Český hudební slovník osob a institucí

Tadra, Ferdinand

Tadra, Ferdinand, historik, organizátor hudebního života, editor a kustod, narozen 19. 1. 1844, Jindřichův Hradec, zemřel 19. 3. 1910, Praha.

Studoval na gymnáziu v Jindřichově Hradci. V letech 1861–65 byl posluchačem oborů historie a čeština na Karlově univerzitě. Při studiu pracoval od roku 1862 v Zemském archívu. Po složení státní zkoušky vyučoval na akademickém gymnáziu v Praze. Od roku 1966 pracoval v Zemském archívu. O dva roky později podnikl cestu do Drážďan, kde se při bádání v archívu zaměřil také na hudební historii. Z pátrání po zprávách o českých hudebnících vzešla stať o Janu Dismasi Zelenkovi, otištěná v Pivodově Hudebním a divadelním věstníku (č. 3, 1877). Roku 1870 se stal zaměstnancem pražské univerzitní knihovny. Od počátku zde usiloval o místo kustoda, čehož dosáhl roku 1896. Ve funkci zůstal až do své smrti. V letech 1887–88 bádal ve vatikánském archívu v Římě. Z výsledků svého bádání sestavil studii Kulturní styky Čech s cizinou až do válek husitských (Praha 1897). Od roku 1885 byl členem Královské české společnosti nauk, roku 1892 byl jmenován mimořádným členem České akademie císaře Františka Josefa. Byl nadšeným zpěvákem. Brzy po svém příchodu do Prahy začal navštěvovat pražské pěvecké sdružení Hlahol. Roku 1870 se stal funkcionářem sdružení, roku 1886 byl zvolen čestným členem a v roce 1903 byl pověřen vedením spolku jako jeho starosta. Spolupodílel se na obnově Jednoty pěveckých spolků českoslovanských a v letech 1891–95 zde působil jako starosta. Navrhl a realizoval obnovu pěveckých soutěží mezi jednotlivými sbory. K rozkvětu sborových aktivit přispíval také teoreticky. V Památníku pražského Hlaholu, jenž redigoval spolu s Josefem Srbem, vyšel roku 1886 článek Sborové literátští čili Kůry literátské v Čechách (Praha 1886). Z článků týkající se Hlaholu např. vzpomínkový článek Čtyřicet let p. Hlaholu (Dalibor 1902) atd. Je pochován na vyšehradském Slavíně v Praze.