Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Diviš, Břetislav

Tisk


Charakteristika: Kapelník a skladatel

Datum narození/zahájení aktivity:11.7.1910
Datum úmrtí/ukončení aktivity:22.1.1966
Text
Literatura

Diviš, Břetislav, kapelník a skladatel, narozen 11. 7. 1910, Pardubice, zemřel 22. 1. 1966, Praha.

Studoval reálku v Praze-Dejvicích a zároveň se učil hře na klavír. Brzy po maturitě se stal kapelníkem pražského divadla Na Slupi (1929), poté působil v divadle Uranie a v divadle v Pardubicích (od 1932). Později nastoupil jako kapelník do divadla Akropolis, kde byla roku 1938 uvedena jeho opereta My se nedáme; tu převzaly tentýž rok ještě čtyři další pražská divadla, neboť obsahovala poselství národní hrdosti a posilovala Čechy v rezistenci vůči německé hrozbě. V době války (1939–45) vlastnil a řídil Stálé divadlo v Unitarii u Karlova mostu, kde uváděl zejména komorní díla s národní a lidovou tematikou (Tonča komediantka, Lazebnice od Karlova mostu, Zelení hájové, Vesničko má). V sezóně 1940/41 měla největší úspěch jím prováděná lidová hra se zpěvy a tanci Čechy krásné, Čechy mé, kterou se opět snažil posílit vlastenecký cit. Po jedné sezóně s čistě českým repertoárem musel začít hrát i německou tvorbu – Otakar Motyčka pro něj upravil frašku Waltra Kolla Dámy to mají rády, kterou uváděl pod názvem Mazlíček; v roce 1943 ještě nastudoval německou operetu Clivia Nico Dostala pod názvem Gaučo a dáma. Po válce se stal majitelem divadla Jana Snížka (1945–47) a následně vedoucím orchestru v pražské kavárně Vltava (1948) a v Národní kavárně v Teplicích (1950). Skládal zejména hudbu lehčího žánru, populární hudební hry a příležitostné skladby (například Pochod míru, 1949). Zaměřoval se na národní a lidovou tematiku. Některé jeho skladby byly uvedeny v rozhlase.


Literatura

I. Lexika

ČSHS.


II. Ostatní

Pacák, Luděk: Opereta. Dějiny pražských operetních divadel (Praha 1946).

Šulc, Miroslav: Česká operetní kronika: 1863–1948 (Praha 2002).


Klára Kolofíková

 

Datum poslední změny: 23.1.2010