Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Gurecký, Václav Matyáš

Tisk

(Kuretzky; Gurezky)

Charakteristika: Skladatel a kapelník

Datum narození/zahájení aktivity:4.8.1705
Datum úmrtí/ukončení aktivity:25.6.1743
Text
DíloLiteratura

Gurecký, Václav Matyáš (psán též Kuretzky; Gurezky), skladatel a kapelník, narozen 4. 8. 1705, Přerov, zemřel 25. 6. 1743, Olomouc.

Byl starším bratrem Josefa Antonína Gureckého. Již ve svých třinácti letech vstoupil do piaristického semináře v Kroměříži, kde se hudebně vzdělával a působil jako altista. Roku 1724 se stal v semináři hudebním preceptorem. Kolem roku 1729 byl přijat do služeb kardinála Wolfganga Hannibala Schrattenbacha, na jehož náklady se dále hudebně vzdělával u císařského dvorního skladatele Antonia Caldary ve Vídni. Z roku 1729 je také dochována jeho opera Antioco, kterou napsal pro kardinála k jeho svátku již jako čtyřiadvacetiletý. V následujících letech měly premiéru další jeho opery a oratoria, která složil pro kardinála (1730 Griselda, 1731 Giacobbe, 1734 San Francesco di Paolo, 1734 Scipione nelle Spagne, 1736 Gioas, re di Giuda). Roku 1736 ze Schrattenbachových služeb vystoupil, aby přijal místo kapelníka v katedrále sv. Václava v Olomouci, které mu kapitula na jeho žádost několik let předem rezervovala (mohl jej převzít až po smrti svého předchůdce Tomase Antonia Albertiniho). Ve svých osmatřiceti letech, roku 1743, však nečekaně zemřel. Pohřben byl u Panny Marie v Kroměříži. Z jeho četných skladeb se patrně velká část nedochovala. Slohově jsou jeho kompozice ukázkou vrcholného vídeňského baroka s užitím kontrapunktických postupů. Byl vyzrálým a teoreticky vyspělým autorem, který vynikl zejména ve vokální tvorbě; vedle Františka Václava Míči byl vůbec prvním českým operním skladatelem tvořícím na italská libreta.


Dílo

Dílo hudební (výběr)

Opery
Antioco (1729, provedena v Kroměříži, text Apostol Zeno);
Griselda (1730, provedena v Kroměříži, text Apostol Zeno);
Scipione nelle Spagne (1734, provedena ve Vyškově, text Apostol Zeno).

Oratoria
Giacobbe (1731, provedeno v Brně, text Giovanni Battista Catena);
San Francesco di Paolo (1734, provedeno v Brně, text Alfonso Fontanelli);
Gioas, re di Giuda (1736, provedeno v Brně, text Pietro Metastasio);
Von der Göttlichen Liebe (1740, provedeno v Brně, text anonym).

Duchovní skladby

Vesperae de Domenica (z doby jeho působení v Olomouci, uložena u sv. Jakuba v Brně);
Dixit et Magnificat (tamtéž);
Missa obligationis (1740, Olomouc, ve sbírce hrabat Schönbornů ve Wiesentheidu).

Literatura

I. Lexika
Dlabacz.
PHSN.
ČSHS.
Jakubcová, Alena a kol.: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století – osobnosti a díla (Praha 2007).

II. Ostatní
Marpurg, Friedrich Wilhelm: Historisch-kritische Beyträge zur Aufnahme der Musik (Německo 1756).
Helfert, Vladimír: Hudební barok na českých zámcích (Praha 1916, s. 199).
Straková, Theodora: Kvasický inventář z roku 1757 (Časopis moravského muzea 38, 1953, s. 147).
Sehnal, Jiří: Počátky opery na Moravě (in: O divadle na Moravě, Praha 1974, s. 56).
Sehnal, Jiří: Hudba v olomoucké katedrále v 17. a 18. století (Brno 1988).
Spáčilová, Jana: Hudba na dvoře olomouckého biskupa Schrattenbacha (1711–1738): Příspěvek k libretistice barokní opery a oratoria (Dizertační práce, Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, Brno 2006).

 

Klára Kolofíková

Datum poslední změny: 26.9.2010