(Wanklová)
Charakteristika: Sběratelka lidových tanců a zvyků, národopisná pracovnice, organizátorka, osvětová a sociální pracovnice
Datum narození/zahájení aktivity:26.12.1853
Datum úmrtí/ukončení aktivity:2.4.1935
Text
Bakešová, Lucie (roz. Wanklová), sběratelka lidových tanců a zvyků, národopisná pracovnice, organizátorka, osvětová a sociální pracovnice, narozena 26. 12. 1853, Blansko, zemřela 2. 4. 1935, Brno.
Nejstarší dcera lékaře, archeologa a antropologa Jindřicha Wankla (1821–1897) a národopisné pracovnice Elišky (též Alžběty) Wanklové roz. Šímové (1832–1903). Absolventka První dívčí školy v Praze a hudební školy Bedřicha Smetany (1865–69). V roce 1870 se provdala za nadučitele, národopisného pracovníka, poslance a statkáře Františka Xavera Bakeše (1833–1917), s nímž se (1874) přestěhovala do Ořechoviček, od cca 1914 žila opět v Brně. Zabývala se archeologickým a antropologickým výzkumem. S Jindřichem Wanklem absolvovala řadu studijních cest. Nesčetněkrát byla přítomna při archeologických výzkumech v Býčí skále, v Jáchymce u Adamova, v Kateřinské jeskyni, v jeskyni Kůlna a jinde. Společně s otcem se zúčastnila v roce 1874 antropologického sjezdu v Kyjevě, 1877 v Kazani, 1879 v Petrohradě a Moskvě a v roce 1884 v Oděse apod. Další neodmyslitelnou součástí pracovního života Lucie Bakešové byla činnost národopisná. Prvotní podnět získala od svého otce, kterého k národopisu přivedla analogie ornamentů na starých nádobách a lidových výšivkách a od přátel z Vlasteneckého muzea v Olomouci. Bakešová se zajímala především o lidové tance a zvyky, o jejichž rekonstrukce se pokoušela. Například na Brněnsku a později i jinde se jí podařilo zachytit a popsat letnicové obchůzky dívek s obřadním tancem královničky. Popisy získávala od pamětníku, nejznámější informátorkou byla Anna Párová z Ořechova (1816–1908), o které se rozvyprávěla ve svých rukopisných záznamech i v publikovaných článcích, a kterou nazvala poslední pravou královničkou na Moravě. V intencích těchto záznamů se Bakešové podařilo zrekonstruovat pohybové popisy královniček a v roce 1888 je poprvé uvést na výstavě v Ořechově. V následujícím roce vydala s manželem popis královniček tiskem s hudebním doprovodem. Byly to vůbec první vydané pohybové záznamy moravských lidových tanců. Popis byl slovní, zároveň opatřen půdorysnými náčrty obrazců, které tanečníci vytvářeli. Bakešová považovala tyto půdorysné obrazy za důkaz dávného původu královniček. Po vzoru svého otce obrazy srovnávala s mytologickými symboly a ornamenty, které se vyskytovaly v lidových výšivkách. To byl pro ní opěrný bod pro popis a výklad tance. Na svou dobu je pozoruhodné, že Bakešová neotiskla jen sběratelský záznam, naopak tance sestavila do upraveného pásma jako návod pro povznesení tanečních zábav v duchu národní myšlenky. Částečně tím tak předznamenala scénické pojetí tanečního folkloru, který se později rozvinul v jejich nácvicích národopisných programů. V letech 1891–93 spolupracovala s Leošem Janáčkem, Františkou Xaverou Běhálkovou a Martinem Zemanem na vydání tří sešitů Národních tanců na Moravě. S Leošem Janáčkem dále organizovala a vedla nácvik výpravy z Brněnska na moravských lidových slavnostech v rámci Národopisné výstavy Českoslovanské v roce 1895 a v roce 1906 spolupracovala na fotografické dokumentaci lidových zvyků v Ořechovičkách.Do dnešní doby je jako výsledek této dokumentace evidováno dvacet fotografií. Cyklus královniček zachycený koordinací notového a obrazového materiálu lze bez váhání označit jako unikátní a předjímající pozdější filmové dokumentace. V roce 1914 se organizačně podílela na přípravě Moravského roku v Brně.
Sběratelské činnosti se Bakešová věnovala i po opadnutí národopisného ruchu, ale již v mnohem menší míře. Své zájmy směřovala především na práci v mnoha společenských organizacích, ženských a charitativních spolcích. Dlouhá léta působila jako starostka Ženské útulny v Brně a jako místo starostka spolku na ochranu zvířat Živa. Se svým synem lékařem Jaroslavem Bakešem (1871–1930) založila spolek Dům útěchy. Byla členkou humanitních organizací Mírová jednota a Abstinentní svaz. Aktivní byla také v ženských spolcích: v Brněnském sdružení pokrokových žen, Dámském odboru Červeného kříže, Dobročinném komitétu dam v Brně, Jednotě slovanských žen, Jednotě žen a dívek pro sociální péči v Brně, Zemské organizaci pokrokových žen moravských, Ženské lize pro mír a svobodu a dalších.
Dílo
I. Dílo hudební
Královničky. Staré národní tance obřadné se zpěvy. Spol. Bakeš, František Xaver (Praha, E. Starý 1889);
Národní tance na Moravě (sešit 1 a 2). Spol. Janáček, Leoš – Běhálková, Františka Xavera (Brno 1891);
Národní tance na Moravě (sešit 3). Spol. Janáček, Leoš – Běhálková, Františka Xavera – Zeman, Martin (Brno 1893).
II. Dílo literární (výběr)
Obrázky cestopisné (Moravská Orlice, 1879–1880);
Návod ku národnímu a obřadnímu tanci Královničky (Praha, E. Starý 1889);
Královničky (Obzor 12, 1889, s. 180–183);
Ořechovské královničky (Moravský Orlice 1890, s. 4);
O kulturním významu tanců národních (Moravské listy 3, 1891, 9. 1., s. [1]; 10. 1., s. [1–2]);
Královničky (Kalendář paní dívek českých 1891, roč. 4, s. 76–82);
Babička Párová (Kalendář paní dívek českých 1891, roč. 4, s. 82–83).
I. Lexika
ČSHS.
Biografický slovník českých zemí (Praha 2005).
Od folkloru k folklorismu. Slovník folklorního hnutí na Moravě a ve Slezsku (Ústav lidové kultury Strážnice 1997).
II. Ostatní
Stejskalová, Marie: Lucie Bakešová (Letáček Útulny ženské v Brně 20, 1922–23).
Kladivo, Berthold: Zlatá rodina (Blansko 1936).
Čumpelíková, Barbora: Úloha Národopisné výstavy českoslovanské v posílení tradice lidového tance (Český lid 57, 1970, s. 178).
Bednářová, Věra: Zamyšlení nad královničkami (Sborník Okresního vlastivědného muzea v Blansku 4, 1972, s. 73).
Bednářová, Věra: Wanklovy dcery (Vlastivědná ročenka okresního archivu Blansko, 1972).
Pavlicová Martina: Postavy z dějin české etnochoreologie II (Národopisná revue, 1993, s. 3–12).
Pavlicová, Martina – Uhlíková, Lucie: Moravské lidové slavnosti na NVČ v Praze v korespondenci Lucie Bakešové a Leoše Janáčka (Národopisná revue, 1995, s. 129–132).
Sedláčková, Simona: Vzájemná korespondence Lucie Bakešové s Leošem Janáčkem (Brno 2001).
Sedláčková, Simona: Lucie Bakešová (Brno 2003).
Kostrhun, Petr: Mamutí projekty prof. Karla Absolona (Archeologické rozhledy 55, 2003, s. 76–127).
Pozůstalost Lucie Bakešové je uložena v ÚEF AV ČR v Brně, v Oddělení dějin hudby MZM v Brně (korespondence s Leošem Janáčkem) a v Ústavu Anthropos MZM tamtéž (v pozůstalosti Karla Absolona).
Simona Sedláčková