Křivinka, Gustav
Charakteristika: Skladatel
Datum narození/zahájení aktivity:24.4.1928
Datum úmrtí/ukončení aktivity:17.2.1990
Text
Křivinka, Gustav, skladatel, narozen 24. 4. 1928, Doubravice nad Svitavou, zemřel 17. 2. 1990, Brno.
Pocházel z učitelské rodiny a od dětství byl svým otcem vedený k hudbě. Po válce nastoupil na brněnskou konzervatoř, kde nejprve studoval hru na housle u Františka Kudláčka, později přestoupil na skladbu a kompozici k Václavu Kaprálovi a Vilému Petrželkovi (absolutorium 1950). Ve skladbě pak pokračoval na JAMU u Jaroslava Kvapila (absolutorium 1954). Byl považován za výjimečně nadaného mladého skladatele, jeho absolventskou skladbu Smyčcový kvartet č. 1 provedlo Janáčkovo kvarteto. Brzy se také začal angažovat v brněnském kulturním životě, a to zejména jako člen a funkcionář brněnské odbočky Svazu československých skladatelů. Roku 1961 nastoupil do brněnské Československé televize jako režisér hudebních pořadů, později zastával také funkce dramaturga a producenta. Realizoval řadu přenosů koncertů, divadelních představení či folklorních pořadů. Režíroval pořady o hudebnících, hudebních interpretech a hudebních nástrojích. Skládal hudbu pro film a také pro televizní a rozhlasové pořady.
Křivinkovo kompoziční dílo zahrnuje skladby skoro všech instrumentálních a vokálních žánrů, včetně velkých skladeb symfonických a kantátových. Svým dílem vycházel z tradice lidové písně a z hudby baroka a klasicismu, tím se zařadil k tradičnímu křídlu moravských skladatelů. Velká část jeho pozůstalosti se nešťastnou shodou okolností bohužel ztratila. Pouze část je uložena v Oddělení dějin hudby MZM v Brně.
Jeho syn, Gustav Křivinka ml., je významným brněnským architektem, dcera Pavla Hoggard vystudovala muzikologii a teatrologii, specializuje se na žánr muzikálového divadla.
Dílo
I. Dílo Hudební
Klavírní
Variace všedního dne, op. 10 (1951).
Nálady, op. 19 (1956).
Preludium, passacaglia a fantasie-toccata, op. 20 (1956).
Komorní
Klavírní trio, op. 1 (1948).
Kasace pro 4 dechové nástroje, op. 2 (1949).
Domácí hudba č. 1 pro 2 housle, op. 4a (1949).
Sonatina pro housle a klavír, op. 4b (1949).
Domácí hudba č. 2 pro housle, violu a klavír, op. 4c (1949).
Domácí hudba č. 4 pro dechové kvarteto (1950).
Smyčcový kvartet, op. 17 (1954).
Sonáta pro housle, op. 33 (1960).
Smyčcový kvartet č. 2 Pompeje (1972).
Domácí hudba č. 5 pro cembalo concertante, smyčcové kvarteto, španělskou kytaru a kontrabas nebo baskytaru (1974).
2. sonáta pro housle (1975).
Domácí hudba č. 6 pro dechové okteto a bicí nástroje (1976).
Sonáta pro violoncello (1978).
Měsíce – skladba pro sólovou violu podle básní Karla Tomana (1978).
Tři skladby pro lesní roh (1979).
Sonáta pro violu (1979).
Partita pro fagot (1980).
Suita pro hoboj (1980).
Suita pro klarinet (1980-1982).
Suita pro flétnu (1981-1982).
Sonáta pro violu (1980, přeprac. 1983).
Orchestrální
Líšeňská taneční suita (1950).
Concerto grosso pro klavír a smyčcový orchestr, op. 3 (1950).
1. houslový koncert, op. 5 (1950).
Furiant pro housle a orchestr, op. 9a (1950).
Skočná pro housle a orchestr, op. 9b (1951).
Moravské tance, op. 11 (1951).
Májová suita, op. 13 (1951).
1. symfonie, op. 14 (1951).
2. houslový koncert, op. 15 (1952).
Čardáš – Nevěrná milá (1952).
2. symfonie in cis, op. 18 (1955).
Jednačtyřicátý – symfonická báseň, op. 26 (1958).
Čapajev – suita pro orchestr, sbor a recitátora na slova D. Furmanova, op. 27 (1958).
Concerto grosso pro smyčcový kvartet a komorní orchestr (1963).
Legenda o velkém hříšníkovi na motivy F.M. Dostojevského.
Písně a sbory
Travařské písně, op. 6 (1949).
Ohlasy písní ruských, op. 7 (1950).
Lidové balady a legendy, op. 12 (1951).
Živote, buď pozdraven – trojdílný písňový cyklus, Mé zemi, op. 16a, Sloky lásky, op. 16b, Ó, živote, buď pozdraven, op. 16c (1953) – dílo vyznamenáno cenou Osvobození města Brna (1955).
Milostné nálady, op. 28 (1958).
Holubička sivá (1960).
Na paměť soudruha (1961).
Skotská suita (1978).
Kantáty
25 000 – kantáta pro soprán, alt, smyčce a tympány (1960).
Vánoční suita (1962).
Motýli tady nežijí – kantáta-oratorium komponovaná na básně dětí z koncentračního tábora v Terezíně (1963).
Cesta člověka (1974-1977).
Scénická hudba a hudba k rozhlasovým hrám
Povídky z Cantebury pro koncertní cembalo, kytaru a dechový septet, op. 23 (1957).
Zdravý nemocný pro cembalo a smyčcový orchestr, op. 24 (1957).
Slavík (1957).
Pohádka máje pro symfonický orchestr, op. 25 (1958).
Joe Hill pro klavír, sbor a orchestr, op. 29 (1959).
Kavárnička pro cembalo a dechový kvintet, op. 30 (1959).
Filmová hudba
Škola otců, op. 22 (film 1957).
Velká samota, op. 31 (film 1959).
Paradajs (TV film 1969).
Podivná paní Savageová (TV inscenace 1975).
II. Dílo Literární
Studie a stati
O vokální a kantátové tvorbě (Hudební rozhledy, roč. 7, 1954, č. 7, s. 820).
Více stranické bojovnosti (Hudební rozhledy, roč. 11, 1958, č. 24, s. 1002n).
Za jednotnou frontu všech socialistických umělců (Hudební rozhledy, roč. 12, 1959, s. 585).
LiteraturaI. Lexika
Matějček, Jan: Tschechische Komponisten von heute (Praha 1957).
ČSHS.
Svaz českých skladatelů a koncertních umělců (Praha 1975).
Malá encyklopedie hudby (Praha 1983).
Čeští skladatelé současnosti (Praha 1985).
Český biografický slovník XX. století (Praha 1999).
II. Články, studie
Racek, Jan: Na okraj brněnské přehlídky (Hudební rozhledy, roč. 6, 1953, č. 9, s. 393).
Podešva, Jaromír: Symfonické koncerty brněnské přehlídky (Hudební rozhledy, roč. 6, 1953, č. 9, s. 399).
Beneš, Jiří: Nové komorní skladby (Hudební rozhledy, roč. 6, 1953, č. 9, s. 401).
Kundera, Ludvík: Čtyři poznámky k brněnské plenárce (Hudební rozhledy, roč. 6, 1953, č. 9, s. 402).
Berkovec, Jiří: O koncertech nové komorní tvorby. Koncert dne 15. února 1954 (Hudební rozhledy, roč. 7, 1954, č. 7, s. 290n).
Vysloužil, Jiří: Z písňové tvorby soudobých skladatelů (Hudební rozhledy, roč. 7, 1954, č. 7, s. 876 –879).
Černý, M.K.: Komorní tvorba moravských skladatelů (Hudební rozhledy, roč. 8, 1955, č. 6, s. 304).
Hrabal, František: VI. skladatelská přehlídka v Brně. Symfonické koncerty (Hudební rozhledy, roč. 10, 1957, č. 9, s. 382n).
Berg, Josef: Druhá symfonie Gustava Křivinky (Hudební rozhledy, roč. 11, 1958, č. 3, 4, s. 105-106, 142 –144).
Poledňák, Ivan: Brněnská orchestrální hudební středa (Hudební rozhledy, roč. 11, 1958, č. 9, s. 386).
Wörner, Karl H.: Current chronicle. Czechoslovakia (The musical quarterly, roč. 46, 1960, č. 4, s. 516).
Fukač, Jiří: S Gustavem Křivinkou o souhrnnosti v umění, postupech i návratech (Opus musicum, roč. 6, 1974, č. 9, s. 302 –305).
Settari, Olga: Tvorba Gustava Křivinky a Jiřího Matyse pro sólové nástroje (Opus musicum, roč. 14, 1982, č. 8, s. 225 –228).
Majer, Jiří: Ze života SČSKU Brno (Opus musicum, roč. 22, 1990, č. 4, s. II–III).
Fukač, Jiří: Za Gustavem Křivinkou (Hudební rozhledy, roč. 43, 1990, č. 5, s. 216).
Sehnal, Jiří ; Vysloužil, Jiří: Dějiny hudby na Moravě (Brno 2001, s.234, 250 –252, 259).
Vysloužil, Jiří: Hudba generace Ilji Zelenky na Moravě (Opus musicum, roč. 40, 2008, č. 1, s. 18 –19).
Látal, Jakub: Houslový koncert po 2. světové válce (Brno 2008).
III. Ostatní
http://www2.brno.cz/index.php?nav01=2222&nav02=2220&nav03=2447&idosobnosti=194
http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=2504
http://www.svazeksvitava.cz/index.php?nid=440&lid=CZ&oid=101994
http://www.cojeco.cz/index.php?id_desc=49825&s_lang=2&detail=1&title=K%F8ivinka
http://www.fdb.cz/lidi-filmografie-profesni/36703-gustav-krivinka.html
http://abart-full.artarchiv.cz/osoby.php?Fvazba=heslo&IDosoby=56423
http://cs.wikipedia.org/wiki/Gustav_K%C5%99ivinka
Silvie Adamová
ArchivalieOddělení dějin hudby MZM v Brně (pouze část).
Datum poslední změny: 27.1.2017