Charakteristika: Hudební spisovatel
Datum narození/zahájení aktivity:1.9.1878
Datum úmrtí/ukončení aktivity:Datum úmrtí neznámé
Text
Čapek, Bedřich, hudební spisovatel, narozen 1. 9. 1878, Příbram, zemřel (?).
Po maturitě na gymnáziu v rodné Příbrami začal studovat na Karlově univerzitě v Praze práva a zároveň hudební vědu u Otakara Hostinského. V Praze pracoval jako úředník politické správy, zároveň publikoval. Byl referentem Lumíra (1909–15) a členem redakčního kruhu revue Smetana (1911–13), kde se projevil jeho bystrý a kritický duch. Pracoval jako tajemník Českého pracovního výboru pro lidovou píseň. Za války žil v Praze. Ve svých studiích věnoval zvláštní pozornost Zdeňku Fibichovi a Otakaru Ostrčilovi, s nímž se v letech 1897–1917 pravidelně stýkal. Čapek hrával často s Ostrčilem na klavír na čtyři ruce, například na rodinné oslavě v rodině Schulzových 17. 1. 1905, kdy na žádost Anežky Schulzové společně přednesli Ostrčilovu Baladu o mrtvém ševci. Během ledna 1912 proběhl v sále Hlaholu v Praze cyklus Mahlerových symfonií. Zdeněk Nejedlý vždy na úvod podal teoretický výklad a poté Ostrčil s Čapkem zahráli symfonii na klavír na čtyři ruce. Takto bylo předvedeno publiku osm Mahlerových symfonií, devátá tehdy ještě nebyla uveřejněna.
Dílo
Dílo literární
Články a stati (výběr)
Otakar Zich a jeho opera Malířský nápad (Hudební revue 2, 1909, č. 10, s. 513–518);
Dva symfonické fragmenty Fibichovy (Dalibor 32, 1910, č. 42–47, s. 336–338);
Z neznámých skladeb Fibichových (Smetana 1, 1911, č. 3, s. 39–41);
Otakara Ostrčila Poupě. Hudební rozbor (Smetana 1, 1911, č. 7, s. 103–110);
Ostrčilovo nové dílo orkestrální Impromptu (Smetana 2, 1912, č. 18–19, s. 253–255);
ve Fibichově sborníku I. (Orbis, Praha 1951).
LiteraturaI. Lexika
ČSHS (Bohumír Štědroň).
II. Ostatní
Nejedlý, Zdeněk: Otakar Ostrčil (Melantrich, Praha 1935, zde s. 152, 455).
Kateřina Hnátová
Datum poslední změny: 22.1.2012