Charakteristika: Právník a hudební historik
Datum narození/zahájení aktivity:15.3.1858
Datum úmrtí/ukončení aktivity:14.1.1939
Text
Hnilička, Alois, právník a hudební historik, narozen 15. 3. 1858, Ústí nad Orlicí, zemřel 14. 1. 1939, Praha.
Syn skladatele a sbormistra Aloise Hniličky (1826–1909). Alois Hnilička mladší vystudoval gymnázium v Chrudimi (1870–78) a práva na Univerzitě Karlově (JUDr., 1878–82). Působil u několika soudů v Praze a věnoval se české hudební historii. Shromáždil množství materiálu k dějinám starší české hudby, zejména druhé poloviny 18. století a první poloviny 19. století. Jeho práce nejsou sice faktograficky zcela spolehlivé, přinášejí však dostatek původního materiálu a tvoří výchozí bod pro novější vědecké bádání. Pojednal o většině starších českých skladatelů a uchránil mnohá jména od zapomenutí. Zabýval se též zjevem Bedřicha Smetany, u něhož si všímal zvláště dílčích otázek životopisných a přispěl k poznání Smetanovy korespondence. Zabýval se též hudební topografií rodného kraje (Chrudimsko). Jeho větší publikace jsou většinou upraveným přetiskem časopiseckých článků.
Dílo
Dílo literární
Knihy
Aus Georg Benda’s Jugendzeit (Praha 1911);
Portréty starých českých mistrů hudebních (Praha 1922);
Profily české hudby z prvé polovice 19. století (Praha 1924);
Rozhledy po životě a významu Bedřicha Smetany (Praha 1924);
Smetanovské kapitoly (Chrudim 1935);
Kontury vývoje hudby poklasické v Čechách (Praha 1935);
Studie k etapám vývoje epochy Bedřicha Smetany (Praha 1937);
Vzpomínky a paběrky (Chrudim 1937).
Studie a články
Některé úvahy o památkách starší české hudby (Branbergrův Smetana 1906);
Někdejší „kassace“ na našem venkově (Český lid 18, 1909, s. 35);
Z ovzduší staropražského života hudebního (Zvon 1910, č. 16 a 1920, č. 38; také Dalibor 37, 1920–21, s. 85);
Počátky dějepisectví českého umění hudebního (Časopis Českého musea 1912, č. 2, s. 257);
Dějiny hudby na Chrudimsku (Chrudimsko a Nasavrcko 3, 1912, s. 509);
Z paměti ústeckého života hudebního v minulosti (Česká hudba 18, 1912, s. 11);
Pavel Vranický (Dalibor 35, 1913, s. 313);
Böhmische Musikkultur des 18. Jahrhunderts (Union 1914, č. 193 ad.);
W. A. Mozart (Hudební revue 8, 1915, s. 55);
Čeští hudebníci 18. století (Hudební revue 10, 1917, s. 134);
Musica navalis (Hudební revue 12, 1919, s. 279);
Po stopách národního svérázu naší hudbě 18. věku (Hudební revue 13, 1920, s. 330);
Viktor Brixi (Dalibor 37, 1920–21, s. 8);
Z archivalií o hudebnících rodu Kopřivů (Dalibor 37, 1920–21, s. 53);
Mozartův životopisec František Němeček (Osvěta 1921, č. 3);
Česká hudba doby obrozenské (Osvěta 1921, č. 6);
Matěj Sojka (Dalibor 38, 1921–22, s. 30);
Bertramka a manželé Duškovi (Dalibor 38, 1921–22, s. 84);
Ohlasy české hudby z dob vlasteneckých (Dalibor 40, 1923–24, s. 5);
Památce Františka Hniličky a Aloise Hniličky (Vlastivědný sborník východočeský 1926, včetně seznamu skladeb);
Ze styků Ferdinanda Lauba s Chrudimí (Vlastivědný sborník východočeský 1929, s. 63);
Galantní hudba v Čechách v XVIII. století (Československá vlastivěda 8, 1934, s. 472).
LiteraturaČSHS.
Jana Spáčilová
Datum poslední změny: 7.1.2012