Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Bruderhans, Zdeněk

Tisk


Charakteristika: Flétnista

Datum narození/zahájení aktivity:29.7.1934
Text
DíloLiteratura

Bruderhans, Zdeněk, flétnista, narozen 29. 7. 1934, Praha.
 
V roce 1957 absolvoval s vyznamenáním pražskou konzervatoř a ve svých studiích pokračoval na AMU. Dvakrát se účastnil kursu Marcela Moyse. Byl zaměstnán jako flétnista operního orchestru Národního divadla v Praze (1955–59) a jako sólista Symfonického orchestru Československého rozhlasu Praha (1960–68).
Kromě standardního flétnového repertoáru se systematicky věnoval skladbám pro flétnu bez průvodu, jak v recitálech, tak rozhlasových nahrávkách i diskografii. Jako sólista vystupoval s většinou českých orchestrů, v Austrálii s orchestry ABC v Master a Youth series. Svou sólovou dráhu zahájil sonátovým recitálem z děl Josepha Haydna, Paula Hindemitha a Sergeje Prokofjeva a také Koncertem pro flétnu Jacquese Iberta (ve Smetanově síni s orchestrem Československého rozhlasu). Reprezentoval Československo jako jeden ze dvou recitalistů na MIDEM v Cannes (1968) a účastnil se rovněž přehlídek koncertních umělců (ročníky 1959,1961, 1963, 1965) a skladatelů (1967, 1968). Uskutečnil mnoho recitálů na významných světových koncertních scénách (viz. „Kritiky debutových koncertů v denním tisku“). S koncerty pro flétnu bez průvodu debutoval v Melbourne (Asembly Hall, 1976), Sydney (Joseph Post Auditorium, 1977), New Yorku (Carnegie Recital Hall, 1979), St. Louis (St. Louis Conservatory, 1979), Londýně (Wigmore Hall, 1982) a Clevelandu (Cleveland Museum of Art, 1982). 
Dlouhodobě se věnoval pedagogické činnosti. Rozvinul a zdokonalil techniku dechových kontrol a aplikaci auletického dýchání, za což je dodnes mezinárodně uznáván. Působil v Institut Framnäs Folkhögskola Öjebyn ve Švédsku (1969–73) a University of Adelaide (1973–1997). Realizoval řadu seminářů na konzervatořích v Československu, USA, Anglii, Německu, Rumunsku a Austrálii. Vedl kurzy v Nových Hradech Flute Summer School (od 1998), soustředění v Adelaide (ročníky 1975, 1976, 1994) a dále National Youth Music Camp v Malajsii (1978, 1990) a Malmö Musikhögskola ve Švédsku (1996).
Rozvíjel i teoretickou a publikační činnost. Kniha Music, Tectonics and Flute Playing je věnována především analýzám základů hudební komunikace a hudebního přednesu. Články o aplikaci auletického dýchání na flétnovou hru byly uveřejněny v časopisech The Instrumentalist (USA), PAN (Velká Británie) a The Flute (Austrálie).
Mezi jeho významné žáky patřili Sven-Erik Sandlund, Erik Frieberg, Anders Ljungar (Švédsko), Christine Draeger, Paul Michell, Edgars Kariks, Louis Mitchell (Austrálie).
Za své interpretační umění byl oceněn diplomem v Mezinárodní flétnové soutěži v Ženevě (1958) a dosáhl absolutního vítězství v Mezinárodní soutěži dechových nástrojů festivalu Pražského jara (1959).
Dílo
Dílo literární

Allemande from BWV 1013 (Miscellanea Musicologica Vol. 11, s. 258–63, Adelaide);

Music, Tectonics and Flute Playing, kniha s průvodním CD (Florian Noetzel, Heinrichshofen Books, 212 s., 1997).
Literatura
I. Lexika
ČSHS.
International Who‘s Who In Music And Musicians’ Directory10 (Cambridge 1985).


II. Kritiky diskografií v periodikách a denním tisku
Recenze koncertu: Johann Sebastian Bach: Sonáta č. 2 Es dur pro flétnu a cembalo, Paul Hindemith: Sonáta pro flétnu a klavír, Joseph Haydn: Sonáta č. 8 G dur pro flétnu a klavír, Le merle noir (Černý kos) pro flétnu a klavír (Hudební rozhledy 18, 1965, č. 22, s. 961).
La Revue de Disques, No 149, 1966 (Bruxelles).
The Advertiser 7. 6. 1979, 14. 2. 1980, 1. 4. 1999 (Adelaide).
Toronto Star (2. 8. 1980).
 
III. Kritiky debutových koncertů v denním tisku
Age 3. 6. 1976 (Melbourne).
Herald 3. 6. 1976 (Melbourne).
Herald 23. 11. 1977 (Sydney).
The New York Times 23. 9. 1976.
St. Louis Globe-Democrat 29. 9. 1979.
St. Louis Post-Dispatch 7. 10. 1979.
The Plain Dealer 1. 11. 1982 (Cleveland).
The Daily Telegraph 5. 10. 1982 (London).
 
IV. Katalogy nahrávek
Traversiere Magazine No 68 a 69 (2001).
 
V. Rozhlasové programy, věnované osobnosti Zdeňka Bruderhanse
The Pied Piper of Prague – a tribute to a master flautist Zdenek Bruderhans: hodinový program  (Radio 2MBS-FM, 30. 11. 2002).
Naši v zahraničí: hodinový program, věnovaný osobnosti Zdeňka Bruderhanse a jeho nahrávkám (Český rozhlas 3 Vltava, 1. 9. 2000).
 
VI. Internetové zdroje
www.senet.com.au/~flute (obsahuje výňatky z kritik).
 
Jakub V. Vlček
Text

Datum poslední změny: 8.12.2009