Český hudební slovník osob a institucí

Pražské operní sdružení

Pražské operní sdružení, zahájení činnosti září 1927, Praha, ukončení činnosti 1939, Praha.

Založení Pražského operního sdružení předcházelo uvedení komické opery Karla Bendla Starý ženich 14. prosince 1926 v Národním domě v Praze na Vinohradech, jehož pořadatelem byl Dámský odbor Ústřední matice školské. Představení nastudoval Václav Vlk, režii měl František Malý. Václav Vlk se posléze stal organizačním vedoucím, dramaturgem a kapelníkem souboru oficiálně založeného v září 1927, ve funkci tajemníka působil barytonista Karel Vávrovský (vl. jm. Kolenatý). Mezi prvními členy Pražského operního sdružení jsou uváděni klavíristka Jarka Podhorská (ve funkci korepetitorky i účinkující na jevišti), sopranistka Marie Malá, altistka Helena Menzlová, tenorista Otakar Klier, sbormistr Miroslav Esop. Soubor měl značné ambice, o čemž svědčí vyhledávání nových sólistů ve všech hlasových oborech inzerovaná denním tiskem. Už roku 1927 nastudoval jako zájezdové představení Smetanovu Hubičku, později Prodanou nevěstu, Škroupova Dráteníka, V studni Viléma Blodka apod.

Pražské operní sdružení přispívalo ke kulturním programům v rámci Dělnické akademie a dalších osvětových spolků, mimo Prahu ve spolupráci s místními ochotnickými orchestry a dalšími umělci. Jako druhý kapelník působil krátce Dalibor Cyril Vačkář. V období světové hospodářské krize se spolek, který neměl vlastní působiště, potýkal s finančními problémy a po odchodu Vlka a Vávrovského také s potížemi personálními a organizačními. Ač ještě roku 1934 uvedl v Lidové opeře Urania jako spolkové představení Smetanova Dalibora, víceméně stagnoval. Formálně ukončil činnost roku 1939.