Český hudební slovník osob a institucí

Šmíd, Miroslav

Šmíd, Miroslav, hudební organizátor, kritik, publicista, skladatel, narozen 10. 7. 1922, Švihov (okres Klatovy), zemřel 26. 5. 2001, Plzeň.

Narodil se do nehudební rodiny, otec Jan Šmíd byl prodavač, skladník a vedoucí odborné přípravy, matka Marie Šmídová-Altmanová byla krejčová a prodavačka. Do školy chodil v Klatovech (rodina se tam přestěhovala v roce 1927), kde se také učil hrát na housle a violoncello a začínal s prvními pokusy o kompozici. Ve studiu hudby pokračoval v Plzni (housle u Reginy Řehákové a Miloše Macháčka, klavír u Bohdana Gselhofera). Po gymnáziu v Plzni se zapsal na pražskou konzervatoř jako houslista a současně na Karlovu univerzitu (hudební věda, historie a estetika), absolvoval prací o Pavlu Vejvanovském. Celý život pak mohl těžit z hudební praxe ve spojení s hudebně teoretickým a historickým zázemím. Byl aktivní ve studentském hnutí, v roce 1949 vstoupil do KSČ.Svůj profesní život spojil s prací v rozhlase. V letech 1949–53 byl hudebním redaktorem Československého rozhlasu Praha (od roku 1949 vedoucí hudebně literárního útvaru, v letech 1951–53 vedoucí odboru zábavy a smíšených pořadů). Dalším rozhlasovým působištěm byla Plzeň (v letech 1953–61 jako vedoucí hudebního vysílání), v roce 1954 založil folklorní redakci, spolupracoval s řadou významných hudebníků (Zdeněk Lukáš, Jaroslav Krček, Jaromír Horák a další). Výrazně se podílel na činnosti rozhlasového orchestru, spolupracoval s dirigenty Antonínem Devátým a Josefem Blackým, zval do Plzně významné zahraniční umělce (dirigenti Aram Chačaturjan, Mustafa Krantja, Živojin Zdravkovič, houslisté Leonid Kogan, Wanda Vilkomirska, klavírista Michail Voskresenskij a další). Pro plzeňský rozhlasový orchestr připravoval nahrávací program i programy koncertů. Věnoval se folklorní činnosti – byl uměleckým vedoucím Souboru písní a tanců Škoda, upravoval lidové písně a tance, stál u založení souboru Česká píseň. Výrazně se podílel na organizování Chodských slavností v Domažlicích. V roce 1961 přišel s návrhem reorganizace profesionálního orchestrálního života v Západočeském kraji (vytvoření Plzeňské filharmonie zahrnující dva rovnocenné orchestry, v Plzni a v Karlových Varech). V letech 1961–70 byl vedoucím koncertního oddělení Krajského podniku pro film, koncerty a estrády v Plzni. V té době vyvíjel také bohatou publicistickou a hudebně-kritickou činnost, je autorem četných recenzí v regionálním tisku a zpráv o hudebním dění v Plzni a západních Čechách pro Hudební rozhledy. Sedmdesátá léta znamenala přerušení plodně se rozvíjející práce. Miroslav Šmíd byl nejdříve vyškrtnut a pak vyloučen z KSČ a zbývalo pro něj jen manuální zaměstnání – vykládal železniční vagony, byl topičem. Dosavadní hudebně kritická a publikační činnost mu byly zcela odepřeny. Rehabilitován byl po roce 1989 a částečně se vrátil do hudebního života Plzně jako recenzent hudebních událostí, zejména hudebního divadla.

Jako skladatel se Miroslav Šmíd věnoval kompozicím v oblasti tradiční populární hudby a scénické hudby, psal hudbu pro potřeby rozhlasu (hudba k rozhlasovým hrám, literárním pásmům, apod.). Je také autorem řady písní, sborů či kantáty Píseň o Plzni. V rámci svých folkloristických aktivit upravil řadu lidových písní a tanců, mimo jiné pro Soubor písní a tanců Škoda.

V otcových stopách už řadu let pokračuje starší z jeho synů Ilja Šmíd, který je významnou osobností českého hudebního života jako hudební organizátor, dramaturg, producent a publicista.