Charakteristika: Vojenský kapelník, skladatel a hudební teoretik
Datum narození/zahájení aktivity:11.6.1907
Datum úmrtí/ukončení aktivity:8.5.1975
Text
Šálek, Robert, vojenský kapelník, skladatel a hudební teoretik, narozen 11. 6. 1907, Vinoř (Praha), zemřel 8. 5. 1975, Brno.
Hře na housle se učil u českého lidového hudebníka Klempta. Roku 1919 působil na Slovensku, pak v Českém Meziříčí (do 1923), kde se začal učit také na lesní roh. Roku 1923 nastoupil jako elév k hudbě pěšího pluku 28 v Praze a hru na lesní roh zdokonaloval pod vedením Antonína Janouška. Roku 1928 z armády odešel. Hrál v orchestrech kin Avion a Passage v Praze a v lázeňských orchestrech v Luhačovicích, následující rok se stal členem lázeňské filharmonie v Trenčianských Teplicích a kina Passage. Roku 1930 působil v orchestru pražského kina Na Slovanech a v symfonickém orchestru československého rozhlasu v Ostravě. V letech 1936–46 získal angažmá u orchestru československého rozhlasu v Brně. V moravské metropoli absolvoval roku 1942 konzervatoř (lesní roh u Josefa Kohouta, skladbu u Václava Kaprála, v řízení je žákem Pavla Dědečka, instrumentaci dechového orchestru studoval u Josefa Malého). Od 1946 byl vojenským kapelníkem v Praze (Vojenská hudební škola), v Hradci Králové u pěšího pluku 4 (1947–51), v Olomouci u posádkové hudby (1951–52 a opět od 1957) a u posádkové hudby Brno (1953–56). V Hradci Králové také řídil Sokolskou filharmonii (1947–50) a založil její komorní orchestr. V úsilí o vyšší vzdělání pokračoval na Karlově univerzitě, kde vystudoval obor hudební věda (1946–50) a na Palackého univerzitě i v Olomouci, na jejíž Katedře hudební vědy a výchovy obhájil roku 1950 dizertaci Vojenská dechová hudba, kulturní zbraň Československé armády. Spolupracoval v ústřední lidové tvořivosti a v osvětovém referátu Krajského národního výboru v Brně, byl též externím učitelem instrumentace dechové hudby na Janáčkově akademii múzických umění (1955–57). V Olomouci založil a řídil Olomoucký dechový orchestr, pracoval v poradenském sboru lidových hudebníků v Domě osvěty a byl také předsedou krajského poradního sboru lidových hudebníků v Ostravě (od 1960). Roku 1962 odešel do výslužby. Ponechal si funkci instruktora lidových souborů a vedoucích lidových souborů. Z jeho skladeb pro dechový orchestr patří k nejzdařilejším: mazurka Lenka, polka Eliška, Olšavanská polka, Májový tanec, skočná Kyjevská, pochod Abiturient, Estrádní pochod, Mládežnická suita (1962, Ostrava 1964), České lidové tance (1962), Romance, Serenáda, Parafráze a jiné. Komponoval také příležitostné skladby a pořizoval úpravy pro dechový orchestr.
Dílo
Dílo literární
Vojenská dechová hudba, kulturní zbraň Československé armády (dizertace, Olomouc 1950);
Ruská rohová hudba (Hudba SSSR, I, 1950);
Poznámky k otázkám orchestrace dechového orchestru (Hudební rozhledy, 7, 1954, s. 179);
Dechové orchestry na vzestupu (Lidová tvořivost 9, 1958, s. 218);
Hesla v ČSHS (šifra R. Š.);
Dechový orchestr (Olomouc 1956);
Vojenská hudba – stručné dějiny (Ministerstvo národní obrany 1956);
Práca s dychovým orchestrom (Bratislava 1960, 3 díly);
Česká dechová hudba 1900–1960 (rukopis).
I. Lexika
ČSHS.
Přehled úmrtí osob české a slovenské hudební kultury v letech 1965–1982 (Praha 1983).
II. Ostatní
Štědroň, Bohumír: Robert Šálek (Hudební rozhledy 10, 1957, s. 480).
Pešek, Bohumil: Dr. Robert Šálek (1907–1975) (Zpravodaj Klubu absolventů Vojenské konzervatoře – VHŠ a Svazu vojáků v záloze, č. 89, květen 2007, s. 5).
Vojenský historický archiv Praha (personální listy, kvalifikační listina).
Písemná informace Elišky Šálkové z 2. 4. 2007.
Bohumil Pešek