Budík, Jaroslav
Charakteristika: Dirigent, skladatel a varhaník
Datum narození/zahájení aktivity:7.12.1894
Datum úmrtí/ukončení aktivity:1.8.1974
Text
• Literatura •
Budík, Jaroslav, dirigent, skladatel a varhaník, narozen 7. 12. 1894, Frenštát pod Radhoštěm, zemřel 1. 8. 1974, Praha.
Hudební základy získal u svého otce, sbormistra a skladatele Karla Budíka (1866–1915). Ve Slezské Ostravě, kam se rodina přestěhovala v roce 1898, absolvoval klasické gymnázium (maturita 1912). Poté pokračoval v hudebním vzdělávání jako stipendista oddělení církevní hudby na hudební akademii ve Vídní-Klosterneuburgu (1913–15). Po smrti otce však musel studia předčasně zanechat a pomáhat matce s péčí o svých sedm sourozenců, z nichž Jan (1899–1960) se později stal také hudebníkem. Jaroslav Budík po otci převzal funkci ředitele kůru ve Slezské Ostravě i výuku zpěvu na tamních středních školách, navíc vyučoval soukromě hudební teorii. Od roku 1916 spolupracoval jako korepetitor a posléze dirigent s divadelní společností Antoše Frýdy v Národním domě. Zde dostal příležitost nastudovat řadu operet (Franz Lehár: Eva, Florimond Hervé: Mam’zelle Nitouche) a oper (Giacomo Puccini: Madame Butterfly). Od roku 1919 dirigoval rovněž ostravská představení Východočeské divadelní společnosti vedené dosavadním správcem Frýdovy společnosti Antonínem Drašarem. Svou chrámovou činnost definitivně uzavřel v roce 1920, kdy Drašar začlenil svůj soubor do Východočeského divadla v Pardubicích, odkud s ním Budík následujícího roku odešel do Olomouce.
Během svého třicetiletého působení v Českém divadle v Olomouci se Jaroslav Budík vypracoval ve všestranného a pohotového operního dirigenta. Vedle klasických děl českého a světového repertoáru nastudoval mnoho soudobých novinek, často ve světových či československých premiérách (Jean Nougues: Quo vadis, Ottorino Respighi: Marie Egyptská, Josip Mandič: Mirjana, Rudolf Karel: Smrt kmotřička, Vladimír Ambros: El Christo de la Luz). Zúčastnil se také obou zahraničních zájezdů olomoucké opery do Vídně (1924) a do Krakova (1927). Jeho dirigentská činnost byla oceněna čestným uznáním v Divadelní žatvě 1949/50. Vedle toho působil na hudební škole Žerotín, pořádal varhanní koncerty, vystupoval jako klavírní doprovazeč.
V letech 1952–54 byl pověřen vedením opery Divadla Zdeňka Nejedlého v Ústí nad Labem, kde jako dirigent setrval až do svého odchodu na odpočinek v roce 1960. Ani poté neukončil své hudební aktivity. V Praze, kde strávil zbytek svého života, dirigoval koncerty staré hudby se souborem Opera Antiqua Bohemica a nadále jako klavírista doprovázel na písňových koncertech. K jeho sedmdesátinám uvedlo pražské Národní divadlo představení Fibichovy Šárky, jež sám dirigoval.
Jaroslav Budík byl činný rovněž skladatelsky. Vedle řady duchovních děl, spojených především s jeho působením na ostravském kůru (ofertoria, graduále, mariánské zpěvy apod.), komponoval písně (mimo jiné na texty Josefa Václava Sládka) a sbory (například Světlý bohatýre pro mužský sbor, Dvě zdravice pro ženský sbor s průvodem dechových nástrojů). Pro olomouckou činohru napsal třináct scénických hudeb (například k Shakespearovým hrám Otello a Macbeth, Jiráskově Lucerně, Alžbětě anglické Ferdinanda Brucknera, Českým pašijím Jana Porta a Bohuše Stejskala).
V roce 1964 byl Jaroslavu Budíkovi propůjčen titul zasloužilého umělce.
Literatura
I. Lexika
PHSN.
ČSHS.
MEČO 1999.
Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska (Valašské Meziříčí 2000).
Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Nová řada, sešit 5. (17.) (Ostrava 2004).
Biografický slovník českých zemí, VIII. sešit (Praha 2006).
II. Ostatní
Ambros, Emanuel: Dvacet let české opery v Olomouci (1920–1940) (in: Studie z kulturních dějin střední a severní Moravy, 1942, s. 536–555).
Jubileum Jaroslava Budíka (Hudební rozhledy 8, 1955, č. 1, s. 49).
Stolařík, Ivo – Štědroň, Bohumír: K dějinám hudby v Ostravském kraji (in: Slezský sborník 55, 1957, č. 4, s. 211).
Úmrtí (Hudební rozhledy 27, 1974, č. 9, s. 422).
Hradil, František Míťa: Hudebníci a pěvci v kraji Leoše Janáčka (Ostrava 1981, s. 222–223).
Gregor, Vladimír: Hudební místopis Severomoravského kraje (Ostrava 1987, s. 100, 170).
Zbavitel, Miloš: Dirigent Jaroslav Budík (Hlasy muzea a archivu ve Frenštátě 11, 1994, s. 90–91).
Mazurek, Jan: Hudební život českých obyvatel Ostravy v období 1880–1918 (Ostrava 1999, s. 61, 66).
Štefanides, Jiří: České divadlo v Moravské Ostravě 1908–1919 (Olomouc 2000).
Štefanides, Jiří: Kalendárium dějin divadla v Olomouci (od roku 1479) (Praha 2008).
Vlastimil Tichý Datum poslední změny: 1.12.2008