Český hudební slovník osob a institucí

Válka, Josef

Válka, Josef, operní pěvec-tenorista a pedagog, narozen 17. 1. 1904, Brno, zemřel 2. 5. 1981, Praha.

Jeho prvním učitelem zpěvu byl brněnský hudební skladatel a pedagog Antonín Hromádka, v jehož chlapeckém sboru zpíval. Vystudoval Učitelský ústav v Brně (maturita 1922), absolvoval šest semestrů Vysoké školy pedagogické a poté vykonával učitelské povolání na různých školách, ale současně se při studiích a zaměstnání vzdělával v pěveckém umění – u Valentina Šindlera (1922–24), Antonína Janečka (1925–29), Marie Hlouškové (1929–40), nadále zpíval v brněnských sborech – Pěvecké sdružení Foerster, Brněnská beseda, Pěvecké sdružení moravských učitelů, kde se dokonce vypracoval na pozici sólisty. Roku 1945 absolvoval pěvecké oddělení brněnské konzervatoře, kde jej pedagogicky vedl Bohumil Soběský. Roku 1946 po řádném konkurzu začal na brněnské konzervatoři vyučovat sólový zpěv, zároveň působil jako lektor hlasové výchovy na nově vzniklé JAMU. Od roku 1950 již vyučoval pouze na JAMU (1950 odborný asistent, 1955 docent). I přes svou pedagogickou práci zůstával umělecky činným. Vystupoval především koncertně, dlouhodobě spolupracoval s brněnským rozhlasem, nazpíval na třicet gramofonových snímků, ale také se uplatnil v divadelních rolích. Za více než čtyřicet let svého uměleckého působení provedl bohatý pěvecký repertoár, vynikal především v interpretaci písňové tvorby, v této oblasti nejvíce spolupracoval s Břetislavem Bakalou, později jej na klavír doprovázel Ludvík Kundera. Zvláštní pozornost Válka věnoval soudobé, hlavně české tvorbě, bývá ceněn např. za provedení písňového cyklu Leoše Janáčka Zápisník zmizelého, nejvíce však vynikal v interpretaci lidových písní. Byl častým interpretem písní a árií překládaných do esperanta. V divadle ztvárňoval především role v operách Bedřicha Smetany, Pjotra Iljiče Čajkovského, Františka Škroupa, Richarda Strausse. Z jeho žáků se výrazně prosadili Václav Halíř, Oldřich Jakubík, Václav Florian, Leo Marian Vodička, Naděžda Vilímová-Roušová a další. Spolupracoval s Romanem Mrázkem na překladu knihy Rozvoj pěvce a jeho hlasu ruského autora Dmitrije L. Aspelunda (Praha 1952). Odborně se podílel na knize Jaromíra Soukupa Hlas, zpěv, pěvecké umění (Praha 1959).