Český hudební slovník osob a institucí

Gerstner, Hans

Gerstner, Hans, houslista a hudební pedagog, narozen 17. 8. 1851, Žlutice, zemřel 9. 8. 1939, Lublaň (Slovinsko).

K řádnému hudebnímu vzdělání nastoupil v devíti letech u bývalého saského vojenského kapelníka Karla Roma. Vzdělání chlapcovo doplňovalo vystupování v kostele a na tanečních slavnostech. V jedenácti letech hrál v Žlutické kapele na pikolu. Určující pro jeho vývoj byl patrně sousedský kontakt s Emanuelem Wirthem, který ho nasměroval na dráhu houslisty. V roce 1864 úspěšně absolvoval přijímací pohovor na pražskou konzervatoř. Tam studoval u Mořice Mildnera (1864–66) a Antonína Bennewitze (1866–70). Byl spolužákem Otakara Ševčíka. Během studia si Gerstner vydělával na živobytí přepisováním not a výukou hry na housle. Po dokončení šestiletého studia se stal členem orchestru Stavovského divadla, kam jej doporučil Antonín Bennewitz. Současně hrál druhé housle v Bennewitzově kvartetu. Na absolventském koncertu hrál Houslový koncert e-moll Felixe Mendelssohna-Bartoldyho. Díky své činnosti v Praze se osobně seznámil s Dvořákem a Smetanou.

V roce 1871 nastoupil na místo koncertního mistra v Augsburgu a odtud se také ucházel o místo v Lublani. Tam poprvé vystoupil 12. 12. 1871 na koncertě Filharmonické společnosti. Od roku 1871 působil jako učitel hry na housle a dirigent divadelního orchestru ve Filharmonické společnosti a pomocný učitel na Císařské a královské hudební škole. Roku 1873 založil trio, které poté rozšířil na kvarteto, se kterým koncertoval do roku 1918 (provedl 154 večerů komorní hudby). Roku 1875 byla pozastavena operní činnost v Lublani, k jejímu obnovení došlo až v roce 1881 pod vedením Gustava Mahlera. Při této příležitosti se Gerstner seznámil s Mahlerem. Roku 1882 působil jako koncertní mistr a předseda Společnosti Richarda Wagnera (Richard Wagner Vereins). Od roku 1882 pořádal pravidelné večery komorní hudby Filharmonické společnosti. Vedle toho vystupoval jako sólista téměř ve všech chrámech v Lublani a okolí. Nabídky působení na jiném místě, například v Kolíně, odmítal. Hluboké přátelství jej pojilo s klavíristy, vedoucími sborů a orchestrů, stejně jako s hudebním ředitelem Filharmonické společnosti Josefem Zöhrerem. Rovněž byl přítelem Wilhelma Kienzla. Vrcholem jeho života byly oslavy dvoustého výročí Filharmonické společnosti v roce 1902. Roku 1911 vystupoval naposledy jako sólista s Houslovými romancemi Ludwiga van Beethovena. Po odstoupení Zöhrerse převzal Gerstner funkci ředitele Filharmonické společnosti. V prvních letech války pokračoval v organizování koncertů. Po roce 1917 pak organizoval spíše koncerty komorní, které se odehrávaly mimo Lublaňskou koncertní síň. V dubnu roku 1914 odešel z Filharmonické společnosti, která se ještě v témže roce rozpadla.