Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Triebensee, Josef

Tisk

(Truebensee; Trübensee, Joseph)

Charakteristika: hobojista, kapelník, skladatel, divadelní ředitel

Datum narození/zahájení aktivity:21.11.1772
Datum úmrtí/ukončení aktivity:22.4.1846
Text
DíloLiteratura

Triebensee, Josef (Truebensee, Trübensee, Joseph), hobojista, kapelník a skladatel, narozen 21. 11. 1772, Třeboň, zemřel 22. 4. 1846, Praha.

 

Jeho prvním učitelem hry na hoboj byl otec Johann Georg Triebensee, hobojista u hraběte Schwarzenberga, v Národním divadle ve Vídni a člen Císařské dechové harmonie. Hudební teorii a skladbu studoval Josef Triebensee u Johanna Georga Albrechtsbergera. V roce 1791 hrál při premiéře Kouzelné flétny Wolfganga Amadea Mozarta (druhý hoboj). Stal se členem vídeňské společnosti Tonkünstler – Sozietät, ve které často sólově vystupoval. Působil jako druhý hobojista v Kärntnertortheater (1793), první hobojista, kapelník Harmonie ve Valticích ve službách hraběte Lichtenštejna (od 1794), divadelní kapelník v Brně a současně jako hudebník knížete Hunyadyho ve Vídni (1811). Po Carlu Marii von Weberovi převzal místo ředitele a kapelníka Nového německého divadla v Praze (1817 – 31. prosince 1836). Od roku 1817 vyučoval zpěv na konzervatoři v Praze. V roce 1836 odešel do penze. Základ jeho díla tvoří dodnes často prováděné skladby pro dechovou harmonii, kterou vedl ve šlechtických službách. Pro toto obsazení upravoval také skladby jiných autorů (Wolfgang Amadeus Mozart, Joseph Haydn a další). Dále zkomponoval skladby orchestrální, komorní, vokální a 12 oper pro pražská a vídeňská divadla.


Dílo

Dílo hudební (výběr)

 

Komorní

Treurmarsch pro dechový oktet (1805).

6 variací na tyrolskou píseň pro klavír, housle a kytaru (1811).

Trio F dur pro dva hoboje a anglický roh (1844).

Trio C dur pro dva hoboje a anglický roh (1844).

Trio B dur pro dva hoboje a anglický roh (1844).

Gran Quintuor pro klavír, klarinet, anglický roh, basetový roh a fagot.

Kvintet pro klavír, housle, 2 violy a violoncello.

Concertino pro klavír, dechový oktet a kontrafagot.

Partita B dur pro dechový oktet.

Partita Es dur pro dechový oktet.

Partita d moll pro dechový oktet.

Variace na vlastní pochod.

Menuetto con Variazioni F dur na Mozartovo téma z opery Don Giovanni pro dechový oktet.

Variace na Haydnovo téma ze Symfonie č. 94 S úderem kotlů pro dva hoboje a anglický roh.

6 variací pro 2 flétny a anglický roh.

Menuety.

Německé tance.

Suity.

 

Vokální

Gebet der Armen für Ihre Wohltäter pro 5 sólových hlasů a sbor (1824).

Acis und Galathea – kantáta (1824).

Opery

Die Liebe macht kurzen Prozess (Vídeň, Theater auf der Wieden, 26. 3. 1798).

Der rote Geist im Donnergebirge (Vídeň, Theater auf der Wieden, červen 1799).

Die wilde Jagd (Praha, Stavovské divadlo, 8. 3. 1820).

Die Ehemänner nach der Mode (Praha, Stavovské divadlo, 31. 1. 1821).

Telemach auf der Insel Ogygia (Praha, Stavovské divadlo, 10. 1. 1824).

 

Instrumentální

Dvojkoncert pro housle a hoboj (1824).

5 koncertů.

2 symfonie.

 

Úpravy pro dechovou harmonii

Joseph Haydn: Symfonie G dur, č. 92, Oxfordská.

Wolfgang Amadeus Mozart: Don Giovanni. Předehra a árie.

Wolfgang Amadeus Mozart: La clemenza di Tito. Předehra a árie.

Luigi Cherubini: Medea. Předehra a árie.

Franz Schubert: Rosamunde.

Literatura

I. Lexika

ČSHS.

MGG1.

Bierley, Paul – Rehrig, William: The heritage encyclopedia of band music: composers and their music (Westerville 1991).

Suppan, Wolfgang – Suppan, Armin: Das Neue Lexikon des Blasmusikwesens (Freiburg–Tiengen 1994).

New Grove2.

Ludvová, Jitka a kolektiv: Hudební divadlo v českých zemích – osobnosti 19. století (Praha 2006).

 

II. Ostatní

Schonfeld, Johan Ferdinand von (ed.): Jahrbuch der Tonkunst von Wien und Prag (Vídeň 1796).

Schwaldopler, Johann (ed.): Geschichte des neunzehnten Jahrhunderts, Volume 3 (Vídeň 1807, s. 175).

Holmes, Edward: A Ramble among the Musicians of Germany (Londýn 1828).

Elvert, Christian d’: Geschichte der Musik in Mähren und Oesterreichisch Schlesien (Brno 1873).

Plavec, Josef: František Škroup (Praha 1941).

Černý Jaromír a kolektiv: Hudba v českých dějinách. Od středověku do nové doby (Praha 1989).

Sehnal, Jiří – Vysloužil, Jiří: Dějiny hudby na Moravě (Brno 2001).

Kostelecká, Pavla: Čeští komponující hobojisté (magisterská práce, Hudební fakulta JAMU, Brno 2013, s. 48–50).

 

http://encyklopedie.brna.cz/

www.operone.de/komponist/triebensee.html

 

Radek Poláček

Datum poslední změny: 11.2.2016