Knittl, Karel
Charakteristika: skladatel, dirigent, sbormistr, hudební pedagog, hudební publicista, organizátor hudebního dění
Datum narození/zahájení aktivity:4.10.1853
Datum úmrtí/ukončení aktivity:17.3.1907
Text
Knittl, Karel, skladatel, dirigent, sbormistr, hudební pedagog, hudební spisovatel a publicista, ředitel konzervatoře v Praze a organizátor hudebního dění, narozen 4. 10. 1853, Polná (okres Jihlava), zemřel 17. 3. 1907, Praha.
Syn varhaníka Kašpara Knittla, otec hudebního spisovatele Vladimíra Knittla a tenoristy Zdeňka Knittla. Studoval na gymnáziu v Chrudimi, Hradci Králové a Praze (do roku 1871). Hudební vzdělání získal u skladatele Aloise Hniličky, v pražském Jakschově ústavu (1869–71), Pivodově ústavu (1871) a na varhanické škole (1872–75). Státní zkoušku vykonal v roce 1878. Pedagogicky působil v Jakschově (1871–72), Jelínkově, Maydlově (1872–76) a Pivodově ústavu (1873–83), na českém reálném gymnáziu (od roku 1877), na varhanické škole (od roku 1882) a na konzervatoři (od listopadu 1889), kde vykonával funkce administrativního správce (od července 1901), administrativního ředitele (od května 1902) a po Antonínu Dvořákovi až do své smrti působil na pozici ředitele. Na konzervatoři sjednotil učební postupy, zavedl pravidelné studentské koncerty a prosazoval vyučování v českém jazyce. Od roku 1901 vedl školní orchestr, z teoretických předmětů vyučoval harmonii a nauku o hudebních nástrojích. Pro potřeby vyučování vytvořil několik učebnic. V letech 1877–90 a 1897–1901 řídil pražský Hlahol, který po Bedřichu Smetanovi a Karlu Bendlovi dovedl na nejvyšší uměleckou úroveň. Vytvořil stálý ženský sbor, čímž se stal z Hlaholu smíšený sbor. Pokusil se o sestavení samostatného orchestru, do repertoáru zařadil náročná vokálně instrumentální díla (Hector Berlioz – Requiem, Franz Liszt – Kristus, Antonín Dvořák – Stabat Mater a další) a skladby a cappella. Stal se členem Kruhu mladých hudebníků, ovšem jeho skladby nedosáhly výraznějších úspěchů. Komponoval zejména sbory a písně, ke kterým psal vlastní texty pod pseudonymem Karel Polenský. Po Janu Malátovi vydával sbírku církevních zpěvů Hostýn. Byl referentem periodik Hudební listy (1873–74), Národní listy (1885–87), Dalibor (od roku 1888), Světozor (1890–93) a Osvěta (1893). V dobách bojů o Bedřicha Smetanu stál názorově na straně Františka Pivody.
Dílo
Dílo hudební (výběr):
Ženské sbory
Tři ženské sbory op. 3 (1. Česká svatba, 2. Otázky – text Berta Mühlsteinová, 3. Výmluva – text František Ladislav Čelakovský, vyd. Starý, Praha).
Mužské sbory
Obrázky z naší vesnice pro mužský sbor a 4ruční klavír op. 4 (1. Z jara, 2. Škádlení, 3. Náš rychtář, vyd. Urbánek, Praha).
Sedm mužských sborů op. 5 (text Josef Kuchař, Ladislav Hejtmánek, Karel Polenský, Josef Srb-Debrnov, Vítězslav Hálek, Karel Polenský, František Ladislav Čelakovský, vyd. Urbánek, Praha).
Píseň práce op. 9 (text jistý Lešan, vyd. Urbánek, Praha 1899).
Hymna Ústřední matice školské (1887, text Ladislav Hejtmánek, vyd. Mikuláš a Knapp, Praha).
Lovecká (vyd. Urbánek, Praha).
Slavnostní sbor.
Žárlivý holoubek.
Zvonky.
Hymna k jubileu čtyřicetiletého panování J. V. císaře a krále Františka Josefa I. pro smíšený sbor, 4ruční klavír a harmonium (text František Táborský).
Písně
Dvě písně pro hlas a klavír op. 1 (1882, 1. Jarní, 2. Klekání, vyd. Starý, Praha).
Tři písně pro hlas a klavír op. 8 (text Karel Polenský, Josef Kuchař, Vítězslav Hálek, vyd. Urbánek, Praha 1890).
Osm písní pro hlas a klavír (1. Opuštěný – text Jaroslav Vrchlický, 2. Něžné poupě – text Mirza Schaffy, 3. Víš to ještě – text Karel Polenský, 4. V ples, 5. Tvé oko – text Vítězslav Hálek, 6. Jarní déšť – text Svatopluk Čech, 7. Ave Maria – text Karel Polenský, 8. Z svých písní trůn ti udělám – text Vítězslav Hálek, vyd. Urbánek, Praha 1883).
Dvojzpěvy pro soprán, tenor a klavír (1. Sklopilo slunko víčka svá – Josef Kuchař, 2. Tak jak ten měsíc – text Vítězslav Hálek, vyd. Urbánek, Praha).
Klavír
Český národní tanec (vyd. Starý, Praha 1881).
Čtyři skladby op. 7 (1. Mazurka, 2. Sonatina, 3. Nocturno, 4. Sonatina instructio, vyd. Urbánek, Praha).
Lístek do památníku (vyd. Urbánek, Praha).
Etuda.
Kantáty
Píseň o zvonu (1875).
Kantáta na oslavu 300letého narození Jana Amose Komenského pro mužský sbor (text Karel Václav Rais, vyd. Urbánek, Praha 1892).
Ostatní
Zpěvy chrámové pro žáky středních škol, pro smíšený sbor a varhany (1. Doba adventní, 2. Doba vánoční, 3. Doba postní, 4. Doba velikonoční, vyd. Urbánek, Praha 1891).
Přistupte sem, koleda pro smíšený sbor a varhany.
Ouvertura k Zimní pohádce pro orchestr.
Úpravy
Touha po vlasti, píseň amerických Čechů při návratu do vlasti 15. června 1885.
Václav Emanuel Horák: Co pláčete. Salve. Animas (úprava pro smíšený sbor, vyd. Starý, Praha 1905).
Sedm národních písní (úprava pro zpěv, housle, violoncello a harmonium/klavír, 1. Každý se nám diví – česká, 2. Vrať mi, milá – moravská, 3. Tvé oko – irská, 4. Proč kalino v struze stojíš? – moravská, 5. Zoufání – maďarská, 6. Jarní – norská, 7. Finský les – finská, vyd. Urbánek, Praha 1926).
Rakouská národní hymna (úprava pro smíšený sbor).
Felix Mendelssohn-Bartholdy: 18 dvojzpěvů s průvodem klavíru (úprava dle překladu Adolfa Heyduka, vyd. Urbánek, Praha).
Bedřich Smetana: Richard III. (úprava pro 4ruční klavír, vyd. Bursík a Kohout, Praha).
Bedřich Smetana: Tajemství, předehra (úprava pro 4ruční klavír, vyd. Urbánek, Praha).
Bedřich Smetana: Tajemství, směs (úprava pro klavír, vyd. Hoffmann, Praha).
Dílo literární (výběr):
Učební texty
Nauka o skladbě homofonní. O skladbě jednohlasé: o melodii (Praha 1898).
Přednášky ze všeobecné hudební nauky: co rukopis (strojopis, 1904).
Nauka o skladbě homofonní. Skladba dvou, tří a čtyřhlasá, modulace (Praha 1910).
Příklady ku všeobecné nauce hudební (Praha 1910).
Několik pokynů o studování sborů (Praha 21944).
Rozbory skladeb (vyd. Hlahol)
Slova a rozbor skladeb přednesených v druhém řádném koncertě dne 17. a 18. 4. 1888 [Hlaholu] řízením sbormistra pana Karla Knittla (Praha 1888).
Rozbor skladeb přednesených ve II. výstavním koncertě v Rudolfíně dne 7. června 1891 o 12. hodině polední pořádaném péčí Hlaholu (Praha 1891).
Slova a rozbor skladeb přednesených v prvním řádném koncertě v sále Žofínském v neděli dne 11. prosince 1892 (Praha 1892).
Slova a rozbor skladeb přednesených v slavnostním koncertě dne 3. června 1896 v sále Žofínském řízením sbormistra spolku pana Karla Knittla (Praha 1896).
Slova ke sborům, předneseným v první koncertní zábavě v sále Žofínském v sobotu dne 30. října 1897 o 8. hodině večerní (Praha 1897).
Slova ke sborům, předneseným v koncertě Hlaholu v Rudolfíně v sobotu dne 11. prosince 1897 o 1/2 8. hodině večerní (Praha 1897).
Slova ke sborům, předneseným v druhé koncertní zábavě v sále Žofínském v sobotu dne 26. února 1898 o 8. hodině večerní (Praha 1898).
Slova ke sborům, předneseným v koncertě Hlaholu v Rudolfíně v pátek dne 25. března 1898 o 4. hodině odpolední (Praha 1898).
Slova ke sborům, předneseným v první koncertní zábavě v sále Žofínském v sobotu dne 29. října 1898 o 8. hodině večerní (Praha 1898).
Slova a rozbor ke sborům, předneseným v prvním řádném koncertě v Rudolfíně v sobotu dne 17. prosince 1898 o 7 1/2 hodině večerní (Praha 1898).
Slova ke sborům, předneseným v druhé koncertní zábavě v sále Žofínském v sobotu dne 25. února 1899 o 8. hodině večerní (Praha 1899).
Slova a rozbor skladeb, přednesených v druhém řádném koncertě v Rudolfíně v sobotu dne 25. března 1899 o 3 1/2 hodině odpolední (Praha 1899).
Slova ke sborům, předneseným v lidovém koncertě v Rudolfíně v neděli dne 30. dubna 1899 o 3 1/2 hodině odpolední (Praha 1899).
Slova ke sborům, předneseným v první koncertní zábavě v sále Žofínském v sobotu dne 21. října 1899 o 8. hodině večerní (Praha 1899).
Rozbor skladeb, přednesených v prvním řádném koncertě v Rudolfíně v neděli dne 17. prosince 1899 o 3 1/2 hodině odpolední (Praha 1899).
Rozbor skladeb, přednesených v druhém řádném koncertě v Rudolfíně v sobotu dne 24. března 1900 o 7 1/2 hodině večerní (Praha 1900).
Slova ke sborům, předneseným o druhé koncertní zábavě v sále Žofínském v sobotu dne 7. dubna 1900 o 8. hodině večerní (Praha 1900).
Slova ke sborům, předneseným v první koncertní zábavě v sále Žofínském v sobotu dne 3. listopadu 1900 o 8. hodině večerní, řízením sbormistra spolkového K. Knittla (Praha 1900).
Rozbor skladeb, přednesených v prvním řádném koncertě v Rudolfíně v sobotu dne 8. prosince 1900 o 3 1/2 hodině odpolední řízením sbormistra spolkového K. Knittla (Praha 1900).
Slova ke sborům, předneseným o druhé koncertní zábavě v sále Žofínském, v sobotu dne 23. února 1901 o 8. hodině večerní, řízením sbormistra spolkového K. Knittla (Praha 1901).
Rozbor skladeb, přednesených v druhém řádném koncertě v Rudolfíně, v neděli dne 21. dubna 1901 řízením sbormistra K. Knittla (Praha 1901).
Slova ke sborům, předneseným v prvním řádném koncertě v Rudolfíně, v neděli dne 24. listopadu 1901 o 3 1/2 hodině odpolední za laskavého spoluúčinkování H. Nebeské-Kličkové a J. Kličky (Praha 1901).
Slova a rozbor skladeb přednesených v druhém řádném koncertě v Rudolfíně, v neděli dne 20. dubna 1902 o 3 1/2 hodině odpolední za laskavého spoluúčinkování M. Bobkové, E. Krtičky a V. Viktorina a členů orkestru Národního divadla (Praha 1902).
Slova ke sborům, předneseným v prvním řádném koncertě v Rudolfíně, v neděli dne 23. listopadu 1902 o 3 1/2 hodině odpolední za laskavého spoluúčinkování sl. Českého dámského tria a sl. Kytary (Praha 1902).
Ostatní
Klepy z cest. Náš stařeček (Dalibor 3, 1881, č. 26, s. 202–203).
Hector Berlioz a jeho Requiem. Přednáška, již členům Hlaholu proslovil sbormistr spolku dne 18. února 1885 (Dalibor 7, 1885, č. 8, s. 71–73; č. 9, s. 80–81; č. 10, s. 91–94; č. 11, s. 99–100).
O nutných reformách učební osnovy zpěvu na školách středních (Paedagogium 8, 1886, s. 337).
František Zdeněk Skuherský (Vzpomínky na paměť 30leté činnosti Umělecké besedy 1963–93, Praha 1894).
Bouře (Dalibor 17, 1895, č. 13, s. 95).
Ku premiéře Hedy Zdeňka Fibicha (Dalibor 18, 1896, č. 1–2, s. 3–4).
Fibichova opera Hedy (Dalibor 18, 1896, č. 11, s. 77–78).
Jubilejní XX. slovanský koncert. Programní knížka (Praha 1896).
Řeč Karla Knittla na oslavu šedesátých narozenin Antonína Dvořáka. Pronesená při slavnostním shromáždění v Pantheonu musejním dne 10. listopadu 1901 (Dalibor 23, 1901, č. 46, s. 357–360).
LiteraturaI. Lexika
OSN.
Pazdírek, František: Universal-Handbuch der Musikliteratur aller Zeiten und Völker. Svazek 20 (Vídeň 1904–10).
Einstein, Alfred: Das neue Musiklexikon (Berlín 1926).
Riemann11.
Frank, Paul – Altmann, Wilhelm: Kurzgefaßtes Tonkünstler-Lexikon (Řezno 1936).
PHSN.
Baker, Theodore: Baker's Biographical Dictionary of Musicians (New York 41940).
ČSHS.
Hübl, Heinrich – Knoller, Richard: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Svazek 3 (Vídeň 1965).
DČHK.
New Grove1.
New Grove2.
II. Ostatní
Palla, Hynek: Kritický oznamovatel. Dvě písně op. 1 (Dalibor 4, 1882, č. 14, s. 108–109).
Srb-Debrnov, Josef: Dějiny hudby v Čechách a na Moravě (Praha 1891).
Nejedlý, Zdeněk: Doba Knittlova. 1877–1890 (in: Památník zpěváckého spolku Hlaholu v Praze, vydaný na oslavu 50tileté činnosti. 1861–1911. Část I.: Dějiny pražského Hlaholu 1861–1911. Praha 1911, s. 98–130).
Borecký, Jaromír: Stručný přehled dějin české hudby (Praha 21928).
Nejedlý, Zdeněk: Zpěvohry Smetanovy (Praha 21949).
Nejedlý, Zdeněk: Kritiky. Den 1907–1911 (Praha 1954).
Ludvová, Jitka: Česká hudební teorie novější doby 1850–1900 (Praha 1989).
Kuna, Milan a kolektiv: Antonín Dvořák. Korespondence a dokumenty (Praha 1989, s. 129–130).
Bártová, Jindřiška: Podivnosti kritických soudů v českém hudebním časopisectví na počátku století (Opus musicum 31, 1999, č. 4, s. 9–23).
Kopecký, Jiří: První opera Zdeňka Fibicha a Anežky Schulzové Hedy op. 43 (Hudební věda 43, 2006, č. 3, s. 280–310).
Hallová, Markéta: 200 let Pražské konzervatoře II. Éra Dvořákova a Knittlova (Hudební rozhledy 62, 2009, č. 3, s. 44–45).
www.musiklexikon.ac.at/ml?frames=yes
http://musicsack.com/PersonFMTDetail.cfm?PersonPK=100024342
http://ceske-sbory.cz/01-01-clanek.php?id=973
http://archiv.narodni-divadlo.cz/
http://spolky.profitux.cz/osoby/k/knitl_k.html
Radek Poláček
Datum poslední změny: 15.2.2016