Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Krček, Jaroslav

Tisk


Charakteristika: dirigent, skladatel, hudební režisér

Datum narození/zahájení aktivity:22.4.1939
Text
DíloDiskografieLiteratura

Krček, Jaroslav, dirigent, skladatel, hudební režisér, narozen 22. 4. 1939, Čtyři Dvory (část Českých Budějovic).

 

Na pedagogické hudební škole v Českých Budějovicích se vzdělával ve hře na violoncello ve třídě Václava Berana (1954–59). Následně byl přijat do třetího ročníku na pražské konzervatoři, kde studoval v letech 1959–62 kompozici u Miloslava Kabeláče a dirigování u Bohumíra Lišky. V době svých pražských studií vedl Soubor písní a tanců Josefa Vycpálka. Od roku 1962 působil jako hudební režisér, nejprve u Československého rozhlasu v Plzni a následně u hudebního vydavatelství Supraphon (1967–75). Od roku 1962 dirigoval Komorní orchestr Československého rozhlasu v Plzni a byl sbormistrem smíšeného sboru Česká píseň. Intenzivní zájem o oblast českého hudebního folkloru, sféru pololidové tvorby i díla české hudební minulosti jej vedly k založení hudebně-tanečního souboru Chorea Bohemica (1967) a později též Musica Bohemica (1975), při němž působí jako dirigent a umělecký vedoucí. Vedle nesčetných úprav lidových písní a tanců je autorem řady žánrově bohatých kompozic, děl komorních i symfonických. Je zběhlý ve hře na mnoho hudebních nástrojů a zpěvu. Vyrábí též rozličné hudební nástroje pro potřeby svého souboru. Za svou elektroakustickou operu Něvěstka Raab získal v roce 1971 cenu v mezinárodní skladatelské soutěži města Ženevy a několikrát získal hlavní cenu v soutěži Prix de music folkloric de Radio Bratislava (1979–89).


Dílo

Hudební dílo (výběr)

 

Symfonie

Symfonie č. 1 (op. 40, 1974).

Symfonie č. 2 (op. 76, 1983).

Symfonie č. 3 „Jan Ámos“ (op. 95, 1990).  

Symfonie č. 4 „Desiderata“ (op. 124, 2000).

Symfonie č. 5 „Renesanční“ (op. 133, 2007).

Symfonie č. 6 „Semplice“ (op. 140, 2011).

 

Komorní skladby

Klavírní kvartet, pro dvoje housle, violu a klavír (1965).
Hudba pro violu a klavír (1968).
Barokní suita pro hoboj, housle, violoncello, kontrabas a cembalo (1989).
Musica per Musica Bohemica, pro komorní soubor (1990).
Čtyři renesanční miniatury pro flétnu, klarinet a klavír /též verze pro flétnu, housle, violoncello a klavír/ (1996).
Trio pro hoboj, violoncello a klavír (1998) 10'
Čtyři drobnosti pro kytaru, hoboj, flétnu a violoncello (2003).

 

Kantáty a melodramy

Závěje. Skladba pro recitátora, flétnu, housle, klavír a komorní orchestr, text Jindřich Pecka (1961).
Specta et audi. Skladba pro alt, dívčí sbor a orchestr na slova Sapfo a Zdeňka Barborky (1967).
Radujme se, veselme se. Český rok v poezii lidových říkadel a písní pro sóla, sbor a komorní orchestr (1979).
O lux mundi. Kantáta pro tenor sólo, ženský sbor a dva komorní soubory na slova J. A. Komenského (1985).
Balady pro sóla, smíšený sbor a komorní orchestr (1986).
Vánoční mše pro sóla, sbor a komorní orchestr (1990).

Česká mše pro sóla, sbor a komorní orchestr (1991).
Mše č. 4 "Latinská" pro orchestr, sm. sbor a sólo soprán (1996).
Lidová vánoční mše [Mše č. 6] pro soprán, tenor, sbor a komorní orchestr (2001).

 

Hudebně dramatické skladby

Nevěstka Raab. Elektronická opera (libreto Zdeněk Barborka, 1971).

Rozmluvy s časem (text Jindřich Pecka, 1977).

Žákovské vigilie. Taneční freska na motivy středověké žákovské poezie (libreto Alena Skálová, textové úpravy Jindřich Pecka, 1979).

Loď bláznů. Scénická suita na motivy stejnojmenného díla Sebastiana Branta z roku 1494 (libreto Alena Skálová, 1984).

Z kamení chléb. Duchovní opera pro symfonický orchestr, sbor, tenor a mezzosoprán na vlastní libreto (2003).

Ve stínu kříže. Komorní opera o dvou dějstvích (libreto Josef Novotný, 2005).

Romance o Ječmínkovi. Celovečerní balet pro velký symfonický orchestr (libreto Vítězslav Nezval, Jindřich Pecka, 2006).

 

Dílo literární

Každý po svém trní (Praha 1997).

Vandrovali hudci (Praha 2005).

Odkud a kam (Praha 2011).   

Diskografie

Diskografie (výběr)

Symfonie č. 2, Testamenti, Tři zpěvy o lásce (Supraphon 1993);

Jan Ámos Comenius. Symfonie č. 3 (Supraphon 1996);

Hořické pašije. Česká mše č. 2 (Musica Bohemica 1997);

Rozmluvy s časem (Musica Bohemica 2008).

Literatura

I. Lexika

ČSHS.

MEH.

HSPK.

Tomeš, Josef a kol.: Český biografický slovník XX. století (Praha 1999).

 

II. Ostatní

Smolka, Jaroslav a kol.: Dějiny hudby (Praha 2001).

 

www.casopisharmonie.cz/rozhovory/rozhovor-s-jaroslavem-krckem.html

www.musica.cz/cz/composers/show?itemId=83

                                                                                                   

Kateřina Alexandra Šťastná

Text

Datum poslední změny: 13.1.2016