Český hudební slovník osob a institucí

Koval, Karel

Koval, Karel (vl. jm. Šlais, Karel), spisovatel, publicista, redaktor a organizátor, narozen 5. 9. 1896, Plzeň, zemřel 26. 4. 1956, Praha (pohřben v Plzni).
 
Byl synem venkovského muzikanta, hudebně se vzdělával v rodišti u Stanislava Sudy, hrál pak v divadelní společnosti (1912–15). V armádě sloužil na ruské frontě (1915–17), po zranění založil se svým přítelem Josefem Skupou v plzeňské nemocnici loutkové divadlo a psal pro ně hry (Komedie o hrozném a smutném konci krále Bolševika 1919, Jak plzeňský Kašpárek pochovával Rakousko 1928), písničky a epigramy. Byl autorem pojmenování dvou stěžejních postaviček divadla – Spejbla a Hurvínka, Skupa ilustroval vydání jeho povídek (ke Skupovi publikoval Koval Vzpomínky ke kořenům ve sborníku Šedesát let národního umělce Josefa Skupy, Praha 1952). V Plzni byl redaktorem deníku Česká demokracie (1919), podnikl studijní cestu do Dánska (1924), kde pak v Kodani působil jako kulturní pracovník československého vyslanectví (1925–27). Zde psával do dánského denního tisku články o české hudbě, přednášel o ní na konzervatoři a zasloužil se o první kodaňské uvedení Smetanovy opery Prodaná nevěsta (též o koncerty dánské hudby v Praze). Po návratu do vlasti studoval na Vysoké školy politických nauk (1927–29), vyvíjel různou činnost (byl 1927 mimo jiné členem Voice-bandu E. F. Buriana). Celý život pracoval jako redaktor (Večer, 1929, Venkov, 1945), pak dlouhodobě jako kulturní redaktor deníku Svobodné Slovo (1945–56). V některých etapách svého života a své činnosti byl uznávaným účastníkem kulturního a politického dění.
 
Rozvíjel čilou literární činnost: napsal několik románů a dětských knížek, překládal z dánštiny (zvláště Andersenovy pohádky), pro Rafaela Kubelíka vytvořil operní libreto Císařovy nové šaty. Dlouhá léta připravoval svou úspěšnou (obsáhlou beletristicko-odbornou) knihu Mozart v Praze: hudební kronika let 1787–1791 (Praha: Melantrich 1956, ²1957, ⁴1971; doslov Kovalovo svědectví o Mozartově Praze napsal Pavel Eisner); k tématu publikoval i další materiály (mimo jiné ukázku z knihy v Hudebních rozhledech 9, 1956, č. 1, s. 26–31 v článku Češi a Praha v životě W. A. Mozarta; též německy v publikaci Svazu československých skladatelů), jeho text vyšel i v publikaci Mozart and Prague (s Alexandrem Buchnerem, Karlem Mikysou, Antonínem Čubrem; Praha: Artia, bez data, patrně 1956). Byl dlouhodobě činovníkem pražské Mozartovy obce, organizátorem hudebních pořadů na Bertramce (zanechal velkou mozartovskou knihovnu), autorem hudebních rozhlasových pořadů apod.