Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Březina, Otokar

Tisk

(vl. jm. Václav Jebavý)

Charakteristika: básník, spisovatel a pedagog

Datum narození/zahájení aktivity:13.9.1868
Datum úmrtí/ukončení aktivity:25.3.1929
Text
DíloLiteratura

Březina, Otokar (vl. jm. Václav Jebavý), básník, spisovatel a pedagog, narozen 13. 9. 1868, Počátky, zemřel 25. 3. 1929, Jaroměřice nad Rokytnou.

 

Otokar Březina se narodil do rodiny Ignáce a Kateřiny Jebavých. Studoval v Telči a po maturitě učil v Jinošově. Po složení učitelských zkoušek vyučoval v Nové Říši a později v Jaroměřicích nad Rokytnou. Již během studií projevoval literární nadání. Jeho prvotiny vycházely v časopisech Orel a Orlice, některé texty byly zhudebněny jeho přítelem Františkem Bauerem. První ucelená básnická sbírka vyšla v roce 1895. Celkem vydal do roku 1901 pět sbírek básní, šestá se dochovala pouze jako torzo. Kromě básní psal i filozofické eseje. Ke zhudebňování přispívá symbolismus i pravidelné veršové metrum, jež se v jeho lyrických básních objevuje. Není ale výjimkou, že jsou zhudebňovány i básně s volným veršem; právě z poslední básnické sbírky Ruce, která je volným veršem psána, pochází písně Josefa Bohuslava Foerstra Znamení duše a Čisté jaro a taktéž sbor Jarní noc. Báseň Jarní noc zhudebnili jako píseň také Otakar Ostrčil a Jaroslav Kvapil. Báseň Nálada ze sbírky Svítání na západě zhudebnili Karel Boleslav Jirák a Jaroslav Jeremiáš. Ze sbírky Větry od pólů byla báseň Magické půlnoci zhudebněna Ladislavem Vycpálkem a najdeme ji také v cyklu smíšených sborů Čtyři básně O. Březiny Vítězslava Nováka. Báseň Moje matka ze sbírky Tajemné dálky zhudebnil jako kantátu Emil Axman a jako mužský sbor Jan Hanuš. Úryvek zEpilogu inspiroval Josefa Suka k napsání stejnojmenné symfonické básně. Nejvíce však Otokar Březina zapůsobil na skladatele Osvalda Chlubnu, který zhudebnil jeho verše a vytvořil cyklus Tiché usmíření, dále kantátu České vzkříšení-Aleluja a Symfonii života a lásky. I současní umělci zhudebňují texty Otokara Březiny; Miroslav Janda a Zdeněk Mareček přednesli zhudebněné básně ze sbírky Ruce v roce 2003 na tradičním Sympoziu Otokara Březiny v Jaroměřicích nad Rokytnou. Ze skupin, které Březinovy texty zhudebnily, můžeme jmenovat ostravskou skupinu Srpen pod vedením kytaristy Pavla Johana Johančíka nebo skupinu Condurango, v níž zpívá Bára Hrzánová. 


Dílo

Dílo literární:

 

Tajemné dálky (1895).
Svítání na západě (1896).
Větry od pólů (1897).
Ruce (1901).

Literatura

I. Lexika

ČSHS.

 

II. Ostatní

Pala, František: Otokar Březina a hudba (Česká hudba, 1929, č. 32, s. 91).

Kubíček, Jaromír: Otokar Březina: soupis literatury o jeho životě a díle (Brno 1971).

Durych, Jaroslav: Otokar Březina (Telč 1997).

www.otokarbrezina.cz/dmdocuments/bul33.pdf

www.phil.muni.cz/fil/scf/komplet/brezna.html

 

Zuzana Šalplachtová

Datum poslední změny: 20.3.2017