Český hudební slovník osob a institucí

Diviš, Břetislav

Diviš, Břetislav, kapelník a skladatel, narozen 11. 7. 1910, Pardubice, zemřel 22. 1. 1966, Praha.

Studoval reálku v Praze-Dejvicích a zároveň se učil hře na klavír. Brzy po maturitě se stal kapelníkem pražského divadla Na Slupi (1929), poté působil v divadle Uranie a v divadle v Pardubicích (od 1932). Později nastoupil jako kapelník do divadla Akropolis, kde byla roku 1938 uvedena jeho opereta My se nedáme; tu převzaly tentýž rok ještě čtyři další pražská divadla, neboť obsahovala poselství národní hrdosti a posilovala Čechy v rezistenci vůči německé hrozbě. V době války (1939–45) vlastnil a řídil Stálé divadlo v Unitarii u Karlova mostu, kde uváděl zejména komorní díla s národní a lidovou tematikou (Tonča komediantka, Lazebnice od Karlova mostu, Zelení hájové, Vesničko má). V sezóně 1940/41 měla největší úspěch jím prováděná lidová hra se zpěvy a tanci Čechy krásné, Čechy mé, kterou se opět snažil posílit vlastenecký cit. Po jedné sezóně s čistě českým repertoárem musel začít hrát i německou tvorbu – Otakar Motyčka pro něj upravil frašku Waltra Kolla Dámy to mají rády, kterou uváděl pod názvem Mazlíček; v roce 1943 ještě nastudoval německou operetu Clivia Nico Dostala pod názvem Gaučo a dáma. Po válce se stal majitelem divadla Jana Snížka (1945–47) a následně vedoucím orchestru v pražské kavárně Vltava (1948) a v Národní kavárně v Teplicích (1950). Skládal zejména hudbu lehčího žánru, populární hudební hry a příležitostné skladby (například Pochod míru, 1949). Zaměřoval se na národní a lidovou tematiku. Některé jeho skladby byly uvedeny v rozhlase.