Český hudební slovník osob a institucí

Juřina, Vítězslav

Juřina, Vítězslav, hudební pedagog, dirigent a skladatel, narozen 23. 12. 1899, Ostrava-Hrušov, zemřel 26. 7. 1985, Ostrava. 

Již od dětství se projevovalo jeho hudební nadání, které ho přivedlo na Hudební a varhanickou školu Matice školské v Ostravě-Mariánských Horách, kde ho učil hře na varhany Antonín Hradil a v oboru skladby Rudolf Wünsch. Po absolvování hudebně pedagogického oddělení této školy odešel v roce 1922 do tehdejší Jugoslávie. Zde ve městech Sinji a od roku 1925 Makarske působil jako učitel hudební výchovy na gymnáziích a sbormistr a kapelník místního orchestru, v letních měsících doplňovaném hráči bělehradské opery. Zde ho též zaujal místní folklór, který ho inspiroval k úpravám jihoslovanských písní (např. Od Balkánu k Uralu pro mužský a smíšený sbor) a k vytvoření orchestrálních směsí. Dále zde složil také serenádu Živila Makarska. Po návratu do Ostravy (1929) byl kapelníkem Ostravské hornické hudby, kterou řídil v letech 1932–45. Po vykonání státních zkoušek z klavíru a dirigování založil ve svém rodišti ostravském předměstí Hrušově soukromou hudební školu, z níž se později stala Lidová škola umění. Jako ředitel této školy vytvořil i pobočku v Petřkovicích a dva roky před odchodem do důchodu (1959) se stal ředitelem Lidové školy umění v Ostravě-Porubě. V době svého pedagogického působení také napsal pro své žáky množství instruktivních skladeb pro klavír, housle, hoboj, klarinet, akordeon, flétnu atd. V letech 1949–52 byl uměleckým vedoucím Hudebního souboru dorostu a žactva Sokolské župy Jana Čapka v Ostravě. V 50. letech napsal masové písně (např. Hornické mládí, Ostravský čin, Hutnická polka, Otevřete brány, havíři jdou), mnohé na texty hrušovského rodáka Ericha Sojky. Starší jsou směsi hornických, lašských, slezských i slováckých písní pro smíšené, mužské a dětské sbory a capella či s orchestrem (Z kraje černých démantů – 1938, Devět hornických písní – 1942, Desítka lašských lidových tanců pro dětský sbor – 1942, Okolo Frýdku, Hornické mládí – 1948 (vydal Orbis 1949). Pro symfonický orchestr zkomponoval též tance slovanských národů, jako např. Krakowiak, Jihoslovanský tanec, Polský tanec, Bulharský tanec apod. Jeho skladby, jako např. Koncertní valčík (dechový orchestr a tři pozouny), Capriccio pro hoboj s dechovým orchestrem, Brilantní valčík se sólovým klarinetem, Burleskní kvapík pro dva klarinety, Burleska pro fagot apod. vysílal často ostravský rozhlas. V roce 1977 vzniklo dílo Concertino pro klavír a smyčcový orchestr a o dva roky později cyklus Z rodného kraje.