová, Kateřina Cibbini-Koželuhová, Eliza hraběnka Šliková, Augusta Auspitzová-Kolárová, Eliška Krásnohorská, Katynka Emingerová, Vítězslava Kaprálová, Anežka Škvorová-Falladová). Přispěla několika hesly žen skladatelek a hudebnic do ČSHS (např. společně s Bohumírem Štědroněm heslo Emingrová). Publikovala v Hudebních rozhledech, Lidových novinách, v regionálním jičínském tisku. Zabývala se také dílem Jana Bedřicha Kittla, Jaroslava Kociána, působením rodu Bendů v Německu, manžely Hatašovými v Gótě. Její přednášková činnost obsáhla řadu měst v Čechách a na Moravě. Byla členkou Mozartovy obce a krajanského spolku jičínských rodáků.