Český hudební slovník osob a institucí

Šálek, Robert

Šálek, Robert, vojenský kapelník, skladatel a hudební teoretik, narozen 11. 6. 1907, Vinoř (Praha), zemřel 8. 5. 1975, Brno.

Hře na housle se učil u českého lidového hudebníka Klempta. Roku 1919 působil na Slovensku, pak v Českém Meziříčí (do 1923), kde se začal učit také na lesní roh. Roku 1923 nastoupil jako elév k hudbě pěšího pluku 28 v Praze a hru na lesní roh zdokonaloval pod vedením Antonína Janouška. Roku 1928 z armády odešel. Hrál v orchestrech kin Avion a Passage v Praze a v lázeňských orchestrech v Luhačovicích, následující rok se stal členem lázeňské filharmonie v Trenčianských Teplicích a kina Passage. Roku 1930 působil v orchestru pražského kina Na Slovanech a v symfonickém orchestru československého rozhlasu v Ostravě. V letech 1936–46 získal angažmá u orchestru československého rozhlasu v Brně. V moravské metropoli absolvoval roku 1942 konzervatoř (lesní roh u Josefa Kohouta, skladbu u Václava Kaprála, v řízení je žákem Pavla Dědečka, instrumentaci dechového orchestru studoval u Josefa Malého). Od 1946 byl vojenským kapelníkem v Praze (Vojenská hudební škola), v Hradci Králové u pěšího pluku 4 (1947–51), v Olomouci u posádkové hudby (1951–52 a opět od 1957) a u posádkové hudby Brno (1953–56). V Hradci Králové také řídil Sokolskou filharmonii (1947–50) a založil její komorní orchestr. V úsilí o vyšší vzdělání pokračoval na Karlově univerzitě, kde vystudoval obor hudební věda (1946–50) a na Palackého univerzitě i v Olomouci, na jejíž Katedře hudební vědy a výchovy obhájil roku 1950 dizertaci Vojenská dechová hudba, kulturní zbraň Československé armády. Spolupracoval v ústřední lidové tvořivosti a v osvětovém referátu Krajského národního výboru v Brně, byl též externím učitelem instrumentace dechové hudby na Janáčkově akademii múzických umění (1955–57). V Olomouci založil a řídil Olomoucký dechový orchestr, pracoval v poradenském sboru lidových hudebníků v Domě osvěty a byl také předsedou krajského poradního sboru lidových hudebníků v Ostravě (od 1960). Roku 1962 odešel do výslužby. Ponechal si funkci instruktora lidových souborů a vedoucích lidových souborů. Z jeho skladeb pro dechový orchestr patří k nejzdařilejším: mazurka Lenka, polka Eliška, Olšavanská polka, Májový tanec, skočná Kyjevská, pochod Abiturient, Estrádní pochod, Mládežnická suita (1962, Ostrava 1964), České lidové tance (1962), Romance, Serenáda, Parafráze a jiné. Komponoval také příležitostné skladby a pořizoval úpravy pro dechový orchestr.