Beneš, Bedřich
Charakteristika: skladatel, sbormistr a organizátor hudebního života
Datum narození/zahájení aktivity:2.3.1903
Datum úmrtí/ukončení aktivity:4.2.1968
Text
Beneš, Bedřich, skladatel, sbormistr a organizátor hudebního života, narozen 2. 3. 1903, Kosmonosy (u Mladé Boleslavi), zemřel 4. 2. 1968, Kladno.
Studoval nižší gymnázium v Mladé Boleslavi (1916─19). Po maturitě pracoval od roku 1920 jako poštovní úředník v Kladně a později v dalších městech na Mladoboleslavsku, Liberecku i v Praze (1940─49 v Buštěhradě, poté ve Slaném, 1950─55 zpět v Kladně). U tohoto povolání zůstal celý život až do svého odchodu do penze (1955), mezi lety 1936─51 byl i přednostou několika poštovních úřadů.
S hudbou začal jako student hry na housle, violu a harmonium u kapelníků Kauckého a Zelenky v Kosmonosech, k tomu se učil hře na flétnu u rotmistra vojenské hudby Kotery. Již v mládí se angažoval jako hráč i dirigent různých malých amatérských orchestrů. Mezi lety 1928─30 byl sbormistrem dělnického pěveckého sboru v Praze-Nuslích. Amatérsky komponovat začal už roku 1920, ale kvůli nepříznivé životní situaci se k oficiálnímu studiu skladby dostal až o dvacet let později coby soukromý žák profesora pražské konzervatoře Antonína Modra (1941─48).
Skládal především taneční a populární hudbu, operety, písně a sbory či pochody, často s lidovou a hornickou tematikou (Čarovný závoj, Ruská romance, Naše děti). Některé skladby složil na objednávku komunistické strany k různým příležitostem (například stranickým sjezdům). Zabýval se i hudební estetikou a hudební kritikou, od roku 1928 příležitostně přispíval svými články do hudebních časopisů (Hudební rozhledy 3, č. 5, s. 27; Lidové jeviště 1, 1948, č. 6). Mezi lety 1948─51 byl členem kulturní komise Městského národního výboru v Buštěhradě a následně 1950─53 tajemníkem Svazu československých skladatelů v Kladně. Od roku 1953 spolupracoval s kabinetem pro lidovou píseň Akademie věd. V roce 1955 získaly jeho skladby Gavotta a Ej, růžičko čestné uznání od Svazu československých skladatelů a téhož roku byl oceněn jeho Pochod tankistů v soutěži ministerstva národní obrany. Některé jeho skladby vyšly na gramofonových deskách, některé byly vydány tiskem (i ve Vídni). Dlouhodobě spolupracoval s československým rozhlasem, který jeho skladby často zařazoval do svého vysílání. Jeho operety byly hrávány různými ochotnickými divadelními spolky. Celkově má více než padesát opusů.
Dílo
Hudební dílo (výběr):
Operety
Čarovný závoj (1924, provedena téhož roku ochotnickým divadelním spolkem v Kosmonosech).
Veselý komandant (text Ferdinand Strejček, provedena 1932 divadelním spolkem Kolár v Mladé Boleslavi).
Děvče z hor (text Jan Tureček-Jizerský, 1935).
Pepka z horní Baštýrny (text M. Vrána, 1936).
Vlk samotář (text M. Vrána, 1936).
Hoši od pěchoty (text Jan Tureček-Jizerský, 1937, za okupace zakázána; 3 písně z ní vydány roku 1938 tiskem v nakladatelství Grando).
Vdávala se jedna panna (text Karel Fořt, 1941, vydáno tiskem u Adolfa Neuberta).
Orchestrální skladby
Plané růže (serenáda, 1939, provedena i v Německu a ve Francii).
Podzimní romance (1940).
Poetický valčík (1940).
Ruská romance (1941).
Canzonetta (1941).
Malá suita (tři miniatury, 1942).
Děvče z hor (orchestrální verze, 1934).
Ty náš starý kostelíčku (píseň s malým orchestrem, 1943).
Poště zdar (pochod pro malý orchestr a dechovou hudbu, 1943, vydáno tiskem 1945 u Ludvíka Nerada, 1947 vyšlo na desce Ultraphonu).
Hornický koník (píseň s malým orchestrem, 1944, vydáno tiskem 1945 u Michaela Vodičky, 1946 vyšlo na desce Ultraphonu).
Česká polka (skočná pro malý orchestr a dechovou hudbu, 1944, vydáno tiskem 1947 u Michaela Vodičky, provedena v Anglii 1951 a 1952).
Předehra k pohádce Skleněný vrch (1945).
Vzpomínky z mládí (valčík pro orchestr a dechovou hudbu, 1946, vyšlo na desce Supraphonu 1952).
Pod šachtou (hornická píseň s malým orchestrem, 1949, provedeno v rozhlase téhož roku, vyšlo na desce Supraphonu 1953).
La Java (tanec pro velký orchestr, 1948).
V říši permonů (hornická legenda) (1948).
Píseň o nejkrásnější zemi (1949).
Mazurek (1949).
Píseň o havířově kahanci (text Bedřich Bočan, 1949).
Náladové obrázky (1951).
Tři české tance (1951, provedeny na přehlídce Svazu československých skladatelů, 1952).
Šťastné chvíle (třasák, 1952).
Furiant (1953).
Pochod artistů (1954).
Estrádní valčík (1954).
Vítězný pochod (1954).
Písně a sbory
Kalendář (cyklus písní, 1944).
Dva dětské sbory (1944, provedeno téhož roku v Praze sborem Kladenské hlásky a 1949 dětským sborem československého rozhlasu).
Píseň novodobého studenta (pro zpěv a klavír, 1948).
Tři písně na texty Svazu československých skladatelů (1951).
Komorní hudba
Meditace (pro salónní kvarteto, 1949).
Klavírní skladby
Naše děti (cyklus klavírních skladeb pro mládež, 1949, provedeno na přehlídce Svazu československých skladatelů 1952).
Bagately pro klavír (1953).
LiteraturaI. Lexika
Gardavský, Čeněk: Skladatelé dneška (Praha 1961).
ČSHS.
Stárek, Zdeněk: Slovník českých sbormistrů (Praha 1982).
II. Ostatní
Listy z Unhošťska (1999, 6, č. 21─22, s. 31).
Beneš, Luděk: Osobnosti Mladoboleslavska (Mladá Boleslav, 2009, s. 12).
Klára Kolofíková
Datum poslední změny: 28.5.2015