Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Bastař, Jindřich

Tisk


Charakteristika: houslista a hudební pedagog

Datum narození/zahájení aktivity:15.7.1879
Datum úmrtí/ukončení aktivity:1.12.1937
Text
DíloLiteratura

Bastař, Jindřich, houslista a hudební pedagog, narozen 15. 7. 1879, Plánice, zemřel 1. 12. 1937, Praha.

 

První hudební vzdělání získal od svého otce, soudního úředníka v Plánici a vedoucího místní kapely Václava Bastaře. Kromě houslí se učil též hře na flétnu, křídlovku a klavír. Mezi lety 1895–1900 studoval na pražské konzervatoři v houslové třídě Otakara Ševčíka. V posledním ročníku působil se svolením konzervatoře jako zastupující první houslista v Národním divadle pod vedením jeho prvního kapelníka Adolfa Čecha. V letech 1900–03 byl sólovým houslistou plukovní hudby č. 88, kterou vedl kapelník Jan Kalenský. Roku 1903 se stal stálým členem orchestru Národního divadla vedeného Karlem Kovařovicem, přičemž vyučoval na hudební škole Dvořákeum založené Antonínem Heřmanem. Od roku 1907 byl koncertním mistrem Městského divadla na Královských Vinohradech pod vedením Ludvíka Vítězslava Čelanského. V té době rovněž založil spolu s Václavem Štěpánem a Františkem Pourem komorní seskupení známé jako Bastařovo trio. Od roku 1908 byl po zbytek života profesorem houslové hry na pražské konzervatoři (od jejího zestátnění v roce 1918 byl titulován „profesor vyšší houslové hry“). Mezi jeho nejvýznamnější žáky patřili Robert Císař, Antonín Beránek a Josef Doležal.

Bastař v průběhu celého života hojně koncertoval, a to jak sólově, tak s Bastařovým triem nebo též s Českým kvartetem. Uspořádal rovněž několik veřejných přednášek o významných profesorech pražské konzervatoře, jmenovitě o Josefu Sukovi (1927 v Horažďovicích a 1932 v Písku) a Janu Mařákovi (1930 v Praze). Je autorem hojně používaných revizí instruktivních skladeb pro housle (Pleyel: 6 snadných progresivních duet op. 48, Mazas: Melodické etudy op. 36 – tiskem vyšly v Praze 1908 nákladem Mojmíra Urbánka).


Dílo

Dílo hudební:

 

Dalibor, fantazie pro housle a klavír (1920, prvně provedena 1924 Bastařovým soukromým žákem Kamilem Kischem-Trojanem, vydána téhož roku v Nových Benátkách nakladatelstvím Kamila Kische-Trojana, roku 1932 upravena autorem pro čtvery housle a věnována Otakaru Ševčíkovi).

Kadence k Dvořákovu houslovému koncertu.

 

Dílo literární:

 

Prof. Otakar Ševčík. K jeho 70. narozeninám (Hudební výchova 3, 1922, č. 3, s. 41).

Profesor Otakar Ševčík a jeho dílo. K 80. narozeninám (Hudební výchova 13, 1932, č. 5, s. 42–45, 57–60).

Profesor Otakar Ševčík (in: Výroční zpráva státní konservatoře v Praze, Praha 1933–34, s. 65) – obsahuje posudky Ševčíkových děl op. 1–16.

K 75. jubileum mistra Otakara Ševčíka (Národní politika, 22. 3. 1927).

Vzpomínka ku 80. narozeninám proslulého světového pedagoga prof. Otakara Ševčíka (Písecké listy, 26. 5. 1932).

Literatura

I. Lexika

ČSHS.

 

II. Ostatní

Výroční zpráva státní konservatoře v Praze (Praha 1937–38).

Věstník pěvecký a hudební 41, č. 12, s. 178.

Mařák, Jan – Nopp, Viktor: Housle (Praha 1944, s. 59) – mylně klade datum absolutoria do roku 1895.

 

Martin Čurda

Datum poslední změny: 5.9.2015