Pichl, Václav
(Pichel, Wenzel; Wenceslao; Venceslaus)
Charakteristika: skladatel, houslista, kapelník, hudební ředitel, hudební pedagog
Datum narození/zahájení aktivity:25.9.1741
Datum úmrtí/ukončení aktivity:23.1.1805
Text
Pichl, Václav (též Pichel; Wenzel, Venceslaus, Wenceslao), skladatel, houslista, kapelník, hudební ředitel a hudební pedagog, narozen 25. 9. 1741, Bechyně, zemřel 23. 1. 1805, Vídeň.
Pocházel z rodu šenkýřů a řezníků. Základy hudebního vzdělání získal v rodišti u učitele Jana Pokorného. V letech 1752–58 studoval a působil jako zpěvák na jezuitské koleji v Březnici u Příbrami. Během studia filozofie, teologie a práv v Praze hrál na housle ve svatováclavském semináři. V roce 1762 byl jmenován prvním houslistou v Týnském chrámu a souběžně studoval kontrapunkt u Josefa Segera. Po ukončení studia získal místo houslisty a druhého kapelníka v kapele biskupa Adama Patačiče ve Velkém Varadíně (1765–69, dnes Varadea, Rumunsko), kterou vedl Karl Ditters von Dittersdorf. V té době vytvořil texty k latinským kantátám (například Pythia seu Ludi Apollinis, Certamen Deorum), které poté zhudebnil buď sám, nebo kapelník Dittersdorf. V roce 1769 byl orchestr rozpuštěn, Václav Pichl odmítl místo kapelníka v Petrohradu a po návratu do Prahy přijal místo ředitele orchestru hraběte Ludvíka Hartiga. Od roku 1771 působil ve Vídni jako první houslista ve dvorním divadle a v roce 1777 získal z iniciativy Marie Terezie místo kapelníka, komorního skladatele a komorníka u arcivévody Ferdinanda d´Este v Milánu. V Itálii navštívil všechna významná kulturní centra, seznámil se s Giovannim Battistou Martinim (dopisy z let 1778–84), Luigim Cherubinim a dalšími. Setkával se s Vojtěchem Jírovcem, který ho ve svém životopise řadil mezi přední evropské skladatele. Stal se členem Filharmonické společnosti v Mantově (1779), Bologni (1782) a hudebním ředitelem v Monze u Milána. Podle Bohumíra Dlabače, za kterým přijel v roce 1802, přeložil libreto Kouzelné flétny Wolfganga Amadea Mozarta a napsal dějiny českých hudebníků působících v Itálii, které byly se skladatelovým archivem (partitury, recenze, dopisy) zničeny během francouzské okupace. Po obsazení Lombardie francouzskými vojsky se vrátil do Vídně do služeb arcivévody Ferdinanda (1796). Zemřel na následky mrtvice během koncertu v paláci vévody Josefa Lobkovice.
Václav Pichl, všestranný, vysoce vzdělaný skladatel, výrazně ovlivnil hudební život ve Vídni a v Milánu. Künstler-Lexikon Bohumíra Dlabače obsahuje seznam přibližně 900 skladeb, z nichž se dochovala jen malá část. V letech 1769–1803 složil přibližně 90 třívětých a čtyřvětých symfonií, které se stylově blíží kompozicím Karla Ditterse von Dittersdorfa a Josepha Haydna ve středním období. Některé z nich byly v minulosti s díly těchto skladatelů zaměňovány. V orchestrální i komorní hudbě užíval sonátovou formu se dvěma kontrastními tématy (první energické, druhé melodické) a pomalou introdukci. Patřil mezi zakladatele vídeňské houslové školy. Sólové skladby pro housle byly hojně využívány k pedagogickým účelům, obsahovaly veškeré technické požadavky své doby. Zkomponoval více než 30 koncertů, přes 150 komorních děl, opery buffa i seria a další. V závěru života komponoval zejména houslové koncerty a chrámovou hudbu (přes 100 skladeb, například 30 mší, moteta, Te Deum). Jeho skladby vycházely v Berlíně, Offenbachu, Paříži, Lyonu, Vídni, Milánu, Neapoli, Amsterodamu, Lipsku, Hamburku a jinde. Jsou uloženy například v Římě, Milánu, Bologni, Palermu, Berlíně, Drážďanech, Vídni a Bruselu.
Dílo
Dílo hudební (výběr)
Houslové
12 sonát (1764–69).
100 variací op. 11 (Cento Variazioni sulla scala del Basso fermo per esercizio del Violino; věnováno Pietro Nardinimu, vyd. Marescalchi, Neapol 1787).
12 capriccií op. 19 (vyd. Hummel, Berlín cca 1795).
Sonáty op. 20, č. 1–6 (s průvodem klavíru opatřil Josef Šrogl, 1914).
6 fug a fugované preludium op. 41 (Sei fughe con un Preludio fugato per un Violino solo, vyd. Orbis, edice MAB 7, Praha 1951).
12 capriccií op. 46 (cca 1801).
15 etud (vyd. Steingräber, Lipsko 1928).
Koncertantní
Houslové koncerty op. 3, č. 1, D dur; č. 2, G dur; č. 3, B dur (1775, vyd. Berlín, Hummel; č. 1 vyd. Český hudební fond, Praha 1957).
Koncert pro fagot a orchestr C dur.
Koncert pro kontrabas a orchestr č. 1.
Koncert pro kontrabas a orchestr č. 2, D dur (vyd. Hofmeister, edice Hofmeister Studienwerke, Hofheim 1957).
Orchestrální
Symfonie op. 1, č. 1, D dur; č. 2, F dur; č. 3, C dur; č. 4, G dur; č. 5, B dur; č. 6, Es dur (Sei Sinfonie a più Stromenti, vyd. Hummel, Berlín 1778).
Koncertantní symfonie op. 6.
Symfonie op. 8, č. 1, C dur; č. 2, Es dur; č. 3, D dur (1784).
Symfonie op. 15, č. 1, D dur; č. 2, B dur; č. 3, C dur (1790).
Velká symfonie op. 17, D dur (Grande Symphonie, vyd. Hummel, Berlín 1778).
Symfonie Terpsichore (cca 1764, vyd. Breitkopf 1769).
Symfonie Euterpe (cca 1764, vyd. Breitkopf 1769).
Symfonie Uranie (cca 1764, vyd. Breitkopf 1769).
Symfonie Clio E dur (cca 1768–69).
Symfonie Melpomene B dur (cca 1768–69).
Symfonie Calliope C dur (cca 1768–69).
Symfonie Thalia (cca 1768–69).
Symfonie Polyhymnia (cca 1768–69).
Symfonie Diana D dur.
Symfonie Apollo D dur.
Symfonie Pallas.
Symfonie Flora.
Symfonie Saturnus.
Symfonie Mars D dur.
Pastorální symfonie D dur.
12 německých tanců pro orchestr.
Německé tance a menuety pro orchestr.
Komorní (1–7)
1/ Dua
Dua pro housle a violu op. 10, č. 1, C dur; č. 2, G dur; č. 3, D dur; č. 4, B dur; č. 5, F dur; č. 6, Es dur (1784, vyd. Hummel, Berlín).
Dua pro violu a violoncello op. 14, č. 1–3 (1790, vyd. Hummel, Berlín 1790).
Dua pro housle a violu op. 18, č. 1–6 (1795, vyd. Hummel, Berlín).
Sonáty pro 2 housle nebo housle a violu op. 23, č. 1–3 (vyd. Hummel, Berlín cca 1800).
Koncertantní dua pro 2 housle op. 38, č. 1–3 (vyd. Artaria, Vídeň).
2/ Tria
Smyčcová tria op. 4, č. 1–6 (vyd. Sieber, Paříž cca 1785).
Smyčcová tria koncertantní op. 7, č. 1, C dur; č. 2, F dur; č. 3, B dur; č. 4, Es dur; č. 5, A dur; č. 6, D dur (1783, vyd. Hummel, Berlín).
3 sonáty pro clavicembalo/klavír, housle nebo flétnu a violoncello op. 26, č. 1, C dur; č. 2, F dur; č. 3, B dur (vyd. Artaria, Vídeň, 1795).
3/ Kvartety
Smyčcové kvartety op. 2, č. 1, A dur; č. 2, C dur; č. 3, F dur; č. 4, e moll; č. 5, D dur; č. 6, B dur (1780, vyd. Hummel, Berlín).
Kvartety op. 12, č. 1–3 pro flétnu, housle, violu a violoncello (vyd. Sieber, Paříž cca 1790).
Smyčcové kvartety op. 13, č. 1, A dur; č. 2, B dur; č. 3, Es dur (1790, vyd. Hummel, Berlín).
Kvartety pro klarinet, housle, violu a violoncello op. 16, č. 1, Es dur; č. 2, B dur; č. 3, Es dur (vyd. Hummel, Berlín 1791).
4/ Kvintety
Kvintety op. 30, č. 1–3 pro 2 housle, 2 violy a violoncello (vyd. André, Offenbach 1797).
Kvintet pro 2 housle, flétnu, violu a violoncello.
5/ Divertimenta
Divertimenta pro 5 nástrojů op. 5, č. 1, B dur; č. 2, G dur; č. 3, C dur; č. 4, D dur; č. 5, F dur; č. 6, Es dur (1781, vyd. Hummel, Berlín 1781).
Divertimenta pro flétnu, housle a violoncello č. 1, B dur; č. 2, A dur (vyd. Supraphon, edice Musica viva historica 24, Praha 1969).
Divertimenta pro 2 housle a violoncello C dur, D dur, B dur.
6/ Partity
Partita C dur pro 2 klarinety/hoboje, 2 lesní rohy a 2 fagoty.
Partita D dur pro 2 hoboje, 2 lesní rohy a fagot.
Jagd Partita C dur pro 2 hoboje/klarinety, 2 lesní rohy a fagot.
Partita A dur pro 2 hoboje, 2 lesní rohy a fagot.
Partita Pastorelle F dur pro 2 klarinety, 2 lesní rohy a fagot.
Partita F dur pro 2 klarinety, 2 lesní rohy a fagot.
Partita F dur pro 2 hoboje, 3 klarinety, 2 lesní rohy a fagot.
Partita A dur pro 2 hoboje, 2 klariny, 2 lesní rohy a fagot.
7/ Ostatní komorní
Gassaden-Musik pro 2 klariny, 2 lesní rohy, 2 pozouny a tubu/fagot (cca 1765).
Serenády op. 9, č. 1–3 (1783).
Harmonie F dur pro 2 klariny, 2 lesní rohy a fagot.
Concertino F dur con pastorela pro 2 hoboje, 2 lesní rohy, 2 fagoty, kontrabas a tamburínu.
Hudebně dramatické
Opera latina per Klosterbrack (1770–76).
Der Krieg, německá opera (Vídeň cca 1775).
Raol de Crequi, balet (Monza, 1795).
Latinské kantáty
Olympia Jovi sacra (1765).
Pythia, seu Ludi Apolloni (1766).
Certamen deorum (1767).
Duchovní
Aria pro soprán, orchestr a varhany.
Litaniae lauretanae pro smíšený sbor, smyčce a varhany.
Motetto Estote fortes pro smíšený sbor, orchestr a varhany.
Motetto Solenne ex C pro smíšený sbor, orchestr a varhany.
Motetto pro omni tempore Huc cito pro smíšený sbor, orchestr a varhany.
Motetto cantemus laudes pro smíšený sbor, orchestr a varhany.
Motetto festivum Huc o vos volate pro smíšený sbor, orchestr a varhany.
Offertorium paschale Alleluja pro smíšený sbor, orchestr a varhany.
Offertorium Dignare pro tenor a violoncello sólo, orchestr a varhany.
Offertorium Exultate pro smíšený sbor, orchestr a varhany.
Offertorium de Beata Virgo Maria pro smíšený sbor, orchestr a varhany.
Offertorium solenne Gloria laudis pro smíšený sbor, orchestr a varhany.
Offertorium In hoc die pro smíšený sbor, orchestr a varhany.
Offertorium pro omni solemnitate Mirabilis Deus pro smíšený sbor, orchestr a varhany.
Offertorium O sacrum convivium pro smíšený sbor, orchestr a varhany.
Offertorium pro omni solemnitate Ad jubila pro smíšený sbor, orchestr a varhany.
Offertorium Clientes pro smíšený sbor, orchestr a varhany.
Offertorium Eja chori pro smíšený sbor, orchestr a varhany.
Offertorium Laudate pro smíšený sbor, orchestr a varhany.
Offertorium Rex gloriose pro smíšený sbor, orchestr a varhany.
Offertorium pro dominica Resurrectionis pro smíšený sbor, orchestr a varhany.
Offertorium Laudamus nomen pro smíšený sbor, orchestr a varhany.
Regina Coeli pro smíšený sbor, orchestr a varhany.
Stationes pro smíšený sbor, orchestr a varhany.
Missa brevis pro smíšený sbor, smyčcový orchestr a varhany.
Magnificat.
Te Deum.
Ostatní
Arietty pro hlas a klavír op. 42, č. 1–6 (text Pietro Metastasio, vyd. Eder, Vídeň).
Sonáta pro klavír G dur.
LiteraturaI. Lexika
Gerber, Ernst Ludwig: Historisch-biographisches Lexikon der Tonkünstler (Lipsko 1790–92).
Gerber, Ernst Ludwig: Neues historisch-biographisches Lexikon der Tonkünstler (Lipsko 1812–14).
Dlabacz.
Wurzbach, Constant von:Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich, svazek 22 (Vídeň 1870).
Brown, James Duff: Biographical Dictionary of Musicians. With a Bibliography of English Writings on Music (Londýn 1886).
OSN.
Baker, Theodore: Biographical Dictionary of Musicians (New York 1900).
Eitner, Robert: Biographisch-bibliographisches Quellen-Lexikon der Musiker und Musikgelehrten der christlichen Zeitrechnung bis zur Mitte des neunzehnten Jahrhunderts, svazek 7 (Lipsko 1902).
Norlind, Tobias: Allmänt musiklexikon (Stockholm 1927–28).
Frank, Paul – Altmann, Wilhelm: Kurzgefaßtes Tonkünstler-Lexikon. Für Musiker und Freunde der Musik (Řezno 1936).
Schmidl, Carlo: Dizionario universale dei musicisti (Milán 21937).
Moberg, Carl-Allan – Sundström, Einar – Morin, Gösta: Sohlman's musiklexikon: Nordiskt och allmänt upplagsverk för tonkonst, musikliv och dans (Stockholm 1948–52).
Pena, Joaquín – Anglés, Higinio – Querol Gavalda, Miguel: Diccionario de la música Labor (Barcelona 1954).
Riemann12.
MGG1.
ČSHS.
Honegger, Marc: Dictionnaire de la musique (Paříž 1970–76).
Robijns, Jozef – Zijlstra, Miep: Algemene muziek encyclopedie (Haarlem 1979–84).
Stieger, Franz: Opernlexikon, 4. část (Tutzing 1982–83).
Kolektiv autorů: Malá československá encyklopedie (Praha 1984–87).
New Grove1.
Czeike, Felix: Historisches Lexikon, svazek 4 (Vídeň 1995).
Flotzinger, Rudolf – Gruber, Gernot: Musikgeschichte Österreichs (Vídeň, Kolín, Výmar 21995).
MGG2.
LdM.
New Grove2.
Jahn, Bruno: Deutsche Biographische Enzyklopädie der Musik (Mnichov 2003).
II. Ostatní
Baptie, David: A Handbook of Musical Biography (Londýn 1883).
Srb-Debrnov, Josef: Dějiny hudby v Čechách a na Moravě (Praha 1891).
Straeten, Edmund Sebastian Joseph van der: History of the Violoncello, the Viol da Gamba
Their Precursors and Collateral Instruments. With Biographies of All the Most Eminent Players of Every Country (Londýn 1915).
Kolisko, Robert: Wenzel Pichls Kammermusik (dizertační práce, Vídeň 1918).
Haas, Robert: Wiener Musiker vor und um Beethoven (Vídeň 1927).
Bartoš, František (přeložil a upravil): Vlastní životopis Vojtěcha Jírovce (Praha 1940).
Dittersdorf, Karl Ditters von: Vzpomínky hudebníka XVIII. století (překlad a úprava Václav Bělohlavý, Praha 1959).
Poštolka, Milan: Joseph Haydn a naše hudba 18. století. Úvod do problematiky vzájemných vztahů (Praha 1961).
Straková, Theodora: Václav Pichl a jeho vztah k G. B. Martinimu (Časopis Moravského muzea 47, 1962, s. 163–188).
Bartha, Denes (ed.): Joseph Haydn: Gesammelte Briefe und Aufzeichnungen (Kassel 1965).
Pečman, Rudolf: Böhmen und Italien (In: Musica bohemica et europaea, Mezinárodní hudební festival, Brno 1970, s. 289–297).
Hárich, Johann: Das Opernensemble zu Eszterháza im Jahr 1780 (In: Das Haydn-Jahrbuch, Eisenstadt 1970, s. 5–46, zvl. 26).
Holzknecht, Václav: Tschechoslowakisch-österreichische Musik Spaziergänge (Praha 1971).
Straková, Theodora – Sehnal, Jiří – Přibáňová, Svatava: Průvodce po archivních fondech Ústavu dějin hudby Moravského musea v Brně (Brno 1971).
Pešková, Jitřenka: Václav Pichl – žák březnické jesuitské koleje (Hudební věda 9, 1972, č. 2, s. 160–161).
Myslík, Antonín: Repertoire und Besetzung der Harmoniemusiken an den Höfen Schwarzenberg, Pachta und Clam-Gallas (In: Das Haydn-Jahrbuch, Eisenstadt 1978, s. 110–119).
Černý, Jaromír a kolektiv: Hudba v českých dějinách. Od středověku do nové doby (Praha 1983).
Poštolka, Milan: Mladý Josef Haydn (Praha 1988).
Černoch, Josef: Václav Pichl. 1741–1805 (Městský úřad Bechyně 1991).
Smolka, Jaroslav a kolektiv: Dějiny hudby (Brno 2001).
Bohadlo, Stanislav: Wenceslao Pichl a jeho neznámé dopisy (in: Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. Jiřímu Fukačovi k nedožitým 70. narozeninám, Brno 2003–05, s. 91–101).
Staňková, Jana: Forma notturna v dílech klasicistních skladatelů českého původu (diplomová práce, Ústav hudební vědy FF MU 2007).
Kyas, Vojtěch: Průvodce po archivních fondech II. Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea. Přírůstky za léta 1971–2001 a doplňky (Brno 2007).
http://musicsack.com/PersonFMTDetail.cfm?PersonPK=100012453
www.musiklexikon.ac.at/ml/musik_P/Pichl
www.arta.cz/index.php?p=shop_item&id=F10079
www.naxos.com/person/Wenzel_Pichl/22177.htm
https://portal.dnb.de/opac.htm?method=simpleSearch&query=128861649
www.artaria.com/pages/pichl-wenzel-1741-1805
ArchivalieMoravské zemské muzeum v Brně. Oddělení dějin hudby.
Národní muzeum. České muzeum hudby.
Radek Poláček