Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Palla, Hynek

Tisk


Charakteristika: český skladatel, dirigent, hudební kritik a organizátor hudebního života

Datum narození/zahájení aktivity:12.12.1837
Datum úmrtí/ukončení aktivity:24.7.1896
Text
DíloLiteraturaArchiválie

Palla, Hynek, český skladatel, dirigent, hudební kritik a organizátor hudebního života, narozen 12. 12. 1837, Praha, zemřel 24. 7. 1896, Plzeň.

 

V letech 1850–56 studoval na pražské reálce, poté rok na polytechnice. Od dětství vynikal v tělocviku a v hudbě. Učil se hře na kytaru a zpěvu u Víta Schweizera a Antonína Nedvěda. Už na škole komponoval sborové písně a zpíval v kostele. Roku 1858 vyhrál v pěvecké soutěži se sborem Náš zpěv na slova Hálkovy básně. Stal se členem umělecké skupiny sdružené kolem rodiny Pechovy a učil se hudební teorii u Jindřicha Pechy. V roce 1867 se oženil s Julianou Pechovou, sestrou Jindřicha Pechy a spisovatelky Elišky Krásnohorské (vl. jménem Alžběty Pechové). Kompozici studoval u Josefa Krejčího, ředitele varhanické školy a kůru u sv. Jakuba a u Křižovníků, a později u Josefa Leopolda Zvonaře.
V roce 1864 se přestěhoval do Plzně, kde se v tělovýchovném ústavu Jana Malýpetra, jenž byl jedním z Pallových učitelů na reálce, seznámil s Miroslavem Tyršem a sám se stal významným sokolským pracovníkem. V roce 1864 začal vyučovat zpěv (do roku 1875) a tělocvik (do roku 1891) na plzeňském gymnáziu a stal se propagátorem a prvním učitelem ženského tělocviku. Působil jako vůdce plzeňského Sokola a deset let jako sbormistr a ředitel pěveckého spolku Hlahol (1864–74), při němž zřídil také ženský a smíšený sbor. Aktivně se podílel na kulturním životě Plzně. V roce 1882 založil Plzeňský filharmonický spolek, stal se dirigentem jeho symfonického orchestru a zavedl večery komorní hudby. Za jeho vedení provedl Hlahol např. Beethovenovo oratorium Kristus na hoře Olivetské (1866), operu Marta (1865), Davidovu symfonickou ódu Poušť pro sbor a orchestr, téměř všechny symfonické básně ze Smetanova cyklu Má vlast (Z českých luhů a hájů, Vyšehrad, Tábor, Šárka), Čajkovského houslový koncert D dur aj. Soustředil se i na skladby českých skladatelů (Procházka, Bendl, Javůrek, Jelen aj.).
Z jeho skladatelského odkazu je významná především vokální tvorba. Složil několik kantát pro mužský sbor, skladby instrumentální a chorální, písně s doprovodem klavíru a vokální mši pro mužský sbor a sólový čtyřzpěv (provedena v roce 1864 pražským Hlaholem v klementinském chrámu). Mezi jeho nejvýznamnější skladby patří chorální kantáta Oslava geniů pro mužský sbor a orchestr (1874) provedená např. roku 1884 na koncertě žurnalistů v pražském Národním divadle pražským Hlaholem a orchestrem Národního divadla, pětivětá programní kantáta pro smíšené hlasy s doprovodem orchestru Noc nad Vltavou (1868) na slova Elišky Krásnohorské, kantáty Zavedený ovčák pro smíšený hlas nebo Sláva jara pro smíšené hlasy a orchestr (1871), která byla provedena na ročním koncertě Akademického čtenářského spolku v Praze. Velký úspěch měly také jeho České tance řady II, které provedl rovněž Hlahol v roce 1894. Z Pallových instrumentálních skladeb stojí za povšimnutí především symfonická báseň pro velký orchestr Svatvečer nebo smuteční orchestrální hudba Za korunním princem Rudolfem. Mezi jeho nejvýznamnější cykly písní patří Z máje žití, Dumy při měsíčku a Poslední písně.
Jako hudební kritik a estetik publikoval v různých časopisech, zejména v hudebním časopisu Dalibor (rozbory Fibichovy Hippodamie a opery Bouře), v Plzeňských novinách, Plzeňských listech a listu Pilsner Reform. V rukopisu zůstal jeho spis Královské město Plzeň a jeho vývoj hudební.


Dílo

Dílo hudební

 

Komorní a orchestrální skladby
As, smyčcový kvartet (nedokončen).
Svatební průvod (1869).
Svatvečer, symfonická báseň (1879).
Dramatický výjev (1883).
Concertino, pro hoboj s průvodem smyčcových nástrojů (1886).
Smuteční hudba (1889).
Krásný večer, pro sólový mezzosoprán a orchestr.

 

Sólové písně
Dumy při měsíčku.
Z máje žití, na slova Elišky Krásnohorské.
Vesna a láska.

 

Mužské sbory
Náš zpěv, na slova Vítězslava Hálka (1858).
Missa solemnis in B (1863).
Starý rek (1870).
Námluvy (Oklamaný Turek, 1878).
Má láska (1880).
Ze Šumavy, cyklus písní (1880–81).
Přátelství a láska k vlasti (1894).
Šestero písní (1894–95).
České tance (úprava lidových písní).

 

Smíšené sbory
Žalm 107 (1865).
Jarní, cyklus písní na slova Elišky Krásnohorské (1872).

Zavedený ovčák (1875).

 

Kantáty
Noc nad Vltavou pro smíšený sbor a orchestr, na slova Elišky Krásnohorské (1866).
Sláva jara pro smíšený sbor a orchestr, na slova Elišky Krásnohorské (1869).
Oslava geniů pro smíšený sbor a orchestr, na slova Elišky Krásnohorské (1874).
Balada o vlasti pro mužský sbor, sólový mezzosoprán a orchestr (1895).

 

Dramatická tvorba
Jedibaba, opera (1866–67).
Vlasta, opera na slova Elišky Krásnohorské (nedokončena).

 

Dílo literární (výběr)


Šíření vědomostí o hudbě (Dalibor. Hudební listy III, č. 17, 20, 1881).
O pěstování zpěvu v Čechách a výsledcích jeho doby novější (Dalibor. Hudební listy IV, č. 16–21, 1882).
J. B. Foerster. Tř smíšené sbory a capella, p. 16 (Dalibor. Hudební listy XII, č. 18, 19, 1890).
Die Erfolge der Kunst in Pilsen (Pilsner Reform 1893/94).
Hippodamia. Trilogie dramat (Praha 1894).
Fibich. Smrť Hippodamie. Melodram o 4 jedn. (Dalibor. Hudební listy XVI, 1894).
Městské divadlo v Plzni (Dalibor. Hudební listy XVI, 1894).
Fibich. Bouře (Dalibor. Hudební listy XVII, 1895).
Vlastní životopis (Věstník Jednoty zpěváckých spolků českoslovanských, 1898).

Literatura

I. Lexika
Srb-Debrnov, Josef: Slovník hudebních umělců slovanských.
ČSHS.

 

II. Ostatní
Hejda, František K.: Hynek Palla. Ku 25-letému jubileu mistrova hudebního působení v Plzni (Dalibor. Hudební listy XI, č. 46, 7. 12.1889).
Úmrtí – Hynek Palla (Dalibor. Hudební listy XVIII, č. 33-34, 12. 9. 1896, s. 266-268).
Potocký, Ladislav: Hynek Palla. Vzpomínka (Dalibor. Hudební listy, roč. XVIII, č. 33-34, 12. 9. 1896, s. 257-258).
Patzaková-Jandová, Anna.: Hynek Palla. In: Sborník prací k 50. narozeninám Zdeňka Nejedlého (Praha 1929).
Janeček Karel: Hynek Palla (Tempo XVII, 1938, č. 6, s. 66-67).
Špelda, Antonín: Hynek Palla (Hudební výchova IV, 1956, s. 75).

Archivalie

Archiv města Plzně

 

Iveta Šedová

Datum poslední změny: 5.4.2016