Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Pavlata, Rudolf

Tisk


Charakteristika: Viloloncellista, dirigent, pedagog a vojenský kapelník

Datum narození/zahájení aktivity:25.5.1873
Datum úmrtí/ukončení aktivity:9.11.1939
Text

Pavlata, Rudolf, violoncellista, dirigent, pedagog a vojenský kapelník, narozen 25. 5. 1873, Podmoklice (Semily), zemřel 9. 11. 1939, Jihlava.

V letech 1885–91 studoval hru na violoncello na pražské konzervatoři u Františka Hegenbartha a Hanuše Wihana. Ihned po absolutoriu nastoupil dobrovolně k hudbě pěšího pluku 35 v Praze a pak v Plzni. Od roku 1894 se věnoval koncertní činnosti: působil jako člen výstavního orchestru (1895), koncertní mistr německého divadla v Praze (1897–1900), koncertní mistr Národního divadla, současně jeden rok učil na pražské konzervatoři a krátce řídil orchestr v Bukurešti (1901–06). Později byl jmenován prvním kapelníkem plzeňského divadla (1906–08), v letech 1908–11 stanul coby dirigent před orchestrem
Národního divadla Brno, kde také organizoval symfonické koncerty, a zároveň působil jako profesor instrumentace a čtení partitur na zdejší varhanické škole, na jejíchž koncertech vystupoval jako sólista a komorní hráč (jako první provedl 13. 3. 1910 původní znění Pohádky Leoše Janáčka). V roce 1911 odešel do Olomouce, kde přijal místo ředitele hudební školy spolku Žerotín. Roku 1912 složil státní zkoušku z pedagogiky na varhanickém oddělení pražské konzervatoře. Zajížděl také do Brna jako pohostinský dirigent symfonických koncertů varhanické školy. V neposlední řadě se v Olomouci angažoval jako divadelní kapelník. Jeho slibně započatou činnost v čele hudebního ústavu ochromila první světová válka. Po jejím skončení ještě rok vyučoval zpěv na československém státním gymnáziu, pak několik měsíců dirigoval lázeňský orchestr v Lázních Bělohrad a koncem roku 1919 se stal vojenským kapelníkem posádkové hudby Jihlava, která byla o rok později přiřazena pěšímu pluku 31. Organizoval tam nový český hudební život jako zakladatel a sbormistr spolku Hlahol (čestný člen), s nímž prováděl velké kantáty, pořádal symfonické koncerty, připravoval ochotnická operní představní apod. Roku 1927 odešel do výslužby. Zůstal v Jihlavě, kde stál v čele pěveckého sboru Hlahol a dirigoval symfonické koncerty. Napsal několik sborů a pochodů (například Pochod československého pěšího pluku 31, Plukovník Kouklík a další).


Literatura

I. Lexika
ČSHS.

II. Ostatní
Věstník pěvecký a hudební (27, 1923, s. 108).
Věstník pěvecký a hudební (28, 1925, s. 54).
Hudebník (1934).
Dědeček, Pavel (Hudební výchova 21, 1940, s. 122).
Kundera, Ludvík: Janáčkova varhanická škola (Olomouc 1948).
Urie, Bedřich: Čeští violoncellisté (Praha 1946, s. 146–50).
Bajgarová, Jitka: Hudební spolky v Brně (Brno 2005).

Archivalie

Vojenský historický archiv Praha (personální listy).

Bohumil Pešek – Eva Vičarová

Datum poslední změny: 16.6.2009