Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Hudec, Vladimír

Tisk


Charakteristika: Muzikolog, kritik a pedagog

Datum narození/zahájení aktivity:10.12.1929
Datum úmrtí/ukončení aktivity:12.9.2003
Text
DíloLiteratura

Hudec, Vladimír, muzikolog, kritik a pedagog, narozen 10. 12. 1929, Olomouc, zemřel 12. 9. 2003, Brno.

 

Absolvoval Slovanské gymnázium v Olomouci (1947), hru na klavír studoval u Gustava Pivoňky. Na Univerzitě Palackého (UP) v Olomouci studoval francouzštinu a hudební výchovu (1947–51) a později muzikologii a estetiku (PhDr. 1953) u Roberta Smetany a Bohumila Markalouse. Od roku 1951 působil jako asistent, odborný asistent a spolupracovník Roberta Smetany na katedře hudební vědy a výchovy Filozofické fakulty UP, z toho v letech 1973–80 jako vedoucí katedry. Vědeckou hodnost CSc. v oboru teorie a dějiny hudby získal v roce 1969 na základě monografie o Zdeňku Fibichovi, habilitoval se pod patronací Roberta Smetany na FF UP v roce 1972. Po zrušení katedry hudební vědy a výchovy v roce 1980 a převedení jejích pracovníků na olomouckou Pedagogickou fakultu působil i zde jako docent a univerzitní profesor dějin hudby, jímž byl jmenován v roce 1984. Na Filozofické a Pedagogické fakultě UP zastával v letech 1973–87 funkci proděkana. Koncem osmdesátých let přesídlil z Olomouce do Brna, kde působil od 1. 9. 1987 do 19. 1. 1990 jako rektor Janáčkovy akademie múzických umění, další dva roky jako vedoucí její katedry hudebních a humanitních věd a až do roku 2000 jako profesor dějin hudby. Na sklonku života se těžiště jeho badatelského a pedagogického zájmu znovu přesunulo na UP. Přispěl k obnovení a rozvoji Katedry muzikologie Filozofické fakulty UP, na níž od září roku 1990 až do jara 2003 pracoval jako vysoce ceněný a sugestivní učitel dějin české a světové hudby, vedoucí diplomových a disertačních prací, člen a předseda zkušebních komisí a spoluřešitel projektu Výzkum historie a kultury Moravy.

Během své akademické dráhy přednášel v zahraničí, například v Budapešti (1960, 1990), ve Vilniusu (1971), ve Varšavě (1980), v Halle (1981, 1982, 1983), v Novosibirsku (1988) a Leida (Katalánsko, 1989). Byl členem České hudební společnosti, České hudební rady, Svazu českých skladatelů a koncertních umělců, působil ve výborech společností Zdeňka Fibicha a Bedřicha Smetany, v orgánech a komisích hudebních festivalů a vědeckých konferencí v Olomouci, Ostravě i Brně, v redakčních radách časopisů Hudební rozhledy a Hudební věda.

Hlavními vědeckými tématy Vladimíra Hudce bylo dílo Zdeňka Fibicha, dějiny českého hudebního divadla na Moravě a hudební regionalistika. Jeho dvě monografie o Zdeňku Fibichovi – Fibichovo skladatelské mládí. Doba příprav (1966) a Zdeněk Fibich (1971) a zvláště Tematický katalog tvorby Zdeňka Fibicha, vydaný nakladatelstvím Bärenreiter (Supraphon) v roce 2001 (avšak odevzdaný do tisku již počátkem sedmdesátých let 20. stol.), mají mezinárodní význam. Zásadní přínos znamenají i Hudcovy kapitoly o dějinách hudebního divadla na Moravě zpracované pro kolektivní publikaci Dějiny českého divadla.

Vladimír Hudec již od svých studentských let proslul jako výrazný koncertní a operní kritik a popularizátor hudebního dění v Olomouci a na střední a severní Moravě. Tato činnost vtiskla i jeho hudebně historiografické orientaci nejméně dva rysy. Jednak to byla přirozenost a funkčnost výkladu hudebně historických jevů, vyplývající z pochopení konkrétních vazeb hudby, člověka a společnosti v rámci „Zeitgeschichte“, jednak to bylo docenění specifičnosti a úlohy hudební regionalistiky. Podle Hudce „smysl hudebněvědecké činnosti v regionu spočívá ve kvalifikovaném servisu hudební praxi a v teoretické reflexi a hodnocení regionální kultury jako specifické součásti kultury celonárodní. Takový úkol zahrnuje řadu problémů – od nezbytnosti střízlivého odhadu regionálních možností, přes nalezení objektivních hodnotových měřítek zbavených pověr a iluzí, až po ono dilema muzikologa, které vyplývá z jeho dvojjediné povinnosti – být kritikem i propagátorem hudebního dění svého regionu“. Výsledkem konkrétních Hudcových kritických úvah i vědeckých bádání pak byly nejen stovky stylisticky vybroušených recenzí a nejrůznějších televizních i rozhlasových pořadů, ale i analytické studie o Moravské filharmonii, o operní dramaturgii Iši Krejčího za jeho olomouckého působení, o dějinách českého hudebního divadla na Moravě a v Olomouci a další. Mezi těmito pracemi zaujímají klíčovou pozici metodologicky podnětná studie Ke specifikům Olomouce jako hudebního centra (2003) a posmrtně vydané Kalendárium opery a operety v Olomouci (2006).


Dílo

I. Dílo knižní

Fibichovo skladatelské mládí. Doba příprav (Praha 1966).
Zdeněk Fibich (Praha 1971).
Zdeněk Fibich. Tematický katalog(Praha 2001).

 

II. Edice a podíl na kolektivních publikacích

Dvacet let státního symfonického orchestru Moravská filharmonie v Olomouci (sborník studií, vzpomínek a dokumentů, Olomouc 1965, 180 s.).

Přehledné dějiny české literatury a divadla v Olomouci. I. Od počátku do roku 1918 [části týkající se dějin olomoucké opery] (Acta UP, Suppl. 25, SPN, Praha 1981, 254 s.).

 

III. Encyklopedická hesla

Romantismus (SČHK, Editio Supraphon, Praha 1997, s. 785–789).

Fibich Zdeněk, Fibichová Betty, Schulzová Anežka (Hudební divadlo v českých zemích: Osobnosti 19. století, Academia, Praha 2006).

Fibich, Zdeněk (Die Musik in Geschichte und Gegenwart, 2. vydání, ed. Ludwig Finscher, Kassel – Basel 2001).

 

IV. Učební texty

Přehled dějin hudby (Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc 1985, 53 s.).

Diplomová práce(JAMU, Brno 1995, 25 s.).

 

V. Vědecké studie a články
K zájezdové činnosti Moravské filharmonie (10 let Moravské filharmonie, Olomouc 1955, s. 21–29).
Úloha písně v českém hudebním vývoji (Hudební rozhledy, 1955, s. 926–928).
Burghauser, J.: Karolinka a lhář (Hudební rozhledy, 1955, s. 566–569).

Smyčcový kvartet Iši Krejčího (Hudební rozhledy, 1956, s. 652–655).

15 let Moravské filharmonie (Olomouc 1960).
O koncepci českých hudebních dějin (Hudební věda 3–4, 1962, s. 342–344).
Zum Problem des Lisztartigen in Smetanas symphonischen Dichtungen (Studia musicologica V, fasc. 1–4, Budapešť 1963, s. 130–137).
K problémům snad nejen olomouckým (Červený květ 1964, č. 2, 116–118).

Dvacet let Moravské filharmonie (Dvacet let státního symfonického orchestru Moravské filharmonie v Olomouci, Olomouc 1965, s. 7–50).
O zájezdech Moravské filharmonie (Dvacet let státního symfonického orchestru Moravské filharmonie v Olomouci, Olomouc 1965, s. 97–104).
Nejedlý a Fibich. Příspěvek ke studiu Nejedlého metodologie (Václavkova Olomouc 1963. K otázkám pokrokové tradice v uměnovědě, SPN, Praha 1965, s. 229–238).
Symfonie in Dis Iši Krejčího (Hudební rozhledy, 1967, s. 708–711).
K problematice práce Moravské filharmonie jako regionálního symfonického orchestru (Václavkova Olomouc 1970. O socialistické kultuře a regionalismu, Profil, Ostrava 1971, s. 220–228).
Zum Stil der Kammermusik von Zdeněk Fibich (1973, nepublikováno).
Pocta Heinrichu Schützovi (Hudební rozhledy, 1973, s. 90–91).
Olomoucká operní dramaturgie Iši Krejčího (O divadle na Moravě, AUPO, Suppl. 21, SPN, Praha 1974, s. 137–150).
Zamyšlení nad dílem Z. Fibicha (Hudební rozhledy 1974, s. 442–445).

Zur Nejedlýs Auffassung der tschechischen nationalen Musikkultur (Colloquium Musica bohemica, B. 8, Sammelschrift des Colloquiums Musica bohemica, Brno 1974, s. 134–140).

O hudební kritice ve Václavkově Indexu (Václavkova Olomouc 1973, SPN, Praha 1975, s. 123–127).
K světonázorovému zápasu Vladimíra Helferta (Hudební rozhledy 1975, s. 224–226).
Ke vztahu Moravy k dílu B. Smetany (Opus musicum 1974, s. 289–293).
K sedmdesátinám Roberta Smetany (Hudební věda 1975, č. 1, s. 92–93).
K problémům hudebně historiografické práce v regionu (Čechy – rezervoár hudebnosti. Sborník z hudebněvědného sympozia 1976, OKS, Benátky nad Jizerou 1978, s. 129–133).
Einige Bemerkungen zur Aesthetik des romantischen Melodramas (Colloquium Musik und Wort Brno 1976, B. 10, Sammelschrift des Colloquiums Musik und Wort, ČHS, Brno 1978, s. 189–194).
Smetana a Palacký (Pocta Františku Palackému, AUPO, Univerzita Palackého, Olomouc 1979, s. 163–166). K problému regionu v hudební historiografii (O regionálních dějinách, Univerzita Palackého, Olomouc 1980, s. 87–94).
Otakar Hostinský, kritik soudobé hudby (Hudební rozhledy 1980, s. 275–278).
Fibichova Šárka (Supraphon – Artia 1980, textová příloha ke gramofonovému kompletu opery).

Kapitoly z historie olomouckého divadla (Ostravský kulturní měsíčník 1980, č. 10, s. 19–24;č. 12, s. 20–23).
Česká modifikace novoromantismu (Hudba slovanských národů a její vliv na evropskou hudební kulturu, Brno 1981, s. 107–112).
Glosy k Zichovu rozboru Smetanovy Hubičky (Vědecký odkaz Otakara Zicha, ČHS, Brno 1981, s. 115–120).
Smetanova Má vlast očima soudobé kritiky (Sborník z mezinárodní konference k 100. výročí prvního provedení cyklu Má vlast, ČHS, Praha 1981, vydání se neuskutečnilo).
K problémům hudební kritiky v regionu (Sborník z konference SČSKU o hudební kritice 1981, rozmnoženo jako rukopis).
Svátky písní – nová kvalita v historii olomouckého hudebního života (Krajina dětského zpěvu, PKO, Olomouc 1981, s. 5–6).
Otakar Hostinský, kritik české soudobé hudby (Pocta Otakaru Hostinskému, ČHS, Brno 1982, s. 159–165). K lisztovství Smetanových symfonických básní (Československo-maďarské vztahy v hudbě, KKS, Ostrava 1982, s. 122–131).
Sociální a kulturní fenomény moravského regionu a Janáčkovo dílo (Colloquium Leoš Janáček ac tempera nostra. Leoš Janáček a dnešek.Sborník z mezinárodního muzikologického kolokvia Brno 1983, s. 99–104).

Fibichs Hippodamie – ein tschechischer Beitrag zur Aesthetik des szenischen Melodram (Musica theatralis. Sborník z hudebně vědeckého kolokvia Brno 1980, ČHS, Brno 1984, s. 152–157).
K poctě Roberta Smetany (AUPO, Fac. Paedagogica, Hudební věda a výchova 3, Musica I, SPN, Praha 1984, s. 9–13).

České operní divadlo na Moravě 1884–1918 (AUPO, Fac. Paedagogica, Hudební věda a výchova 3, Musica I, SPN, Praha 1984, s. 15–33).
Causa Heller. Epizoda z bojů o charakter olomouckého divadla (AUPO, Fac. Paedagogica, Hudební věda a výchova 3, Musica I, SPN, Praha 1984, s. 73–78).
K olomoucké premiéře Šostakovičovy Lady Macbeth (Sovětská hudba a její vliv na českou hudební kulturu od roku 1917 po současnost. Janáčkiana VII, KKS, Ostrava 1984, s. 113–118).

Prolegomena, (Gregor, V. – Steinmetz, K.: Hudební kultura na Ostravsku po roce 1945, Profil, Ostrava 1984, s. 7–8).
Dvořákova Olomouc a Janáčkovo Brno. Příspěvek k typologii českých hudebních center v 2. polovině 19. století (Dvořák, Janáček and their time, ČHS, Brno 1985, s. 77–80).
Interpretace a recepce (Česká a slovenská interpretace po roce 1945 a její ohlas v socialistických zemích. Janáčkiana VIII, KKS, Ostrava 1985, s. 104–110).
K vývojové a axiologické problematice českého hudebního divadla na Moravě v 2. polovině 19. století (Divadlo v české kultuře 19. století, Národní galerie, Praha 1985, s. 58–62).
K poválečnému hudebnímu životu v Olomouci (Morava v české hudbě, Brno 1985, s. 110–111).
K metamorfózám smetanovského vědomí v moravském hudebním terénu (Sto let odkazu B. Smetany, SČSKU, Praha 1985, s. 164–168).
Olomoucká operní dramaturgie po osvobození (Hudba v průmyslových oblastech po roce 1945. Janáčkiana IX, KKS, Ostrava 1986, s. 90–110).
Úloha písně v českých hudebních dějinách (Lidová píseň a dětský sborový zpěv. Sborník z teoretického semináře s mezinárodní účastí Svátky písní 1986, ČHS, Praha – Olomouc 1987, s. 5–15).

K vývoji hudební kultury v Severomoravském kraji (Čtyřicet let socialistické hudební kultury v Severomoravském kraji. Sborník materiálů z V. sympozia katedry teorie kultury FF UP v Olomouci, KKS, Ostrava 1987, s. 105–112).
Olomouc jako středisko hudební kultury. K typologii regionálních hudebních center (AUPO, Fac. Paedagogica, Hudební věda a výchova 4, Musica II, SPN, Praha 1987, s. 11–22).

K aktuálním problémům české marxistické hudební kritiky (AUPO, Fac. Paedagogica, Hudební věda a výchova 4, Musica II, SPN, Praha 1987, s. 157–160).

Deset let ostravských muzikologických konferencí Janáčkiana (Janáčkiana 1977–1986, KKS, Ostrava 1988, s. 7–21).
Hudební kultura v Olomouci v 19. století (Historická Olomouc IV, UP v Olomouci, Olomouc 1988, s. 293–303).
Ein tschechisches Manifest der Neuklassik. Marginalien zu der Betrachtung;Über die Auffassung der Modernität in der gegenwärtigen Music von Iša Krejčí (AUPO, Philosophica–Aesthetica. Musicologica I, Olomouc 1993, s. 41–46).

Methodologische Anregnungen Robert Smetanas zur Untersuchung der Musikkultur in der Region (AUPO, Philosophica-Aesthetica, Musicologica I, Olomouc 1993, s. 91–98).

Robert Smetana (Zakladatelé a pokračovatelé,UP v Olomouci, Olomouc 1996, s. 200–202).

Olomoucké kulturní klima v 60. letech. (60. léta v olomoucké hudební kultuře, Oznámení o Ikarově letu,Muzeum umění Olomouc, Olomouc 1998, s. 23–36).

O čem vypovídá Fibichova korespondence (Kritické edice hudebních památek III. Korespondence jako muzikologický pramen a problém, UP v Olomouci, Olomouc 1999, s. 75–80).

Zdeněk Fibich – ein tschechischer Romantiker (Fibich – Melodram – Secese. Report of the International Scientific Conference, ed. J. Fojtíková, V. Šustíková, Společnost Zdeňka Fibicha, Muzeum české hudby, Praha 2000, s. 12–20).

Ke specifikům Olomouce jako hudebního centra (Hudba v Olomouci – Historie a současnost I. In honorem Pavel Čotek, Olomouc 2003, s. 36–45).

Kalendárium opery a operety v Olomouci (AUPO, Philosophica-Aesthetica 31– 2006, Musicologica Olomucensia VIII,Olomouc 2006, s. 153–232).

České hudební divadlo na Moravě 1860–1905(Hudba v Olomouci a na střední Moravě II, Olomouc 2008, s. 137–200).

Literatura

I. Lexika

NewGrove1, 1980, sv. 8, s. 761.
Malá československá encyklopedie IV (Praha 1986, sv. 2, s. 867).
NewGrove2, 2001, sv. 11, s. 798.
Kdo je kdo v současné české muzikologii (Praha 2006, s. 32–33).

 

II. Speciální problémy, sborníky

Hudba v Olomouci a na střední Moravě I. In memoriam Vladimír Hudec (editorka Eva Vičarová, Olomouc 2007. 337 s.).

 

III. Ostatní

Jiránek, Jaroslav: Vladimír Hudec: Zdeněk Fibich (Hudební věda 9, č. 3, 1972).

Vičar, Jan: Vladimír Hudec padesátiletý (Hudební věda 17, 1980, č. 2, s. 189–190).

Tyrrell, John: Czech Opera (National Traditions of Opera), Press Syndicate of the University of Cambridge, Cambridge 1988 (Česká opera, Knižnice Opus musicum, Brno 1991–92, přel. Mirek Čejka (Zdeněk Fibich, K vývojové a axiologické problematice českého hud. divadla).

O hudebním regionu, JAMU a uměleckém školství. S Vladimírem Hudcem hovořil Jan Fišar (Hudební rozhledy 42, 1989, č. 12, s. 532–535).

Vičar Jan: Vladimír Hudec fünfundsechzigjährig (AUPO, Facultas Philosophica, Philosophica-Aesthetica 14,  Musicologica II, 1995, s. 127–132).

Chadová, Anna: Zdeněk Fibich (1850–1900), inventář fondu, Národní muzeum – Muzeum české hudby, Praha 1999.

Jiránek, Jaroslav: Zdeněk Fibich (II. vydání, Praha 2000).

Melville-Mason, Graham: Hudec, Vladimír: Zdeněk Fibich (Tematický katalog, Czech Music. The Journal of The Dvořák Society For Czech and Slovak Music, vol. 22, London 2001/2002, s. 127–128).

Vičar, Jan: Za Vladimírem Hudcem (Hudební věda 40, 2003, č. 2–3, s. 287–288).

 

Jan Vičar

Datum poslední změny: 13.1.2010